Přelom: Němci odpískali „čistou energii“? Sypou eura jinam

12.02.2024 14:24

16 miliard eur. Tolik Němci plánují nainvestovat do plynových elektráren, které mají vytvořit výkon celkem 10 GW. Analytička portálu OilPrice to považuje za přelom, za přiznání, že celá energetická transformace, kterou si naplánovali v Německu a Bruselu, se vyvíjí jinak. A realita vítězí nad utopií a problémy, které byly ignorovány proto, aby neodradily nikoho od úsilí o transformaci, už ignorovat nelze.

Přelom: Němci odpískali „čistou energii“? Sypou eura jinam
Foto: Hans Štembera
Popisek: Plynový sporák, ilustrační foto

Německo nainvestuje 16 miliard eur (403 miliard korun) do produkce elektrické energie z plynu. To má zvýšit výkon o 10 gigawattů.

Podle Iriny Slavové z portálu OilPrice je to klíčový moment pro úsilí o přechod k obnovitelným zdrojům. V tom, že se jedná o přiznání, že vše nejde podle plánů. Přitom před dvěma lety, kdy došlo k ruské invazi na Ukrajinu, Německo slibovalo, že se závislosti na ruském plynu zbaví, čemuž Rusové napomohli tím, že snížili objem posílaného plynu s výmluvou na technické problémy. Co tento osud zpečetilo, pak byl dosud neobjasněný výbuch plynovodu Nord Stream. Ten Německo zasoboval 55 miliardami kubických metrů plynu ročně. Nedávno uzavřelo vyšetřování sabotáže Švédsko. Se závěrem, že na vyšetřování nemá jurisdikci.

Německo v mezičase drželo kurz s pomocí amerického zkapalněného plynu a podle plánu odstavilo jaderné elektrárny, které nahradilo uhlím. A zřejmě se ho jen tak nezbaví. Ministr financí Christian Lindner již v listopadu minulého roku uvedl: „Dokud nebude jasné, že je energie dostupná, a to i cenově, tak bychom měli opustit sny o odstavení uhelných zdrojů do roku 2030.“ Slavová poznamenává, že velice podobně hovoří i v Číně a Čína buduje poměrně značnou energetickou kapacitu právě na uhlí.

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
93%
hlasovalo: 45986 lidí
Podle ní může být Lindner prorokem změn, které se v Evropě odehrají, i přes to, že výroba z obnovitelných zdrojů byla v lednu rekordní kvůli elektřině z vodních toků i ze solárních panelů. A to z jednoduchého důvodu, ukazuje se, že přechod na obnovitelné zdroje, jak si ho špičky v Bruselu, ale i v jednotlivých členských zemích představovaly, není možný. Zprávy z Německa jsou pak jen potvrzením tohoto faktu.

Tento přechod spoléhal na to, že vítr a slunce vyprodukují gigawatty elektřiny, část se bude ukládat do baterií, a něco také vyprodukuje jaderná energie, i když ne v Německu. „Ale ukázalo se, že je problém tyto desítky gigawattů postavit. Jednak kvůli větším než předpokládaným nákladům. Zadruhé kvůli menší než předpokládané poptávce po solárech a za třetí, protože použitelné baterie jsou stále moc drahé na to, aby byly alternativou k fosilním palivům,“ shrnuje Slavová.

Kvůli tomu podle ní investuje Německo 16 miliard eur do plynu a také dostavby dalších terminálů na LNG. A také proč má dvouletý rekord v nakoupené elektřině z plynu za leden, když bylo potřeba více elektřiny na vytápění během chladného období.

„Německo se díky obrovským prostředkům, které věnovalo na uskutečnění této vize, stalo vzorovým příkladem přechodu. Nyní se v této vizi objevují trhliny, protože energetická bezpečnost opět – jako vždy – převažuje nad utopií. A Německo není jediné, kde se projevují,“ píše analytička. S příklady.

Třeba Belgie, která dříve chtěla následovat Německo a zbavit se svých jaderných elektráren, ale v prosinci tyto plány zavrhla a životnost elektráren prodloužila. Nizozemci pro změnu opět začali těžit na plynovém poli Groningen, i když to prý ovlivňuje seismickou aktivitu. Španělsko, které je jinak příklad země, která využívá obnovitelné zdroje, minulý rok bylo mezi největšími dovozci ruského LNG. Spolu s již zmíněnou Belgií.

Slavová shrnuje, že Evropská unie se v čele s Německem snažila nahradit „uhlíkaté“ zdroje energie, na které přitom Evropa spoléhala celé století a byly základem jejího ekonomického růstu po druhé světové válce. Konstatuje, že nahradit tyto zdroje jinými, které jsou považovány za šetrnější k životnímu prostředí, je monumentální úkol a má své nevýhody. Jenže ty byly po léta ignorovány, aby diskuse o nich nikoho od přechodu neodradila. „Ignorovat problém neznamená, že zmizí. Jenom se nastřádá čím déle ho ignorujete,“ varuje analytička a uzavírá, že čím dříve se tyto nevýhody začnou řešit nějakým realističtějším přístupem k fosilním palivům, tím lépe pro Evropu.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

A naši, námi placení odborníci, , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseantigreen , 12.02.2024 14:53:10
včera na ČT slintali radosti, že budeme lepší jak je zvykem, než EU plánuje. Světlé zítřky těch se asi nezbavíme. Vstanou noví svazáci převlečení za.....

|  8 |  0

Další články z rubriky

Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

6:45 Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

Nebude trvat dlouho a budou to dva roky, co došlo k sabotáži plynovodu Nord Stream, který zásoboval …