Summit v rámci Bukurešťské devítky a přizvaných severských států se nesl ve znamení pokračujících jednání o další podpoře Ukrajiny, posilování evropské bezpečnosti i budoucího směřování NATO. Na summitu zazněla podpora pokračující vojenské a diplomatické pomoci Kyjevu, výzvy ke zvýšení tlaku na Rusko i důraz na posilování obranných kapacit členských států. Jednání se účastnil také český prezident Petr Pavel, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Společné prohlášení následně zdůraznilo jednotu spojenců a potřebu dlouhodobé bezpečnostní stability v Evropě.

Účastnické státy ve společném dokumentu uvedly, že nadále podporují spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině založený na mezinárodním právu. „Skupina B9 a severské členské státy podporují spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině v souladu s mezinárodním právem a podložený pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami,“ stojí v prohlášení. Zástupci členských zemí zároveň ocenili pokračující diplomatické iniciativy Spojených států a postoj ukrajinské vlády při jednáních o možném ukončení války. „Vítáme pokračující mírové úsilí Spojených států ve spolupráci se spojenci a partnery a oceňujeme konstruktivní přístup Ukrajiny,“ uvádí dokument. Současně zazněla výzva k dalšímu zesílení mezinárodního tlaku na Moskvu.

„Je třeba zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou nelegální agresivní válku a smysluplně se zapojilo do mírových jednání,“ uvádí společné stanovisko. Účastníci summitu opakovaně zdůrazňovali, že bezpečnost Evropy je podle nich úzce spojena s výsledkem války na Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte během jednání upozornil na potřebu zachovat jednotu spojenců a pokračovat v podpoře Kyjeva i v následujících měsících. Podobně vystoupil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na další vojenskou pomoc a posílení protivzdušné obrany.

Významnou část jednání představovala také debata o budoucím fungování euroatlantické spolupráce a posilování obranných kapacit členských států. „Budeme usilovat o strategičtější, soudržnější a účinnější partnerství, prohlubování spolupráce mezi NATO a EU a posilování spolupráce s klíčovými partnery, včetně Moldavské republiky,“ píše se ve společném prohlášení. Členské státy zároveň deklarovaly připravenost dále investovat do obrany a modernizace armád. „Stojíme jednotně a jsme připraveni i nadále zajišťovat Alianci s větší bojovou schopností, odolnější a lépe připravenou, vždy připravenou bránit každý centimetr území spojenců,“ uvádí dokument. Zástupci zemí B9 a severských států rovněž zdůraznili, že hlavním cílem zůstává posílení euroatlantické bezpečnosti.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

O účasti na akci B9 informoval na sociálních sítích i prezident Pavel. „Bezpečnost Evropy se dnes rozhoduje na východním křídle NATO – od Baltu po Černé moře. Summit B9 je o spolupráci zemí, které dobře vědí, že přibývající incidenty u hranic Aliance potvrzují jediné. Ruské útoky nejsou vzdálená hrozba, ale přímé ohrožení naší bezpečnosti. Právě proto teď v Bukurešti s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a dalšími partnery ladíme společný postup před summitem v Ankaře,“ vzkázal Pavel ve snaze všem připomenout, že pn by měl Česko zastupovat na summitu NATO v Turecku.

Bezpečnost Evropy se dnes rozhoduje na východním křídle NATO – od Baltu po Černé moře.

Summit B9 je o spolupráci zemí, které dobře vědí, že přibývající incidenty u hranic Aliance potvrzují jediné. Ruské útoky nejsou vzdálená hrozba, ale přímé ohrožení naší bezpečnosti.

Právě… pic.twitter.com/wQtu3yVQpx

— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 13, 2026

Účast prezidenta Petra Pavla a výstupy summitu B9 ale mohou dále prohloubit spor mezi Hradem a vládou Andreje Babiše ohledně zahraniční politiky státu. Prezident nadále usiluje o účast na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře, což však vláda opakovaně odmítá. Nejkritičtější postoj má dlouhodobě především ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle něhož by měla být zahraniční politika výhradně v kompetenci kabinetu. Spor mezi vládou a prezidentem se v posledních týdnech dále vyostřuje a v politických kruzích se začíná hovořit o možné kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu. Ten by mohl rozhodovat o rozsahu pravomocí prezidenta a vlády při reprezentaci České republiky na mezinárodních summitech a při formování zahraniční politiky země.

Psali jsme:

Premiér Babiš: Není to žádná trafika

„Žertovná věc.“ Klaus odpálkoval Pavla

Jestli Pavel podá žalobu, tak už prohrál. Havlíček zasadil ránu opozici

To si mohl Pavel odpustit. Děláte z něj loutku! Řev kvůli Hradu