Maďarsko bylo v minulém roce zemí, která zaváděla zdaleka nejpřísnější opatření proti přívalu uprchlíků do Evropské unie. Vláda nařídila postavit 160 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem a uprchlíky, kteří se i přes tato opatření do země ilegálně dostanou, nemilosrdně zavírá do vězení.
Takové počínání mnohé evropské vlády a organizace typu Amnesty International okamžitě odsoudily a politiku maďarské vlády označily za „hrubé narušení lidských práv“. Maďarskou vládu tato nařčení ovšem nikterak nevyvedla z míry.
Nyní to ovšem vypadá tak, že vše bude nakonec jinak; v Maďarsku si uvědomili, že by mohli cizince využít jako tolik potřebnou pracovní sílu, které je v současné době v zemi poskrovnu. Z toho důvodu začala maďarská vláda připravovat plán, v rámci kterého se chystá pozvat pracovně způsobilé jedince z nečlenských států Evropské unie na práci do Maďarska.
Jednalo by se o takzvané „guest workers“, tedy práceschopné jedince, kteří by získali povolení několik let strávit a pracovat v Maďarsku, přitom by ovšem neměli všechna práva spojená s občanstvím, které by jim přiděleno nebylo.
Ministr financí Maďarska Mihály Varga podpořil požadavky vznesené Konfederací zaměstnavatelů a průmyslníků na to, aby byly do země vpuštěny „statisíce migrantů ze zemí mimo Evropskou unii“, uvádí rakouský deník Die Presse.
V návrhu projektu se ovšem píše, že země stojí jen o „zkušené a kulturně včlenitelné pracovníky“, což v praxi bude zřejmě znamenat, že muslimové vítáni v Maďarsku nebudou.
Podle expertů, kteří pečlivě vývoj v zemi studují, se tímto vláda snaží zabránit možné vlně nevole, která by mohla být spuštěna, kdyby se maďarská vláda vzdala své dosavadní místy až xenofobní politiky a začala přijímat i muslimy.
„Oni moc dobře vědí, jak to bude těžké ‚prodat‘ maďarské veřejnosti, zejména kvůli tomu, že dosavadní vláda odvíjí svou legitimitu právě z nativistické a xenofobní politiky, která spočívá v utvrzení národa v tom, že každý imigrant, který přijde do země, vezme pracovní místo rodilému Maďarovi,“ cituje slova amerického profesora specializujícího se na východní Evropu Hollyho Case server Thestar.com.
„Jde o to, že s přihlédnutím k tomu, co se v Maďarsku doposud dělo, není moc pravděpodobné, že by si lidé hledající práci v Evropě za svůj domov zvolili zrovna tuto zemi,“ dodal.
Nedostatek pracovní síly v Maďarsku není nic nového. Je to spíše proces, který se každým rokem zhoršuje; mnoho mladých Maďarů hledá uplatnění v zemích jako Německo a Francie, kde jsou platové podmínky mnohem lepší.
„Mnoho mladých Maďarů jednoduše nevidí v této zemi svou budoucnost. Je to chyba i maďarské vlády, která neudělala nic proto, aby byla možnost práce v Maďarsku pro mladé lidi atraktivní,“ uvedl profesor.
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán se namísto vytváření lepších podmínek pro vlastní občany rozhodl vydat na jiný kurs. Podporuje program zaměření na přilákání nemuslimských způsobilých pracovníků do země. Stejně tak ovšem i nadále odsuzuje příval uprchlíků a politiku, kterou si Evropská unie na řešení toho problému zvolila.
„Neměli bychom zapomínat na to, že ti lidé, kteří sem proudí, vyrůstali s jiným náboženstvím a představují naprosto odlišnou kulturu. Většina z nich nejsou křesťany, jsou to muslimové. Evropa má křesťanské základy, tak by to mělo zůstat,“ napsal Orbán loni v září.
Orbánova politika se tedy až tolik nemění, čemuž nasvědčuje i nadcházející referendum, které by mělo v Maďarsku proběhnout v průběhu měsíce října letošního roku. Občané Maďarska se mají sami rozhodnout o tom, má-li Evropská unie právo rozhodovat o tom, kolik uprchlíků by mělo Maďarsko přijmout.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
