Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?Anketa
„Budu povídat o komunitě, o které se u nás moc nemluví, které je v Americe pět až šest procent, a to jsou američtí Číňané, kteří budou muset v době růstu Číny řešit, nakolik jsou Američané a nakolik Číňané,“ uvedl na začátku tematického bloku host diskusního odpoledne ve Slovenském domě v Praze.
Všude samá překvapení. Nic dobrého
„V 19. století přicházeli Číňané do Kalifornie, protože je lákala zlatá horečka. Než tam dojeli, zjistili, že zlato došlo. Zpátky jet nechtěli a jediné zaměstnání, které je k dispozici, je na stavbě železnice,“ konstatoval bývalý ředitel zahraničního odboru Pražského hradu. Amerika stavěla železnici ze západu na východ. „Od západu do půlky Ameriky to stavěli Irové jako nejchudší národ Evropy, z východu na západ to stavěli Číňané jako nejlevnější pracovní síla. Ti museli prorazit šílené tunely přes Sierra Madre. Happy end je ten, že se nakonec železnice setkají a je z toho slavná fotografie, kde vpravo jsou Irové a vlevo – také Irové. Není tam ani jediný Číňan, přestože jich na té levé straně bylo přes 90 procent,“ překvapil host přítomné.
Mají Piráti kvalitní program pro seniory?Anketa
„Předpokladem bylo, že Číňané, kteří v tu chvíli přijížděli do Ameriky, přijedou bez manželek, dětí a rodin, odpracují si to a pojedou domů. Velká část z nich se ale rozhodla, že tohle není cesta životem, kterou chtějí. Před zákonem by museli odjet jako Číňané, takže jediná možnost, jak tam zůstat, byl oblíbený způsob nás, emigrantů, co si berou americké manželky. A které byly tehdy nejlepší? Víme, že naši irští přátelé holdují alkoholu natolik, že umírají překvapivě brzo. Takže si irské vdovy začaly brát ty Číňany, aby nemuseli odjet,“ pokračoval Kmoníček.
Bez majetku, bez práv
„Z toho byl takový problém, že jsem kvůli tomu musel načíst šestisetstránkovou demografickou knihu,“ postěžoval si host. „Jak to americký Kongres řešil zákonně? Rozhodl se to řešit rasově. Řekli – když jste Číňan, tak tady nemůžete nic vlastnit. Žádnou půdu, žádný dům. Nemůžete podnikat. Budete nadosmrti žít v nájmu, jezdit vzadu v tramvaji, protože vepředu je to jenom pro bílé. A nepočítejte s tím, abyste takto kamkoliv někoho volili, nikdy se nestanete občany. Pokud si Irka vzala Číňana, tak se podle tohoto zákona stala Číňankou. Prostě rození Američané se v tu chvíli stali Číňany. Aniž o tom Číňané věděli,“ pokračoval Hynek Kmoníček. „Takže jste jezdili vzadu v tramvaji s těmi ostatními Číňany, kteří nevěděli, co tam ta bílá paní mezi nimi dělá. Když se jelo do Číny, jezdili na jiných lodích, v jiných částech, nemohli nic vlastnit, protože přece byli Číňany. Prostě pokud byste si jako bílá Američanka tehdy vzala Číňana a měla dům, tak jste o něj právě přišla, protože jako Číňanka jej ze zákona prostě nemohla vlastnit.“
„Ale ono to nestačilo a Irky si pořád braly ty Číňany. Takže se to po několika letech opět zdrsnilo rasovým způsobem, že když si vezmete Číňana, stanete se Číňankou a o všechno přijdete, a pak se s Číňanem rozvedete, tak i nadále zůstáváte Číňankou,“ uvedl Kmoníček za smíchu auditoria.
„To dohnali až k Nejvyššímu soudu, který řekl, že když si vezmete Číňana a rozvedete se s ním a zůstáváte Číňankou, tak přestáváte být Číňankou v době, kdy dodáte jeho úmrtní list… takže jste mohla několikrát za život změnit rasu se všemi právními důsledky.“
Když nastalo vyvlastnění
Podobným případem byl třeba vývoj indické komunity, „… protože v době, kdy do Ameriky nesměla přijíždět žádná asijská imigrace, protože na to byl speciální zákon od roku 1924, přesto nadále mohutně přijížděli Indové. A to proto, že byli rasy indo-árijské, čili byli bílí. Takže přijet mohli. Číňan ne. Ind ano. Vietnamec ne. Znám hodně Indů, kteří vypadají jako Číňané. Nevím, co by s nimi dělali,“ pokračoval dále Kmoníček.
„To mimochodem skončilo špatně, protože jeden ze Sikhů, to jsou ti s turbanem, se rozhodl, že to zcela vyjasní, a dohnal to až k Nejvyššímu soudu, aby dokázal, že je bílý, i když nosí turban. Nu a Nejvyšší soud rozhodl fantasticky, protože uvedl, že dotyčný žadatel je bílý, ale ne dost.“ Besedu na chvíli opět přerušil smích přítomných.
„Výsledkem toho bylo, že zabavili domy a továrny celému zbytku indické komunity ve Spojených státech. To nebyla žádná sranda, to bylo množství sebevražd.“
„Takže jestliže tvrdím, že rasa je zcela fluidní koncept, že dnes tady můžete být bílou Češkou a z pohledu zákona můžete být zítra Číňankou a příští týden jste jasná Mexičanka. Tak to prostě v USA může být, a to je zcela jiné pojetí rasy, než jaké jej vnímáme zde v Evropě,“ konstatoval Kmoníček.
A do toho Latinos, budoucnost USA
„Je jasné, že ve společnosti, která je takto rozdělena, tak každý reprezentuje své voliče, aby jej tam znovu volili. Jestliže jste tedy republikán, reprezentujete voliče, kteří chtějí Ameriku, která byla, chtějí zpomalit přísun migrace, bojí se té části hispánské komunity, která je nevolí. Mimochodem, kubánská a venezuelská vždycky volí republikány, protože nemohou Barracku Obamovi odpustit smiřování se s nebožtíkem Fidelem Castrem. Zato zbytek, třeba Ekvádorci, ti zase volí demokraty,“ popisoval stav Kmoníček. „Nemůžeme se divit tomu, že americká kongresmanka, narozená a vychovaná v Somálsku, která žila v utečeneckém táboře v Keni, bude mít jasný názor na to, co je hlavní problém světa, bude pomáhat Somálcům v Detroitu, kteří jí pomáhali, a bude popírat to, že 90 procent Američanů, kteří se přidali k al-Káidě a Islámskému státu, pochází z této komunity a byli to právě tihle Somálci.“
Palestinská právnička, kongresmanka, podle Hynka Kmoníčka zase bojuje za „své“ Palestince. „A rozhodně její názor bude jiný než u typického trumpovce. Takže takto rozdělenou společnost nemůžete nikdy pořádně vyléčit. Můžete si říci, že oni k vám dospějí. Ale nebude to tak. Nedospějí jedni k druhým a naopak. Protože to jsou dva radikálně rozdělené koncepty, které možná až v budoucnosti spojí most mezi kavkazskou, tedy potažmo evropskou, komunitou a tou hispánskou, která se bude nadále stávat v USA dominantní,“ uzavřel rasově-národnostní část besedy velvyslanec Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
