Příhoda s opilým hercem a zážitky lidí z Varů. Před festivalem už prchají

Klidné až liduprázdné lázeňské město, tak působí Karlovy Vary pár dnů po skončení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu po odjezdu návštěvníků, celebrit, novinářů a politiků. Z ulic zmizely davy lidí, stánky médií, skončil hluk z doprovodných festivalových akcí.

„Už je tu zase klid, to je dobře,“ pochvaluje si starší paní před poštou na dolním konci kolonády. „Jsem ráda, že se o Varech díky festivalu mluví a jsme tím slavní a něco se tu děje. Je to ale už jiné, než to bývalo, a tak se teď jenom občas projdu tady v centru, abych si užila tu atmosféru a potkala naživo herce, co znám jenom z televize. Ale už je to na mě pak moc. Je tu vždycky hodně lidí, takže se pak už většinou centru Varů vyhýbám. Dneska jsem si šla vyřídit do města, co potřebuju, když už je to zase normální a nejsou tu davy,“ říká jedna z místních pro ParlamentníListy.cz.

Obchodníci sčítají tržby, město se uklízí a dává se dohromady, vrchní komisař Jindřich Lát z Městské policie Karlovy Vary, který byl velitelem festivalových bezpečnostních opatření, uzavřel festival v číslech. „Strážníci během konání filmového festivalu přijali přes 150 oznámení, vyřešili přes 650 přestupků v dopravě, přes kamerový systém detekovali zhruba 1 500 dopravních přestupků, provedli 24 odtahů vozidel, osmkrát poskytli součinnost složkám integrovaného záchranného systému a ve čtyřech případech vyjeli prověřit oznámení týkající se rušení nočního klidu,“ vydal v oficiálním prohlášení Městské policie Karlovy Vary, v němž si také pochvaloval spolupráci s vedením festivalu, města Karlovy Vary, policií a zástupci všech organizací tvořících doprovodný program.

Festival totiž čelí dlouhodobě velké kritice kvůli návštěvníkům, ale i celebritám, které se pod vlivem alkoholu chovají agresivně, což se často převážně veřejnoprávní média snažila v minulých letech zamlčet. To inspirovalo dnes již známého influencera Františka Kubáska z projektu Incorrect.cz, který se před více než třemi lety proslavil svou kritikou této části festivalu, pro niž si nebral rukavičky.

„Nebudu komentovat, že v Karlových Varech probíhá festival, ale rýpnu si, když se politicky uvědomělí herci, kteří dříve doporučovali nyní policií vyšetřované hnutí STAN, opijí a zvracejí do Ohře,“ řekl František Kubásek, a pomohl tak na problém upozornit.

„Na festivaly moc nechodím, hlavně ne na tenhle,“ říká Marie Slabá, fyzioterapeautka, která ve městě žije, pro ParlamentníListy.cz. „Byla jsem tam jednou, spíš jsem prošla kolem a viděla jsem, že jsem o nic nepřišla. Na pódiu byla moderátorka, která se tam svíjela, jako kdyby kopulovala, a ty lidi, co znám jako naprosto normální z každodenního života ve Varech, si tam hráli na snoby. Herci, kteří sem přijedou, se tu chovají povýšeně, ani se s lidmi nefotí jako dřív, pokud to nejsou jejich sponzoři nebo od nich něco nechtějí. Dělají navíc všude nepořádek. Do rána se opíjejí.“

Nejen oslovení „Varáci“, jak si místní říkají, ale i řada komentářů lidí z celé země, kteří komentují festival na sítích, se letos pozastavila například nad incidentem, který způsobil herec Hynek Čermák, který se popral s fotografem, který ho chtěl vyfotit. Herec je známý tím, že moralizuje a přísně komentuje prohřešky ostatních známých osob.

„Tomu jsem nerozuměla,“ diví se dnes už třiatřicetiletá Andrea z blízkého Sokolova, která na festival pravidelně jezdí, aby viděla celebrity a užila si atmosféru. „Přece všichni, kdo sem jezdí, musejí počítat, že tu je hodně novinářů a bulvárních fotografů. Vždyť ty celebrity sem jezdí kromě opíjení se si dělat i reklamu, a tak i počítají s tím, že je budou fotit.

