Přes 100 000 migrantů. Italská premiérka má problém. Nesplnila slib

18.08.2023 14:18

Řada států EU se má opět na pozoru. V Itálii výrazně rostou čísla migrantů, kteří se snaží proniknout na italské území. Italská premiérka Georgia Meloniová se ocitá pod tlakem kvůli svým předvolebním slibům, že omezí počet migrantů mířících do Itálie. Přitom právě za vlády Meloniové může nastat pravý opak. Polský premiér Mateusz Morawiecki taktéž před volbami řeší téma migrace.

Přes 100 000 migrantů. Italská premiérka má problém. Nesplnila slib
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uprchlíci z Afriky, ilustrační foto

Anketa

Souhlasíte s ministrem Rakušanem, že spáchá-li zločin stát (má na mysli Rusko), musíme trestat i jeho občany?

3%
97%
hlasovalo: 23345 lidí
Italská premiérka Giorgia Meloniová je na domácí scéně pod tlakem. Musí odpovídat na otázky, jak bude řešit rostoucí počty migrantů mířících nejčastěji ze severní Afriky do Itálie. Meloniová je pod tlakem o to větším, že před volbami slibovala, že omezí nelegální migraci do své vlasti. Dosud se v roce 2023 vylodilo u italských břehů na sto tisíc migrantů.

„Mezi 1. lednem a 16. srpnem přistálo na italských ostrovech nebo na pevnině celkem 101 386 migrantů, což je více než dvojnásobek oproti 48 000, kteří dorazili ve stejném období loni, a téměř trojnásobek 34 556 vylodění zaznamenaných v roce 2021,“ napsal server Remix News s tím, že v roce 2016, kdy byla migrační krize na vrcholu přicestovalo do Itálie na 180 tisíc běženců. Letos podle odhadů hrozí, že to může být ještě víc.

Téma migrace řeší před volbami i Poláci. K našim severním sousedům se migranti snaží dostat především z Běloruska, přičemž existuje podezření, že běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nechává organizovat autobusy s migranty přímo na bělorusko-polské hranice. Stávající premiér Mateusz Morawiecki proto před podzimními volbami nahlas mluví o vyhlášení referenda na téma, zda má Polsko přistoupit na bruselskou reformu migrační politiky, nebo tuto dohodu blokovat a chránit samostatně polské území před migranty.

Server Deutsche Welle k tématu napsal, že referendum se nakonec konat bude. Vládnoucí strana v něm prý chce řešit čtyři okruhy témat. „Vládnoucí populistická strana Právo a spravedlnost (PiS) chce řešit čtyři problémy, konkrétně privatizaci státních podniků, zvýšení věku odchodu do důchodu, plot na hranicích s Běloruskem a přijímání migrantů podle dohody Evropské unie. Polská opozice tento krok kritizovala a uvedla, že PiS zneužívá veřejné prostředky na kampaň, která má povzbudit jejich příznivce a démonizovat odpůrce řadou nabitých otázek,“ uvedl server.

Turecká agentura Anadolu v souvislosti s tématem migrace hlásí, že běženci na Balkáně čelí čím dál větším ústrkům a násilí, ale ani to neodrazuje další a další migranty, aby zkusili své štěstí v některé ze členských zemí EU. Turecká agentura se odvolává na knihu Karoliny Augustové Každodenní násilí na vnějších hranicích Evropské unie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Setkala jsem se se dvěma sedmnáctiletými chlapci z Iráku, kterým chorvatští policisté pálili elektrické zbraně do krku, než je zatlačili zpět. Setkala jsem se také s tříletou holčičkou z Íránu, která měla v důsledku odstrkování zcela pohmožděná záda,“ uvedla Augustová, která je zároveň docentkou na Northumbrijské univerzitě v Anglii. Uvedla, že byla přímým svědkem násilí a mučení dětí migrantů na hranicích, kde pobývala několik měsíců. „Vidět stopy přímého násilí a mučení na dětech a nezletilých je něco neuvěřitelně ostudného na jakémkoli místě na světě, ale hlavně ve státech, které se považují za liberální a demokratické,“ dodala.

Podle Augustové i přes tato ne právě povzbudivá svědectví do EU míří pořád nemalé množství migrantů. Doufají tu v lepší život.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…