„Jan Palach byl cvok, pomatený blázen s autodestruktivními sklony, který by se nakonec nějak exemplárně zabil v jakémkoli režimu. Definitivně mne v tomto názoru utvrdily nedávno zveřejněné vzpomínky jeho kamaráda či známého: ‚Zabodával si jehly pod nehty a nechal si drtit prsty ve svěráku, aby se naučil snášet bolest‘ (sorry za nepřesnou citaci psanou po paměti) – říct to o komkoli jiném než o Palachovi, řeknete si, že je to cvok a pošlete ho na psychiatrii. Stejně tak jsou cvoci všichni, kdo Palacha napodobují: Pokud dáváte Palacha druhým za vzor, nedivte se, že jej pár zoufalých a snadno zmanipulovatelných, zakomplexovaných povah toužících udělat něco velkého následuje,“ píše v glose.