Přestat platit koncesionářské poplatky pro ČT. Opravdu ostrá debata Bobošíkové s Žantovským

27.06.2020 14:48

Petr Žantovský byl hostem JB Talk na XTV. „Podívejte se, jak plíživě se nám proměnila Česká televize. Ještě v roce 2008 se tam objevovala jména Zdeněk Zbořil, Oskar Krejčí, Ilona Švihlíková... prostě jména z jiných názorových táborů než je ten, který vládne České televizi. Dnes je tam nenajdete, stejně jako je nenajdete v Českém rozhlase,“ vyjmenoval Žantovský. Řešením by dle něj bylo – přestat platit koncesionářské poplatky.

Přestat platit koncesionářské poplatky pro ČT. Opravdu ostrá debata Bobošíkové s Žantovským
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Hostem Jany Bobošíkové na XTV byl vysokoškolský pedagog, člen rady ČTK a publicista Petr Žantovský.

Rozhovor Bobošíková načala pohledem na polarizující osobnost Petra Žantovského. „Někteří Vaší práci obdivují, váží si jí, ale jiní vás naopak nazývají dezinformátorem. Čím si to vysvětlujete?“ tázala se moderátorka.

Odpověděno jí bylo, že nálepka ‚dezinformátor“ je velmi módní a je takto nazýváno velké množství lidí. „Kteří se vyznačují schopností samostatného myšlení a schopností vyjadřovat názory, které nejsou konformní se stávající euromocenskou elitou,“ popsal Žantovský. „Je to stará propagandistická technika,“ dodal. Nemyslí si ani, že by byla taková nálepka pro něj hendikepem.

Celý rozhovor ZDE

Anketa

Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)

3%
24%
hlasovalo: 12590 lidí

A k aktuálním tématům.

Předčasné volby...?

Prvním bylo odmítnutí KSČM podpořit půlbilionový schodek rozpočtu. „V této souvislosti připustil premiér Babiš předčasné volby; váš odhad – budou, nebo nebudou předčasné volby?“ ptala se Bobošíková.

Žantovský odpověděl, že neví, co z toho co premiér říká myslí vážně a co jako výhružku. „Za tu dobu co je na politické scéně, spoustu věcí řekl jenom jako balónek jako lakmusový papírek, možná hrozbu, možná takový signál: ‚Podívejte se, nám ta procenta rostou, my se toho nemusíme bát,‘ já se ho ptal v roce 2017, potkali jsme se na vernisáži a já mu říkal: ‚Víte pane ministře, na Vás je vedeno tolik střel, já bych se i na Vašem místě nechal do té vazby dát na pár dnů, vždyť byste z ní vyšel jako Jánošík,‘ a on odpověděl, že má jiné metody, možná, že má jiné metody a jeho procenta rostou,“ vyprávěl pedagog.

Dále se přešlo na téma krajských a senátních voleb. Bobošíková se ptala na to, jakou roli hraje v debatách o rozpočtu fakt, že se právě tyto volby blíží. Žantovský odpověděl na příkladu komunálních voleb, kde byly strany již dopředu domluvené, že budou proti ANO, prý u krajských voleb to bude stejné, že se strany pokusí ANO vytlačit ze všech funkcí. „Také to hodně závisí na tom, jak uspějí v krajských volbách Piráti, protože to bude pro mě velký otazník. Ty doposavad oslovovaly vysokoškolské publikum nebo ty metropolitní mladé lidi, tohle už jsou volby o něčem jiném a ty jsou o řád starší lidi a o lidi, kteří se zabývají skutečně nějakou faktickou prací, nejenom brožurkami o Gretě Thunbergové,“ poznamenal Žantovský.

Ricin a vlivy

Dále se přešlo na kauzu ricin. Bobošíková rekapitulovala, že z Moskvy byli vyhoštěni dva čeští diplomaté, což byla odpověď na vyhoštění ruských diplomatů z Prahy. „Pro veřejnost ta kauza odstartovala článkem v týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel ruský diplomat s ricinem, pražští politici jako Kolář, Hřib, Novotný v té době dostali ochranu, protože byla obav, BIS měla strach o jejich bezpečnost. Jakou roli v této významné epizodě česko-ruských vztahů hrál podle Vás Respekt a novináři?“ položila moderátorka další otázku.

Žantovský odpověděl, že Respekt je vlivové médium po celou dobu svého trvání, kdy ho od konce roku 1989 vedl Jan Ruml, kdy byl tedy vždy vlivový časopis reprezentující určitý typ politiky a zájmů. „Pan Kundra (autor článku o kauze ricin) je zvláštní osoba, které upřímně já moc nerozumím a ani nechci. Zajímavé bylo, že kdyby to bylo míněno úplně vážně a kdyby to odhalení proběhlo, tak by to určitě nedali v tak malém rozsahu a na tom prostoru, který tomu dali. Udělali by to určitě na titulní stranu a pokračovali by a investigovali by. To musela být záminka, aby se rozjela kampaň proti někomu nebo ve prospěch někoho,“ pověděl publicista. „Snad jen malé dítě si může myslet, že šéf ruského střediska vědy a kultury, přijede s kufrem plným jedu a projde bez povšimnutí naší BIS nebo jiných zpravodajských služeb. To si z nás asi někdo dělá legraci,“ dodal Žantovský s tím, že on této kauze nevěřil již od počátku. Nepamatuje též podobný incident během své kariéry.

