Primátor Karlových Varů: Exministr Heger se snažil chovat zodpovědně

I vy jste neúspěšně kandidoval za TOP 09 s podporou Starostů do sněmovny. Jste zklamán výsledkem? A byť jste vítězství levice předpokládal, je něco, co vás překvapilo?

Určitě mě překvapil úspěch protestních hnutí, především ANO, které, zdá se, není ani levicové ani pravicové, ale populistické a názorově roztříštěné – to nemyslím jako nadávku, ale jako definici. Výsledkem zklamán nejsem, naše země si prostě musí opět projít tou zkušeností, že levice automaticky neznamená, že se všem bude dařit lépe… Co mě ale skutečně mrzí, je, jak vůbec k volbám došlo, jak prokurátoři a média odstavili vládu, která se dostala do nejhorší ekonomické mlýnice naší polistopadové éry, vlády, která řekla, že bude šetřit peníze a nebude šetřit své ministry. Paradoxně, to co dřív bylo považováno za trestuhodné – totiž dělat dluhy, tolerovat v rámci politických dohod nestandardní jednání koaličních partnerů apod. – to prostě nedělala, a za to byla odstraněna.

Jak jste se vyjádřil pro ParlamentníListy.cz, k levicové vládě jste skeptický a obáváte se dalšího zadlužování země. Je ale nějaká priorita vlády, kterou vítáte?

Jak už to bývá, priority vlády jsou veskrze bohulibé. Vytváření podmínek pro podnikání, vymahatelnost práva, udržitelný hospodářský rozvoj, efektivní využívání evropských prostředků, racionalizace hospodaření státu… To by přece podepsal každý člověk při smyslech. Já se obávám toho, že většina těchto záměrů vyžaduje peníze, a že opět – teď, kdy možná pomalu setřásáme těžký kabát vleklé stagnace posledních let – se opět začne rozvoj země financovat na dluh. Skončíme tedy u modelu, že vždycky, když bude dobře, budeme dělat dluhy, a když bude špatně, budeme nuceni je splácet. Takhle se ale rozumný člověk ani rozumná společnost chovat nemají, mělo by to fungovat naopak – v dobách konjunktury vytvářet rezervy a v dobách krize je zapojit.

Jinak ale z dosavadních vyjádření mám, byť téměř neznatelný, pocit naděje, že by to po dlouhé době nemusela být vláda, která přichází, aby na dva roky opět zrušila to, co vláda před ní nastolila, a nastolila to, co předchozí vláda zrušila. Že bychom se mohli zbavit toho prokletí prvního desetiletí, kdy se společenské paradigma neustále přepisovalo stylem „ode zdi ke zdi“, což ve svém důsledku vedlo k reálnému vzorci myšlení – politika je svinstvo, a příští rok to stejně všechno bude jinak. Ale jak říkám, je to plachý pocit, že tahle vláda začne měnit parametry, nikoliv paradigma, třeba se mýlím a je to klasická revoluční vláda, po které zůstane země ještě zmatenější než předtím.

Máte vy osobně výhrady k některým navrženým ministrům?

Hodně se hovoří o rizicích střetů zájmů jednotlivých ministrů… Trošku mi to připomíná tombolu z filmu Hoří, má panenko, my sice víme, že tak nějak hrozí, že to nikdo nevrátí, ale zkusíme ještě jednou zhasnout… Chtělo by se říct, že český národ by mohl mít z minulých let a vlád už nějakou zkušenost se stranami na bázi podnikatelského záměru, že by už mohl chápat, že politika se nedá postavit jen na médiích, a že každou legraci, kterou někdo ve veřejné sféře zařídí, stejně nakonec zaplatíme my sami – protože stát, to není jen vláda, stejně jako volant není auto. Stát jsme my sami, my dopouštíme, my dáváme šance, my promíjíme i trestáme a my to taky musíme potom nějak zaplatit.

Exministr Heger byl kritizován za devastaci českého lázeňství a zdravotnictví celkově. Souhlasíte? A co v tomto směru očekáváte od budoucí vlády? Již od nového roku došlo ke zrušení poplatků ve zdravotnictví. Vítáte tuto změnu?

Zrušení poplatků považuji za do velké míry marginální – název je větší než efekt. Poplatky měly ten význam, že si člověk uvědomoval, že se připojuje k systému, který není zadarmo. Ale dejme tomu, zrušíme-li poplatky, stejně to někde zaplatíme. Možná skrytě, a třeba se nám to bude líbit víc.

Co se týče ministra Hegera, myslím, že byl podobně jako celá jeho vláda v klinči zděděného dluhu a nutných úspor. Snažil se chovat zodpovědně. A to je občas velice popuzující. Ale aby to nevypadalo, že jsem jen jeho fanoušek – snažil jsem se mu třeba vysvětlit, že, vzato z celku, nevelké úspory v lázeňství budou mít násobně větší negativní dopady nejen ve zdravotní, ale také ekonomicko-sociální oblasti.

