„Je třeba si připomenout práci našich předků, kteří tam po dvacet let pracovali. Podkarpatská Rus vstupovala do 20. století s těžkým dědictvím. Byla tam těžká sociální situace a když přišla Československá republika, myslím si, že tam byl zásadní kulturní a civilizační obrat,“ uvedl v úvodu besedy o Zakarpatí dr. Kuštek. „V první řadě bylo po první světové válce, krajina byla zpustošena a díky pražské vládě se to tam podařilo stabilizovat, jak po stránce ekonomické, tak politické. Přišli tam čeští odborníci – a také hrstka slovenských, a těm se podařilo zkonsolidovat tuto oblast, rozvíjet hospodářství.“

Můžeme být pyšní… jsme?

„Školství a vzdělání, to byl hlavní úspěch první republiky. Za Rakouska-Uherska tam bylo kolem 400 škol, za Československa jich už byl dvojnásobek. Zavedly se tam rusínské školy, a kde žili Češi a Slováci samozřejmě české a slovenské školy. Klesla negramotnost – v roce 1920 byla 69 procent a pak klesala ve třicátých letech k dvaceti procentům. To byl velký úspěch, vlastně za jednu generaci snížit negramotnost o tak mnoho,“ pokračoval Vladimír Kuštek. „Byl technický rozvoj, stavěly se pošty, modernizovaly se železnice. Dodnes slouží například desítky mostů, které byly postaveny na Československé republiky. V Užhorodě, tam to bylo na veliké úrovni. Slyšel jsem dokonce takovou myšlenku, že by se to tam mohlo zapsat do UNESCO.“