Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
Za politickou reprezentaci diskutovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dále Jan Rovenský, předseda odborů státní správy, a víceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček, který zastává názor, že zde opět kvete socialismus. Nezaměstnaná programátorka Ludmila Pachtová pak reprezentovala veřejnost stejně jako „rozlobený podnikatel“ Rostislav Senjuk, který veřejně prohlašuje, že nenažraný stát potřebuje další pomyje do žlabu.
„Když stát udělá chybu, tak kdo to zaplatí? No, my soukromníci, protože my jsme ta svoloč,“ zahájil rázný podnikatel, který v minulosti působil i jako předseda Strany soukromníků. Ministryně práce a sociálních věcí takový přístup popřela a trvala na tom, že si lidé přilepšení zaslouží.
Ekonomický expert ODS došel k závěru, že je to asociální opatření, protože firmy si některé zaměstnance za těchto podmínek nebudou moci dovolit a budou je muset propustit. Ministryně to ale viděla úplně jinak. „Úroveň minimální mzdy je teď na úrovni otrocké práce. I po tom zvýšení budeme pod průměrem EU,“ podotkla.
K námitkám Skopečka pak uvedla, že zkušenosti ministerstva jsou úplně jiné. „Jsou takové, že lidé jsou na minimální mzdě a další peníze jim jsou vypláceny načerno. Takže peníze v těch firmách jsou,“ triumfovala. Juříček ji upozornil, že firma, která je teď ekonomicky na hraně, v takové situaci nemá řešení.
V tu chvíli bez žádosti o slovo vstoupila do debaty nezaměstnaná programátorka. „Víte, že v Německu je minimální mzda třicet devět tisíc?“ zvolala. Navázal na ni úřednický odborář. „V devadesátých letech jsme slyšeli, že se do deseti let přiblížíme Rakousku. Dneska jsme úplně někde jinde. Vy jste za vlády Petra Nečase říkali, že by se minimální mzda mohla zrušit, takže si dovedu představit, že za vás by lidi brali tisíc nebo dva,“ pustil se Jan Rovenský do zástupce ODS.
Z publika pak vstoupil do debaty Bedřich Danda, šéf asociace živnostníků. Podle něj by nikdo nemohl zaměstnance donutit, aby u něj za zmíněné dva tisíce platu zůstával, takže odborář říká blbost. „Ne, vy říkáte blbost,“ skočila Dandovi do řeči ministryně Marksová. Podle ní bychom se tímto způsobem neblížili k vyspělým zemím, ale k rozvojovým.
Podnikatelé po recesi podle Skopečka z ODS nemají rozhodně tolik peněz, aby mohli beze všeho přidat zaměstnancům osm procent, kolik činí nárůst minimální mzdy. „To jsou takové teoretické problémy, že někdo zkrachuje. To řešme, až to nestane. Ale dnes řešme to, že lidé potřebují přidat,“ vložila se do debaty programátorka Pachtová.
Její slova očividně těžce rozdýchával podnikatel Senjuk. „Já myslím, že vy máte patent na rozum. Programátoři obvykle nezaměstnaní nejsou, protože když je vyhodí z firmy, tak začnou pracovat sami na sebe,“ obořil se na oponentku.
„Vy evidentně žádnou zkušenost s řízením nemáte,“ vyjel po další výměně názorů Senjuk na odboráře Rovenského. „To byste se divil, jaké mám zkušenosti,“ ohradil se zástupce státní správy.
Prodal jsem kravaty, abych měl na výplaty
Podle Marksové je důležité, aby podnikatelé měli podmínky pro podnikání. Kromě toho je ale prý nutné, aby také podnikatelé platili daně a skutečně plnili svou úlohu. „Já jsem nedávno prodal všechna svá saka a kravaty, abych mohl přidat zaměstnancům,“ šokoval následně Senjuk. „To musela být zajímavá sbírka oblečení,“ zasmála se huronsky ministryně Marksová.
Hana Machová z odborového svazu kultury a životního prostředí upozornila, že se neustále zapomíná, že ve státním sektoru jsou mnohem kvalifikovanější zaměstnanci než pracovníci v soukromém sektoru. Jílková konfrontovala Juříčka, který prohlásil, že státní sektor je neefektivní.
Skopeček namítl, že je z učitelské rodiny a sám působil jako pedagog. „Ale přiznejme si, že v soukromém sektoru je mnohem větší riziko, že příští měsíc nebudeme mít práci. Ve veřejném sektoru je ta jistota mnohem větší,“ upozornil ódéesák.
Zaměstnankyně Národní knihovny pak vpálila podnikateli Senjukovi jeho slova, že soukromý sektor doplácí na státní. Ona prý také platí daně a ne malé. Oslovený k tomu poznamenal, že výsledky působení této povýšené vrstvy státních zaměstnanců můžeme dnes pozorovat v praxi, například ve výsledcích českého školství. „Kdyby třeba generace, která vychovávala tuto generaci, ji vychovávala dobře, tak by všichni věděli, jaký je rozdíl mezi soukromým a státním sektorem, a nemáme se dneska o čem bavit,“ poznamenal s nadsázkou.
