„Už jsem v české politice dlouho. A tak si pamatuji podzim 1990, kdy řeholní kongregace dostaly 74 objektů a biskupská konference tehdy prohlásila, že to je poslední majetkoprávní požadavek římskokatolické církve,“ vzpomíná Miloslav Ransdorf ve svém tiskovém prohlášení.
Celý text Miloslava Ransdorfa ZDE.
„Kardinál František Tomášek, kterého jsme i my ateisté milovali pro jeho lidskost, tehdy ocenil vstřícnost státu a řekl, že to je poslední nárok, který církev vznesla. A nyní přišly takzvané restituce církevního majetku s přesunem vlastnictví na někoho, kterému nikdy v plném slova smyslu nepatřil,“ dodává europoslanec.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Navíc upozorňuje, že podle kanonického práva je ekonomicky církev spravována jednotně. Znamená to tedy, že majetek bude v podstatě spadat pod vatikánskou centrálu. „Co se bude dít dále, o tom asi ví nejvíce vedoucí správy majetku pražského arcibiskupství Karel Štícha, který je zároveň činný v realitních firmách Duplicatus Real 24. Půjde o miliardy, které se dají vydělat na operacích s pozemky a lesy,“ míní Ransdorf.
„Jakou hodnotu má tato údajná restituční tečka za letitými spory, ukazuje to, co dorazilo ze svatovítské kapituly na Správu Pražského hradu v srpnu 2013. Kapitula, údajně bez vědomí a souhlasu pražského primase Dominika Duky, požaduje devět objektu a deset pozemků na Pražském hradě,“ varuje.
„Třeba má ale církev s takto nabytým majetkem ušlechtilé plány. Vzpomínám si na příběh jednoho svatého. Jmenoval se svatý Kryšpín a kradl usně, aby z nich vyráběl pro chudé boty. Co se získaným majetkem podnikne církev?“ ptá se na závěr.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan