Historik se svěřil, že má rád Rusko a ruskou kulturu. „Jestli se to ještě smí říct,“ doplnil. Rusko označil za zemi, která je jiná než zbytek Evropy. „Je to příliš velká země, kde byly na jedné straně vlivy evropské, zejména od začátku 18. století, ale na druhou stranu silné vlivy asijské, mongolské, tatarské,“ tvrdí. Rusko dle něho nikdy nebude mít stejný společenský a politický řád jako Evropa, ale dodává, že to prý ani není nutné. Na otázku, zda to tedy znamená, že v Rusku nikdy nebude svoboda západního střihu, upřesnil, že v Rusku nikdy nebude demokracie taková, jak je tento pojem vnímán v euroatlantické civilizaci. Režim v Rusku označil za autokratický, od šéfredaktora polského liberálního deníku Gazeta Wyborcza si vypůjčil termín „demokratura“. Tedy že má Rusko navenek demokratické instituce, ale vše je řízeno z centra vůdčí osobností. Dodal, že tento styl není ve východní a střední Evropě nový, fungoval údajně na Slovensku za Vladimíra Mečiara a mezi světovými válkami v Polsku.
„Jistě to není vzor, který bychom tady chtěli následovat, na druhou stranu já uznávám, že přes všechno, co se v Rusku děje, rozhánění demonstrací, zatýkání demonstrantů, přece jenom Rusko je nejsvobodnější, pokud to bereme od doby Petra I. Nedělejme si iluze, to nebyl jen bolševický režim, který byl nesvobodný. Kromě období přechodné vlády nebyla svoboda v Rusku nikdy. A v tomto ohledu je dnes v Rusku více svobody, než bylo kdykoliv ve 20. století,“ shrnul své myšlenky o současném režimu v Ruské federaci a připomněl v té souvislosti zakladatelskou osobnost cara Petra I. nazývaného „Veliký“.
Rusko podle něj je velmoc a bude velmoc a bude chtít mluvit do evropských poměrů. Je podle něj potřeba nalézt, jak a do jaké míry se bude Rusko na světové politice podílet. „Dopředu říkám, že to nemůže být tak, jak si to představují Rusové, rozdělení sfér vlivu po roce 1945. Já otevřeně říkám svým ruským přátelům, druhá světová válka už dávno skončila a její výsledky už neplatí,“ nastiňuje možnosti Rychlík. Je prý potřeba říci Rusku a místním politikům, že Česká republika je součástí západního světa, a proto chce a musí být součástí euroatlantických struktur, především NATO a EU. „Ten, kdo to zpochybňuje, tak buď to říká z vlastní hlouposti, to je ten lepší případ, anebo to říká za cizí peníze, což je ten horší případ.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas