Slova europoslance Voigta nezní příliš nadšeně: „Zúčastnil jsem se jednání, kde jsme si ujasnili, že jde o přežití jako celku. Řečnil tam i viceprezident Evropského parlamentu. Mluvil o tom, že  největším nepřítelem jsou národní státy. Že ony znamenají válku, a proto je Unie musí zničit. Plán je přivézt na deset milionů přistěhovalců z černé Afriky, aby nebyla naděje na přežití národních států a multikulturní společnost se dovedla do svých důsledků. To má zajistit věčný mír a žádné války. To znamenalo vyhlášení války všem národům – Polákům, Čechům, Francouzům…,“ vyhodnocuje politik, podle kterého je potřeba na takový postoj reagovat odpovědí.

„A tou naší je jasné odmítnutí multikulturního konceptu, oné americké cesty, a zachovat tradice, národy, podporovat jejich rodiny a jejich děti. Evropa stojí před rozhodnutím – v nejbližších letech se rozhodne, zda se vydá cestou multikulti, nebo cestou záchrany svých lidí,“ dodává. Je si vědom, že jeho slova mohou někteří oponenti překrucovat.

„My jako evropští nacionalisté a patrioti jsme etablovanými stranami označováni jako nepřátelští k cizincům. Není to tak. Jde o to, že jde o lidi, kteří nemají nikde domov. Je potřeba pomáhat jim u nich doma, kde nevidí prosperitu, budoucnost. Proto se stávají prostředkem k dosažení cílů politiků. Prostě je třeba pomoci jim tam u nich a ‚netahat‘ je sem,“ vysvětluje.

Proč utíkají hlavně mladí muži, má prý dva důvody: Americkou propagandu a vidinu ráje

Své úsudky nečiní jen tak od stolu. „Za poslední dva roky jsem byl dvakrát v Sýrii. Ptal jsem se, jak je to s těmi uprchlíky – zda jsou skutečně tamní situací nuceni k migraci, tedy zda předkládané informace jsou pravdivé. A v podstatě to tak není. Navštívil jsem místa jako Latakia u turecké hranice, Tartus či hlavní město Damašek  a další oblasti východněji, a to hned krátce poté, co byly osvobozeny od Islámského státu. Ty oblasti, byť jsou v médiích někdy prezentovány jako místa se strašnou situací, tak byť je převzala vládní místa, působila celkem klidně. I Damašek s 1,5 milionem obyvatel působil, jako by byl desetimiliontým městem s rušným životem, válkou téměř netknutým,“ popisuje své dojmy.