Sama jsem zažila jako dobrovolnice na festivalu kdysi, když jsem tam ještě chodila jako studentka, že i třeba jeden nejmenovaný herec, tehdy málo známý, který se chtěl proslavit, dělal, že je opilý, aby upoutal pozornost fotografa z jednoho bulvárního média, protože prý když se pak o něm píše, a je jedno v jaké souvislosti, tak si na něj vzpomenou pak režiséři, když připravují nový film nebo seriál,“ vzpomíná pro ParlamentníListy.cz.

Festival pro lidi to byl jen ze začátku devadesátých let

„Vzniklé problémy se řešily operativně a hned. Z mého pohledu je to hodně o lidech, kteří se chtějí spolupodílet na řešení problémů. Nemohu ale zapomenout na naše strážníky, kteří si zaslouží obrovskou pochvalu za osobní nasazení a velmi dobře odvedenou práci. Festival je vždy pro všechny taková zkouška odolnosti,“ komentoval Jindřich Lát to, jakým způsobem městská policie tyto a podobné incidenty řešila a jak se na ně připravila včetně problémů s parkováním.

„Nevím, přijde mi, že parkování se tu moc neřeší, takže normální člověk, který jede do práce, nemá kde zaparkovat, protože je tady fesťák,“ komentuje Marie Slabá pro ParlamentníListy.cz.

„Úplně místní chápu,“ říká Bohumil Šmudla, podnikatel z okolí Varů. „Mě se naštěstí ten omezený provoz netýká, vidím to z pohledu návštěvníka, ale ve Varech jsem často i pracovně. Navštěvoval jsem festival už za socialismu. A rozhodně chci začít pozitivně, takže řeknu to, že mám velký respekt k dobrovolníkům, kteří se na festivalu podílejí. Není už moc lidí, kteří chtějí dělat něco pro lidi, a ještě bez nároku na honorář. Teď ale už budu hodně kritický,“ nadechuje se a vypráví.

Podnikatel Bedřich Šmudla

„Festival pro lidi to byl pouze ze začátku devadesátých let. Tehdy byla doba nádechu svobody a čekali jsme lepší zítřky a sociální jistoty a pozitiva. Opak se stal pravdou. A i z festivalu se poměrně rychle postupem času stalo panoptikum a klub pro privilegované. Vzpomínám, když bylo mé dceři pět, šest let, což je pětadvacet let zpátky, jsme jeli na ohňostroj při zahájení a ten začal až o hodinu později. Pořadateli bylo jedno, že tam přijdou rodiny s dětmi a že tam čekají jako poddaní na kost… Když byly děti malé, chodil jsem s nimi v době festivalu vždy každou neděli až k Puppu, abychom nasáli atmosféru v tu chvíli města světového. Takže jsem to velmi dobře vnímal, ty změny. Začalo to právě těmito na první pohled drobnostmi – nejprve se posouvaly termíny zahájení jednotlivých akcí jinak, než byly oficiálně avizovány, a nakonec se přesunula hlavní část – samotné zahájení festivalu – z přední části hotelu Thermal na jeho zadní část, tedy pouze pro ty vyvolené,“ líčí podnikatel, kdy začal pozorovat změnu festivalu a rozdělování společnosti při něm.

„Tam to zhruba začalo. To nám, ‚plebsu‘, občas něco pustili na tu přední stranu, ale to už jsem z toho měl pocit, že to berou tak, že je občas nutné plebsu pustit kost, když už je to financované z části z veřejných zdrojů. Nicméně se tu vyprofilovala skupina lidí, kteří si mysleli, že jsou lepší než ti ostatní, a ti si dělali svoji party nahoře u bazénu v hotelu a tomu se časem vše přizpůsobilo.

Když to tak zpětně zhodnotím, tak ten festival nepřinesl městu ani nejbližšímu okolí v širším měřítku nic pozitivního. Po 35 letech je prostor před hotelem Thermal stále tou betonovou, socialisticky realistickou džunglí. Pokud by chtěli konkurovat světovým festivalům jako třeba v Cannes a dalším, tak by to dávno bylo opraveno. Takže tady je týden festival, pak se tady neděje nic a stát na všechno zapomene. A je jedno, jaké vlády byly u moci,“ rozčiluje se.

Politici si sem jezdí dělat promo

„Měl jsem firmu, kterou jsem prodal, takže to vidím z pohledu podnikatele. Máme tady unikátní kraj – troje lázně, které jsou v UNESCO – kromě Karlových Varů také Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Máme tu Cheb, krásné historické město. Máme tady velké bohatství po našich předcích a nikoho nenapadlo toho využít. Jistě že v centru dění budou vždy Karlovy Vary, ale v tomto okolí mohly být podpůrné akce a lidé si mohli z Varů udělat výlet i do těchto měst,“ nechápe.

