Pod ruku chorvatského prezidenta přišlo třináct požadavků NATO, určených ke schválení. Dvanáct požadavků prezident podepsal, třináctý ovšem shodil ze stolu. „Předchozí souhlas prezidenta republiky byl vyžádán celkem u třinácti rozhodnutí. Prezident republiky předem schválil dvanáct rozhodnutí. Část rozhodnutí odkazuje na pokračující účast příslušníků chorvatských ozbrojených sil v operacích NATO KFOR a SEA GUARDIAN, v misi NATO v Iráku a pokračující účast na činnosti Stálé skupiny NATO pro protiminové opatření. Stejně tak dal prezident republiky souhlas s pokračováním účasti ve třech operacích Evropské unie, třech operacích OSN, jedné operaci koaličních sil pod vedením USA a souhlas s překročením hranic Chorvatské republiky v rámci možného nasazení a rychlého nasazení deklarovaných sil NATO a vojenských kapacit pro rychlé nasazení Evropské unie. Prezident republiky rovněž souhlasí s pokračováním a rozšířenou účastí příslušníků chorvatských ozbrojených sil v rámci aktivit posílené předsunuté přítomnosti pozemních sil NATO, které jsou rozmístěny ve čtyřech zemích východního křídla Aliance: Litvě, Polsku, Maďarsku a Bulharsku,“ informuje prezidentská kancelář chorvatského prezidenta.

A vysvětlil svůj postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu. „Jde o porušení mezinárodního práva, které musíme všichni odsoudit. Prezident republiky opakovaně zopakoval a stojí si za svým postojem, že Ukrajina je obětí agrese a Chorvatsko by jí mělo poskytnout veškerou možnou humanitární pomoc,“ stvrdil svůj neoblomný postoj ke konfliktu Milanović.

Ovšem zároveň varuje, že masivní vojenská podpora Ukrajiny může vést k tomu, že se konflikt přelije i mimo hranice Ukrajiny. „Bohužel, navzdory značné vojenské pomoci, kterou Ukrajina dostává, není konec války v dohledu a existuje nebezpečí, že by se konflikt mohl rozšířit za hranice Ukrajiny,“ obává se prezident.