Z mnoha míst planety se stávají válečné zóny – lidi to následně nutí k ekonomické migraci, válečné migraci, dokonce i klimatické migraci. Ve Švédsku jsou miliony lidí úplně jiných kultur. „Dějiny lidstva jsou také dějinami migrací. Občas je to také v zásadě migrace především nějaké elity, třeba kočovné, která se například ze středoasijských zemí přesouvá do Indie, do Středomoří a podobně. Tam ovládla místní populaci a časem s ní splynula. To je třeba šíření Indoevropanů před několika tisíci lety, někdy je to opravdu masovější přesun, ale ten byl většinou v minulosti dlouhodobější,“ zmínil Budil například migraci neolitiků, migrace prvních zemědělců z Anatolie do Evropy, případně do Indie, trvala tisíce a tisíce let. „To byl opravdu krok za krokem,“ dodal.

„Od osmnáctého, hlavně devatenáctého století díky infrastruktuře, díky průmyslové revoluci, díky železnici, díky pravidelné paroplavbě, dneska dalším dopravním prostředkům, tak samozřejmě že se migrace usnadnila. V devatenáctém století Evropu opustilo padesát milionů lidí. Což je bezprecedentní světová migrace, která by nebyla možná v sedmnáctém nebo šestnáctém století. Která je výsledkem až průmyslové revoluce,“ dodal Budil.