Pořadatelé připomínají, že letos byly vypraveny speciální festivalové autobusy do těchto okolních měst, aby měli lidé z regionu lepší přístup na festival. Kritici však namítají, že je to proto, že festival má nyní menší návštěvnost, takže se ji snaží pořadatelé navýšit takto a politici se zase snaží o promo před volbami s tím, že festival podporují.

„Politici se přijedou pouze zviditelnit, usmívají se, ale to je všechno na pozadí festivalu, jenom proto, aby byli vidět, že jsou mezi lidmi, a ti jsou jim samozřejmě ukradení,“ poukazuje Bedřich Šmudla.

„Ti, co o nás rozhodují, tak jim vůbec nejde o lidi, kteří by tam měli přijít. Vzpomínám, jak Bartoška kdysi vykládal, že je vděčný za každého batůžkáře. Tak to rychle pominulo, zhruba do deseti let. Když mi bylo osmnáct let, tak jsme zůstali do půlnoci ve Varech a už nám nic do Ostrova, ze kterého pocházím, nejelo, žádný autobus, i když je to asi dvacet minut jízdy, tak jsme se tenkrát vyspali pod schodama. Dnes by to nešlo, dnes pro to udělali stanové městečko, kam přijede pár batůžkářů, a oni z toho dělají celý kolorit Karlových Varů, ale tak to není,“ vrtí hlavou.

„Nejvíc mě ale odrazuje to, jak se tady prezentují ti lepšolidé. Už kvůli tomu na ten festival roky nechodím. Nemám zapotřebí vidět, jak se tam nosí jako pávice herečky, které jsem měl ještě donedávna rád. Když to ale pak vidíte v reálu, jak je to oblečené a říká si to svůj názor třeba na politiku... Jenže něco jiného je naučit se roli a dialogy a něco jiného je si udělat názor a reagovat na to, co ti lidé říkají, a tam potom zjistíte, jak jsou ti lidé povrchní. Ono to patří asi k tomu filmu obecně, ale mně vadí, jak se ti lidé povyšují. Krásně to řekl Švehlík: ‚Herectví, to je řemeslo jako každé jiné, jenom my herci jsme víc vidět.‘ Jenže je málo lidí, kteří si to uvědomují.

Ta většina si hraje na něco lepšího, a ještě to sem jezdí prezentovat. Takže už tam nechodím, abych se nemusel na ty povýšence dívat. Jak jsem říkal, děti jsem na festival bral, dokud byly malé, aby si zažily tu atmosféru. Dnes jsou už velké, tak se rozhodují samy, a ani ony tam už nechodí, spíš se tomu vyhýbají. Ani vlastně neznám moc lidí, kteří by tam chodili. My, co nebydlíme ve Varech, tam prostě po dobu festivalu nejezdíme, pokud třeba pracovně nemusíme, a Varáci většinou na tu dobu odjedou pryč nebo se vyhýbají centru,“ vypráví.

„Je mi smutno, když si vzpomenu, že za minulého režimu bylo součástí festivalu zdejší letní kino, ale za posledních třicet let se z něj stala ruina a já se pořád ptám, jestli mi může někdo vysvětlit, proč město ani kraj, ani stát s tím ta léta, skoro dekády let nic nedělá a nemá zájem na tom, aby fungovalo během tak významného festivalu, a nakonec to zachraňuje zdejší parta dobrovolníků,“ diví se.

„Vím, že jsem moc kritický, ale já jsem za celý život odvedl za sebe i svůj byznys tomuhle státu na daních dost peněz, takže jsem čekal, že mi to nějak vrátí, ale bohužel to nevrací ani mým dětem, ani jiným dětem, ani celé naší společnosti.

Takže jeden z mých protestů je, že jsem teď ochoten se o tom s vámi pro ParlamentníListy.cz bavit, a říkám vám otevřeně, jak to cítím. A není to samozřejmě zdaleka jen o tom festivalu tady ve Varech, ale ono to je na něm všechno teď v téhle době nějak výrazněji vidět. Ten obrovský, propastný rozdíl mezi elitami a námi, normálními lidmi, o tom pozlátku, které tady ty první dva týdny v červenci je, a pak po zbytek roku, kdy je každému jedno, jak tu žijeme nebo poslední roky spíš živoříme.

Pro mě to tak je jen festival pouze tří P – Povrchnost, Povýšenost a Pokrytectví,“ uzavírá.