Nejvyšší správní soud měl na přezkoumání stížností patnáct dní a i tato lhůta byla podle Wagnerové šibeniční. Proto chápe, že se věnoval pouze základní námitce proti výpočtovému vzorečku ministerstva a nerozebíral zákon o přímé volbě, jímž se zabývalo menšinové stanovisko, které doporučilo předložit jej k posouzení Ústavnímu soudu.

„Rozumím tomu, že touto cestou šel, protože rozhodovací lhůta 15 dní pro NSS je vražedně krátká. Na druhou stranu předložit návrh Ústavnímu soudu by nebylo od věci,“ říká k tomu Wagnerová, sama bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu.