Podle Radima Hrehy se přístup Blesku lišil od veřejnoprávního mainstreamu a debata byla vedena víceméně nekonfliktně. „Z rozhovoru bylo zřejmé, že redakce Blesku není zasažena propagandistickou infekcí ,pravdoláskařů‘, jak je tomu ve veřejnoprávních médiích, a rozhovor byl víceméně pohodový. Tým Blesku evidentně nešel ,starému lišákovi‘ dostatečně po krku,“ uvedl Radim Hreha pro ParlamentníListy.cz.
Bylo to podle něj zřejmé zejména v otázce ohledně Zemanova výroku o možnosti referend, kdy se vyjádřil ve smyslu, že politici nejsou nadlidé, kteří by měli voličům upírat právo na referendum v zásadních otázkách fungování státu. Proti tomu moderátor citoval prezidentův údajný výrok z roku 1992, kdy měl říct, že polovina občanů disponuje podprůměrným intelektem. „Miloš Zeman to lehce vyvrátil, když věc otočil a řekl, že citoval Cyrila Höschla. Z mého pohledu to od moderátora nebylo profesionální, měl totiž vědět, o jaký výrok jde, anebo věc neměl vůbec otevírat. Takto nedokázal z tohoto materiálu nic vytěžit, neznal souvislosti a muselo mu stačit Zemanovo vysvětlení. To pro mne ale nebylo dost přesvědčivé. Na druhou stranu mě překvapil sám Miloš Zeman, když ke smeči nevyužil to, že moderátor zmiňoval Petra Koláře a jeho slova o tom, že si musíme zvyknout na život v nebezpečí. Překvapilo mě, že to prezident nechal tak, protože o Kolářovi jsou již známy různé aktivity o jeho spolupráci na vývozu demokracie do islámských zemí a financování různých tamních skupin. Podle WikiLeaks je Kolář odpovědný za současnou situaci a Miloš Zeman na to mohl upozornit,“ míní analytik Hreha.
Fotogalerie: - Zeman z Lán
Deportovat i fanatické imámy
V diskusi o migraci a terorismu Miloš Zeman uvedl, že musíme počítat s tím, že když do Evropy přijde více než milion uprchlíků, určité procento z nich budou tzv. džihádisté, a protože řada z nich jsou osamělí vlci, je třeba počítat s poměrně velkým počtem teroristických útoků. Prezident také doporučil deportovat ty, kteří azyl nezískají, ale i fanatické imámy, kteří v mešitách rozsévají nenávist. Pokud jde o prezidentův postoj k migraci a problematice terorismu, vidí Hreha posun v tom, že už Miloš Zeman nemluvil jen obecně, ale přesně specifikoval, co se musí udělat i v zemích, které dříve prosazovaly multikulturalismus. „Dnes je evidentní, že jedním z největších zdrojů ideologie džihádismu jsou různí kazatelé v mešitách placení ze Saúdské Arábie apod. Prezident jasně řekl, že cestou je zabezpečení hranic a budování bezpečnostních systémů. Je z toho jasné, že nijak nemění názory jen proto, že část intelektuálů tvrdí stále, jak máme i za cenu omezení vlastních práv dopřát práva uprchlíkům hlavně z islámských zemí,“ uvedl Radim Hreha.
Analytik pro ParlamentníListy.cz také srovnal Zemanův přístup s postojem západních lídrů: „Myslím, že máme skutečně štěstí, že nyní, kdy jsme zase na historické křižovatce, máme prezidenta, který pragmaticky stojí na straně lidí, národa a společnosti a hájí jejich zájmy. Pokud jde o Merkelovou, ta už se jen veze v proudu, který nastavila, a je smutné, že není schopná to změnit. Proto bych připomněl prezidentův výrok, že jen blbý nebo mrtvý nikdy nemění názor. Merkelové to evidentně není dáno a žije v iluzích o tom, jak se budou mít všichni v Německu rádi a jak vše bude fungovat.“
Na hranice bych v souvislosti s migranty poslal/a nebo postavil/aAnketa
Brexit není „win-win“, ale „lose-lose“ řešení
Prezidentovo hodnocení Brexitu Radima Hrehu překvapilo, protože prezident celou věc považuje za nešťastnou pro EU i pro Británii samotnou a stejně, jako se někdy pro úspěšný kompromis používá termín „win-win“, v případě Brexitu jde podle Miloše Zemana o „lose-lose“ řešení. „Je to příznakem jeho pragmatičnosti, nedal za pravdu ani jedné ze stran, když řekl, že všichni ztratí, a jasně situaci charakterizoval, když Brexit nazval tragickou chybou. Na druhé straně ale doplnil, že to způsobila i Evropská komise, která nerespektovala řadu pravidel dohodnutých mezi členskými státy,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Pokud jde o prezidentův postoj k referendu o členství v Evropské unii u nás, kdy je Miloš Zeman pro jeho vypsání a zároveň je obhájcem členství země v EU, Hreha tvrdí, že to má hlubokou logiku. „Jako demokrat je prezident zastáncem toho, že lidé musí mít možnost, aby se vyjádřili, podmínka 250 tisíc podpisů pro vypsání referenda sama o sobě dává signál, že občany téma musí zajímat. Na druhou stranu to může připomínat určitý populismus, který předvedl britský premiér Cameron, který také byl pro setrvání v EU a přitom referendum spustil. U Zemana je to ale korektní demokratický přístup,“ říká Radim Hreha.
Reforma police se nesmí řešit v politické rovině
Na prezidentově hodnocení reformy policie Hrehu zaujaly dva momenty. „Zeman jednoznačně řekl, že problém se nemůže řešit na politické úrovni, ale musí se týkat odborné oblasti. Také ale reformu podpořil bez ohledu na strany sporu, bylo to v zájmu vyhnutí se ústavní nebo vládní krizi. Jasně se vyjádřil, že ne všechny útvary pracovaly maximálně efektivně a je přesvědčen, že reorganizace je nutná,“ uvedl Hreha, podle nějž Miloš Zeman v tomto případě nechtěl přilévat olej do ohně, aby nedošlo k pádu vlády a dalším negativům, která by s tím byla spojena.
Hreha také pozitivně hodnotí to, jak prezident Zeman reagoval na to, že byl think-tankem Evropské hodnoty označen za trojského koně Ruska v české politice. „To, že jej takto think-tank Evropské hodnoty označil, je jen nálepka a prezident správně řekl, že pokud nálepka není přesně specifikovaná a odůvodněná, je to jen výkřik do tmy,“ zhodnotil analytik Hreha.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
