"K dnešnímu dni více jak 310 vojáků a tři občanští zaměstnanci z Přerova nalezlo uplatnění u 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti, a téměř sto vojáků u dalších útvarů a zařízení armády. Služební a pracovní poměr v armádě postupně ukončí na 170 vojáků z přerovské základny a téměř 110 občanských zaměstnanců. Na 50 z nich nalezne uplatnění ve státním podniku LOM Praha, který přebírá prostory základny, zbývající část si hledá uplatnění mimo armádu," řekla ČTK mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Postupný odchod techniky i zaměstnanců zažívala základna od podzimu loňského roku a skončil na začátku prosince. V září odtud odletělo devět vrtulníků Mi-171Š, které se se zdejšími obyvateli symbolicky rozloučily hromadným přeletem nad okolními obcemi. "Co se týče techniky - ta je již přemístěna k nové 22. vrtulníkové základně, která tak v současné době disponuje deseti vrtulníky Mi 24/35 a 16 vrtulníky Mi-171 Š," doplnila Růžičková.

75 milionů přišlo nazmar
Přesun přerovské vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou oznámilo Ministerstvo obrany předloni v prosinci. O stěhování 23. základny vrtulníkového letectva Edvarda Beneše s mnohaletou tradicí se mluvilo několik měsíců, se zrušením nejméně jednoho vojenského letiště počítala Bílá kniha Ministerstva obrany.

Čáru přes rozpočet udělala armáda především samosprávám, které chtěly vybudovat na základně v Přerově velké regionální letiště. Na projektu, který stál Přerov a Olomoucký a Zlínský kraj celkem 75 milionů korun, se pracovalo několik let. Bez spolupráce s armádou by ale dokončení záměru bylo velmi nákladné, takže ambiciózní plán padl.

Počátky historie letectva v Přerově sahají až do roku 1911, kdy na tehdejším vojenském cvičišti u Jezdeckých kasáren v Bochoři přistál Jan Kašpar se slavným letounem Blériot. Letiště se začalo budovat ve třicátých letech minulého století, ale největší rozmach byl zaznamenán až po druhé světové válce, kdy v Přerově působil bombardovací a letecký pluk a pak také stíhací letouny. Vrtulníková základna vznikla v roce 1994.