Před sto lety přišli na Podkarpatskou Rus Čechoslováci. A začal zásadní civilizační obrat. Kniha shrnuje, co všechno se tam povedlo

13.07.2019 20:19 | Zprávy

REPORTÁŽ Podkarpatskou Rus vybudovali Češi a Moravané. Mělo by se připomínat, jak obrovské změny k lepšímu zaznamenala tato oblast za první republiky, po připojení k Československu. Nemělo by se ani zapomenout, co se událo po připojení této části našeho území, kterého se bezprostředně po ukončení druhé světové války prezident Beneš vzdal a předal je Sovětskému svazu. Už se téměř neví, že i na východě byla železná opona… Nad unikátní knihou, vydanou v Bratislavě ke stému výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu, jejíž autor Vladimír Kuštek ji zpracovával deset let, se besedovalo za účasti desítky přítomných. Asi nejobjemnější a nejpodrobnější publikace o tomto období se tak prezentovala na setkání brněnského spolku Přátel Podkarpatské Rusi.

Před sto lety přišli na Podkarpatskou Rus Čechoslováci. A začal zásadní civilizační obrat. Kniha shrnuje, co všechno se tam povedlo
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Pravoslavný kostel v Užhorodu

„Je třeba si připomenout práci našich předků, kteří tam po dvacet let pracovali. Podkarpatská Rus vstupovala do 20. století s těžkým dědictvím. Byla tam těžká sociální situace a když přišla Československá republika, myslím si, že tam byl zásadní kulturní a civilizační obrat,“ uvedl v úvodu besedy o Zakarpatí dr. Kuštek. „V první řadě bylo po první světové válce, krajina byla zpustošena a díky pražské vládě se to tam podařilo stabilizovat, jak po stránce ekonomické, tak politické. Přišli tam čeští odborníci – a také hrstka slovenských, a těm se podařilo zkonsolidovat tuto oblast, rozvíjet hospodářství.“

Můžeme být pyšní… jsme?

„Školství a vzdělání, to byl hlavní úspěch první republiky. Za Rakouska-Uherska tam bylo kolem 400 škol, za Československa jich už byl dvojnásobek. Zavedly se tam rusínské školy, a kde žili Češi a Slováci samozřejmě české a slovenské školy. Klesla negramotnost – v roce 1920 byla 69 procent a pak klesala ve třicátých letech k dvaceti procentům. To byl velký úspěch, vlastně za jednu generaci snížit negramotnost o tak mnoho,“ pokračoval Vladimír Kuštek. „Byl technický rozvoj, stavěly se pošty, modernizovaly se železnice. Dodnes slouží například desítky mostů, které byly postaveny na Československé republiky. V Užhorodě, tam to bylo na veliké úrovni. Slyšel jsem dokonce takovou myšlenku, že by se to tam mohlo zapsat do UNESCO.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Kde berete jistotu, že většina občanů ČR chce EURO?

Tvrdit, že jsme se k tomu zavázali při vstupu není argument, od té doby se toho přeci dost změnilo. A já třeba nevidím v přijetí žádný přínos pro obyčejné lidi, jako jsem třeba já. Můžete mi vysvětlit, co mi přinese? Zvýší se tím třeba má mzda nebo zlevní se ceny bydlení, potravin, služeb? Podle mě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jak se množí liberálové?

21:17 Jak se množí liberálové?

KOMENTÁŘ KARLA ŠEBESTY Nebude se množit, to je jenom dobře. Podobné reakce se nacházejí u mnoha vide…