Profesorka Dvořáková píše o nedemokracii a o tom, jak se nehrálo na pravidla

01.06.2014 19:19

Demokracie se od nedemokracie liší hlavně tím, že má dopředu nastavená pravidla, ale nezná výsledky – zato v nedemokracii máme předem určené výsledky, a tomu přizpůsobujeme pravidla. To píše profesorka politologie Vladimíra Dvořáková a ukazuje na několik problémů vládní koalice.

Profesorka Dvořáková píše o nedemokracii a o tom, jak se nehrálo na pravidla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politoložka Vladimíra Dvořáková při rozhovoru

„V této zemi se bohužel od počátku transformace na pravidla moc nehrálo, podstatný byl výsledek a ten odpovídal momentálním (politickým, osobním, …) potřebám. To je jedna základních příčin současného marasmu,“ píše Vladimíra Dvořáková v příspěvku, který vydala na svém blogu na Aktuálně.cz.

„Je hodně smutné sledovat, jak se vytváří nejrůznější koalice, které se vytváření transparentního prostředí v tomto státě brání a chtějí si ponechat svůj vliv na ‚výsledky‘. Vnitrokoaliční dohadování o zákonu o státní službě místy odhalovalo tyto zájmy v celé své nahotě, nakonec přijatý kompromis ale je přeci jen krokem vpřed. Nepodceňujme ale ještě tvůrčí aktivity některých poslanců, kteří neomylně poznají rizika a zákon se ještě pokusí ‚vykastrovat‘,“ ukazuje na jeden případ profesorka.

A pokračuje – zmiňuje i snahy zlikvidovat návrh zákona o registru smluv. „Chtít, aby veřejnost viděla, za jakých podmínek se vydávají veřejné prostředky, je zřejmě vrcholně nebezpečné a hluboce to narušuje ochranu osob i hospodářskou soutěž (mimochodem na Slovensku funguje a jeho přijetí trvalo pouhé tři měsíce),“ píše politoložka.

„Snad ukázkovým příkladem zděšení, že pravidla mohou vést k neočekávaným výsledkům, je momentální konflikt týkající se jmenování šéfů krajských soudů v Brně a především v Ústí nad Labem. Zdá se, že minimálně v Ústí nad Labem neutrální pravidla přinesla výsledek, který se někomu příliš nehodí,“ doplňuje ještě jeden příklad.

„Podle zákona je to ministr/ministryně, kdo navrhuje prezidentovi jména šéfů krajských soudů. Aby se jmenovací proces stal transparentnějším, tak se za ministra Pospíšila zavedla praxe výběrových řízení,“ píše Dvořáková, která vidí takovéto protahované nejmenování za problematické. „Možná si řeknete: jeden šéf krajského soudu, jedno výběrové řízení, proč tomu věnovat pozornost. Ale i tento případ je dalším svědectvím toho, jak úsilí vytvořit v České republice transparentní prostředí a snížit prostor pro korupci naráží na silnou obranu,“ dodává.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

16:25 Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

Hudebník, pedagog, manažer a konzultant Vadim Petrov byl hostem Alex Mynářové v pořadu Podtrženo, se…