V Německu se vrcholní politici dohodli na zachování velké koalice. Především německá sociální demokracie je rozpolcená. Zatímco vedení sociální demokracie už se podle Kechlibara nemůže dočkat, až se vrátí do ministerských křesel, řadoví sociální demokraté zdaleka tak nadšení nejsou. Doposud vládnoucí velká koalice totiž vedla k oslabení sociální demokracie ve volbách. Mladí sociální demokraté teď proti velké koalici protestují ve velkém, a protože uzavřenou koaliční smlouvu musí schválit členská základna, mladí sociální demokraté mohou ještě zamíchat kartami.
Německá sociální demokracie na křižovatce
Jedním z problémů, který německou politiku ovlivňuje, je i spor o slučování uprchlických rodin. Sociální demokraté se dlouho stavěli k uprchlíkům poměrně vstřícně, jenže jejich voliči mají z uprchlíků obavy a odcházejí k nacionalističtěji orientovaným stranám. Podle Kechlibara bude proto zajímavé sledovat, jak se nakonec vedení německé sociální demokracie postaví ke slučování rodin.
Uprchlíci, kteří německým úřadům prokázali, že jsou ve své zemi pronásledováni a dostali plnohodnotný azyl, mohou počítat s tím, že se se svou rodinou dříve či později shledají. Tady se slučováním nebude v Německu problém. Matematik k tomu poznamenává, že jde asi o 124 tisíc uprchlíků.
Pak je tu ale další skupina uprchlíků, kteří získali jen doplňkovou ochranu. Do této skupiny patří lidé, kteří odešli z destabilizovaných zemí, ale nejsou pronásledováni osobně. U této skupiny se původně nepočítalo s tím, že dojde ke slučování rodin, protože lidé s ochranou nižší kategorie měli z Německa odejít, až se situace v jejich zemi uklidní.
„Toto ustanovení však bylo změkčeno úpravou od 1. srpna 2015, a to z iniciativy strany Zelených. Tou dobou byla podstatná část migrantů přicházejících do Německa tvořena občany balkánských států (Kosovo, Albánie). Ti vesměs neměli na azyl nárok, cestovali jen kvůli dávkám a německá vláda je chtěla posílat rychleji zpátky. K tomu mělo sloužit označení balkánských států jako „bezpečných zemí“. Jenže taková změna musela projít nejen parlamentem, ale i tzv. Bundesratem, v němž jsou zastoupené jednotlivé země spolku. V tomto orgánu měli Zelení blokační vliv. K označení balkánských států jako „bezpečných“ si od kancléřky vymínili ústupek, a to právě v podobě povolení slučování rodin pro osoby s doplňkovou ochranou. A ona jim ten ústupek dala,“ napsal Kechlibar.
Jenže ke slučování rodin mělo dojít v době, kdy migrační krize zesílila natolik, že se mluvilo o velké krizi. Až do března 2018 mělo být slučování rodin pozastaveno. A březen 2018 je za rohem. Co se tedy bude dít teď? Kdo ví? Právě tady se láme chleba.
„Velkým otazníkem je, jaké by byly absolutní počty přistěhovalých, kdyby ‚dočasné pozastavení‘ vypršelo a zákon se vrátil ke své původní měkké praxi. Už tak se stalo, že za poslední tři roky přicestovalo v rámci slučování rodin do Německa 260 000 osob (hlavně Syřanů a Iráčanů) a dalších 50 000 žádostí aktuálně leží na úřadech. Doplňkovou ochranu požívá zhruba 150 000 běženců; kdyby opět nabyli právo dovážet si rodiny, mohlo by to znamenat až statisíce dalších přistěhovalých. Dokonce i záporné rozhodnutí o žádosti znamená pro německé úřady další zátěž, protože cca 269 000 odmítnutých běženců se proti zamítnutí azylu odvolalo k soudu,“ pokračoval v popisu situace Kechlibar.
Německé právo bylo oslabeno ve prospěch islámských náboženských principů
Aby bylo jasnější, co s sebou může slučování rodin v Německu přinést, matematik k tomu přidává jeden příklad.
„Před pár dny uspěl jeden Syřan v městě Pinneberg s žádostí o to, dovézt si ze Sýrie druhou manželku. V Německu je bigamie zakázána (je trestným činem), ale úřady mu přesto udělily povolení, protože z jeho osmi dětí, již v Německu přítomných, má část za biologickou matku právě tuto druhou manželku. (Deset přítomných členů rodiny pobírá dávky ve výši zhruba 3 500 € měsíčně.) Úřední rozhodnutí, které fakticky podrobuje německé právo islámským náboženským principům, vzbudilo v německých médiích značnou a vesměs negativní pozornost,“ napsal matematik.
Možná i kvůli tomuto případu němečtí politici přikročili k tomu, že dočasně pozastavené slučování rodin prosloužili až do července 2018. U Angely Merkelové se podle Kechlibara nelze divit, že zareagovala tímto svým tradičním způsobem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
