Někdejší předseda Akademie věd ČR má za to, že by se prezidentem měl stát někdo mladší než je on. Sedmdesátiletý vědec touto větou reagoval na dotaz serveru ČeskáPozice.cz, zda ho někdo lákal ke kandidatuře.
Rušíme osvědčený systém
„Dokonce za mnou byli – já jsem totiž starý skaut – někteří skauti, že by mne nominovali na prezidenta a sbírali by podpisy, asi ke svému 100. výročí založení. Nebylo to nic oficiálního, ale hned v počátcích jsem to zarazil, protože se v politice neumím pohybovat. Je mi už sedmdesát, měl by tam být někdo mladší,“ říká v rozhovoru pro server ČeskáPozice.cz vědec.
Z dalších biochemikových odpovědí je však dobře vidět, že by se na post prvního muže ve státě hodil. Dává např. najevo, že o přísunu většího množství peněz do školství a vědy hovoří každá vláda, lhostejno zda levicová či pravicová. Podle Pačese ale peněz nebude nikdy dost. V tuto chvíli je objem prostředků relativně přijatelný, je ale třeba zamyslet se nad jeho dalším přerozdělením.
"Je to i vina nás, pracovníků ve vědě, protože nejsme schopní dost hluboko řezat do vlastního masa a opravdu tvrdě vybrat a podporovat kvalitu. A prosadit správné a objektivní hodnocení, nikoli ten zprofanovaný „kafemlejnek“. Co se vysokoškolského vzdělání týče, pak například bakalářské programy sem byly zavedené uměle. Měli jsme dobré specializované střední školství, například průmyslovky, a zdá se mi, že ho bakalářské programy nenahradily. Rušily se učební obory a teď se k nim vracíme. Jsem spíš pro postupnou evoluci než pro revoluční „hurázměny“, které se pak těžko napravují," popisuje situaci bývalý předseda Akademie věd.
Česko je příliš malé
Podle Pačese nesmíme také zapomínat na to, že Česká republika je malou zemí, a nemůže si dovolit podporovat absolutně všechny vědecké projekty, to je možné asi jen v USA. V našich podmínkách je třeba absolvovat společenskou debatu, při které se lidé shodnou na tom, na jaké projekty je třeba se zaměřit, které mají budoucnost.
"Vždycky se říká, že se výzkum má dělit jen na dobrý a špatný. Ale z hlediska mechanismu financování je dobré rozlišit základní a orientovaný, kde si stát určí, co potřebuje zkoumat. Ještě existuje výzkum aplikovaný, který by ale měla dominantně financovat podniková sféra, třeba i s malou pomocí grantových dotací z veřejných prostředků. Základní, také se říká vyhledávací výzkum, by měl být založen na ideách vědců. Stát by v něm neměl určovat priority. Protože to nejcennější, co může vědec společnosti dát, je jeho vlastní invence. Ta by měla být formulovaná do projektů a dobré pak podpořeny," míní Pačes.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