„Diplomatická roztržka, to bych musel mluvit o fake news, kterou vytvořil Tony Blair Georgi Bushovi Jr. jako záminku na přepadnutí Iráku v roce 2003, které vedlo k tomu, že od té doby je tam občanská válka a ta země je totálně rozbitá. A to byl fake. Autor tohoto faku, Blairův poradce, pokud vím, spáchal sebevraždu,“ vzpomněl si Žantovský.

Sochy nejsou náhoda

Následně se řešilo poničení sochy Churchilla v Praze. Žantovskému trend ničení soch a Black Lives Matter nepřipadá náhodný, jelikož dle něj není jednání v politice a ekonomice náhodné. „Co říkáte takovému pojetí žurnalistiky. Snaha ukazovat jenom jeden názor, jednu stranu problému,“ narážela Bobošíková na stranění zahraničních, obzvlášť prý amerických, médií pouze jednomu názorovému spektru v této kauze. Dle Žantovského nejde o nic nového.

„Vzpomeňte si, že již během milénia vyšla kniha Bernarda Goldberga BIAS, aneb jak novináři manipulují, vyšla i česky a ta je o příběhu člověka, který dělá 27 let v levicové televizi CBS a na základě jednoho jediného pořadu si dovolil kritizovat, jak to, že tam není protinázor ohledně nějaké prezidentské volby a o vztah k daňovému systému. Když tam je jeden názor prezentovaný jako názor kandidátova tábora a proti němu sedí nějaký člověk, který je reprezentován jako nezávislý ekonom, ačkoliv by se dalo zjistit, že je to pracovník toho protitábora. Za tuto drobnost byl ten člověk po 27 letech vyhozen a od té doby monitoruje a píše příběhy o podobných věcech v USA. Dneska má asi té materie docela hodně, to není nic nového ani u nás. U nás se to dělalo plíživě. Podívejte se, jak plíživě se nám proměnila Česká televize, ještě v roce 2008, kdy se tam objevovala jména Zdeněk Zbořil, Oskar Krejčí, Ilona Švihlíková a prostě jména z jiných názorových táborů než je ten, který vládne České televizi. Dnes je tam nenajdete, stejně jako je nenajdete v Českém rozhlase,“ popsal Žantovský.

Putin, Trump, ČT...

Tato plíživá změna má dle něj svůj původ v mezinárodní politice a vzestupu sebevědomí Ruska, což má mít na svědomí Putin. „Rusko je dneska sebevědomé a silné. Možná chudé, ale sebevědomé a silné,“ upozornil pedagog. Poté stručně shrnul historii stavu Ruska od Jelcina až po Putina, který navrátil Rusům hrdost.

Anketa

Má smysl existence Senátu Parlamentu ČR?

4%
96%
hlasovalo: 18554 lidí

„Vy si tedy myslíte, že sebevědomá politika Ruska vede k tomu, že z českých médií vymizí mnohostrannost názorů?“ zajímala se Bobošíková. „Ano. Vede přes tu mezinárodní politickou tendenci, přes Evropskou unii, přes Spojené státy. Proto měli naši liberální demokrati takový problém a mají stále takový problém s Trumpem, protože není tak konformní v tom trendu, jak byl Barack Obama v obou svých volebních obdobích, takže Trump je pro ně neuchopitelný, nepochopitelný a trošku nepřátelský, teď se tam budou odehrávat volby, uvidíme tu masáž, která bude probíhat u nás. Nejen v USA, ale samozřejmě i u nás. Vždyť si vezměte tu známou kauzu, kdy dvě hodiny po spočítání hlasů Česká televize nebyla schopna ohlásit vítězství Trumpa a ještě se tam vykecávali různí politologové na téma, jak ta demokratická kandidátka bude výborná a tak dále, a tak dále,“ doplnil.

Cenzura a poplatky

Dále se Bobošíková zeptala jaká je možnost bojovat proti cenzuře či autocenzuře. „Tak je několik možností, takové od těch nejdrobnějších. Například přestat platit koncesionářské poplatky České televizi, stejně se na ní málokdo dívá. To je taková ta nejdrobnější věc, kterou může každý udělat. Podstatné, co každý může udělat, jsou parlamentní volby, kdy možná nějaká strana vyjde s programem na vrácení lidu článku ústavy, který zaručuje získávat a šířit informace všemi směry. To nám zaručuje Charta OSN z roku 1949,“ připomněl člen rady.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tle

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…