Letos nás čeká supervolební rok. Slibujete si od toho nějakou pozitivní změnu?

No, skoro by se mi chtělo říct, že podle Murphyho zákonů se společnost rozvíjí i navzdory těm, kteří ji směřují. Ale vážně – z eurovoleb patrně žádná změna nekouká, což je v podstatě neutrální zpráva. Ve městech a obcích doufám v pozitivní změnu ve smyslu drobné evoluce, města prostě neurčují daně z příjmu ani zdravotnické poplatky, a tak jim nezbývá, než se snažit dělat to, co musejí, aspoň o kousek lépe než minule. Pro mě obecně bude nejzajímavější obměna třetiny Senátu po několika měsících nové vlády, ne že bych věřil, že přinese nějaké velké faktické změny, ale spíš proto, že ukáže, jak jsme jako národ vstřebali poslední významné volby – myslím tím prezidenta a Poslaneckou sněmovnu – a jak se změní na celostátní úrovni politická nálada.

Budete vy osobně kandidovat?

Do eurovoleb ne, senátní volby v našem regionu letos nejsou, do zastupitelstva našeho města určitě. Myslím, že v příštích letech se v něm bude dít spousta zajímavého – cesta do UNESCO, zmizí další ruiny, smetiště a zatuchlá zákoutí, prostě Karlovy Vary porostou do krásy a budou ještě zajímavější, než jsou.

A jaké jsou vaše priority do konce volební období?

Mám jen tři priority: Za prvé, plná zaměstnanost. Za druhé plná zaměstnanost. Za třetí – plná zaměstnanost (Louis de Funès jako Guillaume v Jeden hot a druhý čehý).

Nyní vážně, především začít poslední europrojekty z právě končícího plánovacího období EU a nastavit všechno pro úspěšné zapojení do období příštího (2014-2020). Zachovat vyrovnaný rozpočet a nezadlužené město, fungující kulturní a sportovní instituce, prostě po chudých letech a dluzích z let bohatých předat město dál jako možná trošku hubenější, ale zdravé a čilé.

Pokud se nemýlím, připravujete nové plánovací období. Můžete jej již nyní přiblížit? A především, jaká je vaše osobní vize? Co podle vás Karlovy Vary postrádají?

Myslím, že Karlovým Varům prvních dvacet let po listopadu chyběla trocha přiměřenosti, obyčejného rozumu a obyčejné péče. Měli jsme tak sportovní halu za miliardu a na hlavních lázeňských náměstích záplatovaný asfalt, stejně jako na některých cestách, které do našich světoznámých lázní vedou. To je škoda, takhle by se asi město vyvíjet nemělo. Když se podívám na menší města v našem okolí, i ta víceméně industriální, snaží se především něco udělat se svým prostředím, s tím, jak vypadají, jak fungují, jak se v nich žije, a mnohá v tom byla daleko rychlejší. Ano, jejich historická centra jsou třeba daleko menší, ano, třeba nejsou v chráněné krajinné oblasti anebo v památkové zóně, a ano, urbanistická dispozice Karlových Varů je v mnohém nešikovná, jak město postupně srůstalo z okolních obcí, dodnes trpí mezerami, určitou územní roztříštěností, i obrovskou jizvou nedaleko skutečného středu města od bombardování na konci druhé světové války. Ale právě proto mělo daleko dříve a více myslet na zacelení, polidštění a zpříjemnění svého prostředí než na vzdušné zámky. Někdy jsem měl pocit, že když přijde na plány, jsou Karlovy Vary něco jako New York, a když na jejich realizaci, jsou něco jako Horní Lhota. Ale abych byl spravedlivý, už se to pomalu mění, a určitě k tomu přispěje i budoucí plánovací období, osobně bych spíš řekl příští dekáda.

Moje osobní vize? Karlovy Vary potřebují dotyk modernity – ne té z první poloviny dvacátého století, té racionalistické, konstruktivistické, trochu megalomanské; ale té z první poloviny století jednadvacátého – obnovit ve městě a jeho veřejném prostoru člověku lahodící proporce (naštěstí mnohé nestihly být zničeny), udělat město pro člověka prostupnější a kontaktnější, dovolit mu se po městě pohybovat, kudy potřebuje, a takovými prostředky, kterými potřebuje – a pak už začíná být trochu jedno, jestli ten člověk je jeden z nás, místních, nebo návštěvník z druhé strany světa. Prostě obnovit tu lidskou dimenzi, kterou přece každé město dřív nutně mělo, obnovit ji i s tím, že je dnešní doba, dnešní člověk, dnešní technologie. Věřím, že se to nijak zásadně nepere.