Na odlehčení se Jaromír Soukup zeptal, zda ho také Benešová zná z odposlechů. „Pane řediteli, neznám, vy jste tam neúčinkoval, aspoň co si vzpomínám,“ odpověděla s pobavením Benešová. Moderátor se pak zeptal, jak se ministr spravedlnosti může dostat k odposlechům, ale Benešová kontrovala, že nebyla jen ministryně, ale také nejvyšší státní zástupkyně či advokátka. „Mně už to samotné splývá. protože když jdete jako advokát k nějakému výslechu, tam vám běžně ty odposlechy naservírují, aby se k tomu klient vyjádřil, něco čtete v Mladé frontě, něco jsem si přečetla z trestních spisů, takže celý život se s tím setkáváte.“ Výrok o odposleších, který jí mnozí političtí oponenti vyčítali, shrnula tak, že prostě řekla, že má paměť. A že právě tato paměť může být důvodem, proč ji někteří nechtějí jako ministryni spravedlnosti.

Následovalo „ohrožení nezávislosti justice“, kterého byla plná Letná a Václavské náměstí. Benešová řekla, že se jedná o velmi široký pojem a jako ohrožení je možné vnímat i demonstrace. „Protože i ti státní zástupci a soudci jsou pak pod tlakem protestujících; a jak mají pak rozhodovat o těch velkých kauzách, když vidí ty demonstranty s nápisy, a pak se bojí, aby tam taky neúčinkovali na nějakém tom transparentu?“ Dodala že neví, jak si přízvisko ohrožení justice zasloužila. „Já jsem se celý život snažila být objektivní a justici pomáhat, a to, co se dneska děje, že se tady chrání ti státní zástupci, tak to už jsem dvakrát takhle zkoušela, ty novely, které jsou dnes tak módní, podávat.“ V roce 2002 jí to prý zatrhla pravice s tím, že naopak chtěli, aby nejvyšší státní zástupce byl odvolatelný a státní zastupitelství zůstala v moci výkonné. A dnes se podle Benešové pravice předhání v tom, jak dlouho nejvyššího státního zástupce nechají působit.