Vladimír Putin je podle něj v ruských poměrech spíše „západník“, tedy politik ochotný naslouchat Západu a hledat s ním dohodu. „Své třetí volební období pravděpodobně začne vstřícnými gesty vůči Západu,“ odhaduje. Vedle toho je však ruský prezident pragmatikem, nevylučujícím žádné vhodné řešení.

Je prý na západních politicích, jaké složky jeho osobnosti se projeví. Ve vztahu k Putinovi se však projevuje spousta předsudků, spojených se strachem z Ruska a utkvělým nutkáním Rusko zatlačovat. To podle něj není jen pozůstatek studené války, ale hluboce zakořeněný předsudek, kterého se například Anglie drží už od Krymské války v polovině 19. století.

To prý nutí Putina, aby více projevoval svůj pragmatismus. Ten je navíc umocněn rostoucí silou pacifických států, zejména Číny. To Rusko nutí ohlížet se i jinam než na Západ. Tlak Západu na Rusko tak může být i v tomto směru kontraproduktivní.