Před sto lety přišli na Podkarpatskou Rus Čechoslováci. A začal zásadní civilizační obrat. Kniha shrnuje, co všechno se tam povedlo

13.07.2019 20:19 | Zprávy

REPORTÁŽ Podkarpatskou Rus vybudovali Češi a Moravané. Mělo by se připomínat, jak obrovské změny k lepšímu zaznamenala tato oblast za první republiky, po připojení k Československu. Nemělo by se ani zapomenout, co se událo po připojení této části našeho území, kterého se bezprostředně po ukončení druhé světové války prezident Beneš vzdal a předal je Sovětskému svazu. Už se téměř neví, že i na východě byla železná opona… Nad unikátní knihou, vydanou v Bratislavě ke stému výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu, jejíž autor Vladimír Kuštek ji zpracovával deset let, se besedovalo za účasti desítky přítomných. Asi nejobjemnější a nejpodrobnější publikace o tomto období se tak prezentovala na setkání brněnského spolku Přátel Podkarpatské Rusi.

Před sto lety přišli na Podkarpatskou Rus Čechoslováci. A začal zásadní civilizační obrat. Kniha shrnuje, co všechno se tam povedlo
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Pravoslavný kostel v Užhorodu

„Je třeba si připomenout práci našich předků, kteří tam po dvacet let pracovali. Podkarpatská Rus vstupovala do 20. století s těžkým dědictvím. Byla tam těžká sociální situace a když přišla Československá republika, myslím si, že tam byl zásadní kulturní a civilizační obrat,“ uvedl v úvodu besedy o Zakarpatí dr. Kuštek. „V první řadě bylo po první světové válce, krajina byla zpustošena a díky pražské vládě se to tam podařilo stabilizovat, jak po stránce ekonomické, tak politické. Přišli tam čeští odborníci – a také hrstka slovenských, a těm se podařilo zkonsolidovat tuto oblast, rozvíjet hospodářství.“

Můžeme být pyšní… jsme?

„Školství a vzdělání, to byl hlavní úspěch první republiky. Za Rakouska-Uherska tam bylo kolem 400 škol, za Československa jich už byl dvojnásobek. Zavedly se tam rusínské školy, a kde žili Češi a Slováci samozřejmě české a slovenské školy. Klesla negramotnost – v roce 1920 byla 69 procent a pak klesala ve třicátých letech k dvaceti procentům. To byl velký úspěch, vlastně za jednu generaci snížit negramotnost o tak mnoho,“ pokračoval Vladimír Kuštek. „Byl technický rozvoj, stavěly se pošty, modernizovaly se železnice. Dodnes slouží například desítky mostů, které byly postaveny na Československé republiky. V Užhorodě, tam to bylo na veliké úrovni. Slyšel jsem dokonce takovou myšlenku, že by se to tam mohlo zapsat do UNESCO.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Marie Jílková byl položen dotaz

ženy, děti a práce

Paní poslankyně, myslíte, že jen ženy v politice to mají složité? Nemyslíte, že je problém mnohem hlubší, a že skloubit téměř jakoukoliv práci s péčí o rodinu a děti je dost náročné? Zkoušela jste s tím něco udělat? Proč je třeba tak málo příležitostí pro práci na částečný úvazek a neměli by být něj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kolaps španělské sítě: Se soláry a větrníky to nesouvisí, ujišťuje vláda

22:08 Kolaps španělské sítě: Se soláry a větrníky to nesouvisí, ujišťuje vláda

Mnozí energetičtí odborníci se k výpadkům elektřiny na Pyrenejském poloostrově vyjadřují s názory, ž…