Psali jsme:
Úřednický odborář Rovenský upozornil, že narůstající byrokracie není vinou úředníků, kteří jsou spíše její obětí, když musí narůstající agendu administrovat, ale politiků, kteří si vymýšlejí různé složité nesmysly. Toho se chytla moderátorka Jílková. „Já jsem mluvila s řadou úředníků, kteří jsou nešťastní z toho, co jim ti politici posílají, a oni to musí řešit,“ pustila se zblízka do politika ODS. To zaujalo ministryni Marksovou, která Skopečkovi podobně rázně připomněla, že vláda jeho strany propustila úředníky z Úřadu práce, a pak zkolabovala výplata dávek.
Ludmila Pachtová si myslí, že démonizujeme chudáky, kteří berou osm a půl tisíce, a přitom našemu státu unikají miliardy na nevýhodných smlouvách. „Ale to neuzavírají tihle lidi, to uzavírají ti manažeři,“ zvolala rozhněvaně.
Senjuk se dotázal, proč by tyto průšvihy, které většinou jdou za státními úředníky, měli sanovat podnikatelé. „Protože část z vás z toho tyje,“ odvětila ministryně Marksová, proti čemuž se vehementně ohradil podnikatel Juříček.
Oblíbená mantra ministra Drábka
Debata pokročila, když ekonomický expert ODS připustil, že určité přilepšení zaměstnancům ve státní správě bylo nezbytné. Myslí si však, že se jim mělo přidat méně a rozhodně ne všem stejně, ale podle toho, kolik si zaslouží. „To jsme tady v minulosti měli, zejména po roce 2011,“ rozpomněl se hlasitě zástupce úředníků. Dopadlo to podle něj tak, že se vyplácely nehorázné odměny vysokým úředníkům a náměstkům a řadoví úředníci, zejména ti zkušení s praxí, nedostali nic. „Oblíbená mantra ministra Drábka byla, že úředník po deseti letech je vyhořelý a odměňovat se mají mladí,“ zavzpomínal odborář ze státní správy.
V publiku pak do debaty vstoupil dělník z Opavy Jan Kocián. „Já tam mám u kanadské firmy minimální mzdu osm tisíc,“ uvedl s tím, že prémie dostane na přilepšení jen zřídka.
Dusno ve studiu rozetnul zaměstnavatel Juříček: „Máte to z Opavy šest kilometrů do Brana, tak pojďte dělat ke mně,“ vybídl diváka. Ostatní, včetně podnikatele Dandy z publika se přidali, ať se přestěhuje někam, kde je práce, třeba i do Prahy.
Podnikatele Senjuka ovšem na příběhu dělníka z Opavy zaujalo něco jiného. „Není náhodou ta kanadská firma jedna z těch, které jsme sem natahali na daňové prázdniny, a ony teď nutí zaměstnance nosit si na pokladnu pleny, aby je co nejvíc vyždímaly,“ hromoval. „Ale to umožnili politici,“ opáčila rozhněvaně nezaměstnaná Pachtová. Následnou překřikovanou, kteří politici tento stav zavinili, opět rozčísl podnikatel: „Vidíte to, kdyby nás učitelé lépe učili, tak tuhle bandu nikdy nemůžeme volit.“
Nezaměstnaná se však svého pohledu na věc jen tak nevzdala. „Ale učitel to nezachrání, když bere sedmnáct tisíc,“ oponovala.
Odborář Rovenský následně přispěl do debaty příběhem svého známého, který pracoval v Chomutově v železárnách, které zkrachovaly. Sehnal mu prý místo v Praze, které ale nemohl přijmout, protože kdyby prodal dům v Chomutově, nemohl by si za utržené peníze koupit v Praze ani garsonku. „Takže ono se tu hezky řeční o mobilitě, ale v praxi to nefunguje,“ zakončil. Obě strany sociálního dialogu se pak shodly, že zásadním problémem je zoufalé podnikatelské prostředí v ČR.
Moderátorka Jílková ovšem u tématu zůstala a tázala se ministryně, jak to nadále bude s pobídkami pro zahraniční firmy a zda na stejné podmínky dosáhnou i čeští zaměstnavatelé. „My v tuto chvíli máme systém na zaměstnávání lidí v sektorech, kde se těžko uplatňují. Pokud jde o zahraniční pobídky, záleží prý pouze na tom, kolik dokáže zahraniční firma vytvořit pracovních míst, zvláště v problémových regionech,“ vysvětlovala Marksová.
Hlavně silné odbory
V závěru ještě jednou propukla debata o únosnosti zvýšení platů pro podnikatele. Ministryně zopakovala, že žádnou souvislost mezi vyšší minimální mzdou a propouštěním nevidí.
„Já viděla jenom to, že se tu teď roky žádné platy nezvyšovaly, a nezaměstnanost letěla nahoru,“ poznamenala vítězoslavně směrem k představiteli ODS. Druhá strana studia se v tu chvíli začala překřikovat, že to s tím vůbec nesouviselo, neboť rostoucí nezaměstnanost byla důsledkem hospodářské recese.
„A jak víte, že teď to nebude přesně naopak? Zatím se tu nikomu nic neděje,“ ohromila ministryně.
Té po chvíli připadlo i závěrečné slovo debaty: „Komu se mzda nezvýšila, ať si zajde za šéfem. A k tomu hlavně potřebuje silné odbory,“ zakončila Marksová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
