„Jsem kluk. Stočený do klubíčka v rakvi. Zdá se mi o fotbale. V mé hlavě – kalašnikov. Ve vhodný čas, bratři, musel jsem se uvolnit! Mrzí mě, že mě doktorka v županu nezachránila...“ Tak zní nedokonalý překlad první sloky básně „Kdo jsem?“ o mrtvých Majdanu. Napsala ji v roce 2014 básnířka Jevhenije Bilčenko. Tato univerzitní profesorka byla zprvu zanícenou podporovatelkou dění na Majdanu, ale pak podle svých slov prozřela a dodnes se omlouvá za svou vinu zaslepenosti slovy: „Nesu vinu za to, že upřímný impuls ukrajinského lidu, vlny proti nespravedlnosti, se stal základem pro ohavné zneužití proamerickými silami, které to dovedly k občanské válce, devastaci a neonacismu. Ukrajina vede civilní a hybridní válku proti svému vlastnímu obyvatelstvu.“
Tři okna do budoucnosti
Když se reportér ParlamentníchListů.cz zeptal Jevhenije Bilčenko, jak vidí budoucnost Ukrajiny, hluboce se zamyslela a předestřela tři varianty. „Hovořila jsem o tom s několika ukrajinskými radikálními nacionalisty. Z těch hovorů vyplynulo, že bude ustanoven neoliberální režim a pak se z nacionalistů stanou pacifisté. To se stane, když USA přinutí Porošenka, aby přiznal určité chyby. Vše se následně bude přikrášlovat liberálním pacifismem. Jestli začne masivnější útok na Donbas ze strany Ukrajiny, opolčenci budou ještě více podporováni z Ruska, protože tam je berou jako bojovníky za defašizaci Ukrajiny,“ popsala první variantu, která je dnes asi nejreálnější.
Další variantou je ještě užší spojení s Evropu, což ale navždy pohřbí dobré vztahy s Ruskem. A nakonec je zde dle Bilčenko nejoptimálnější možnost, podle níž dojde k obnově dobrých vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem a přitom zůstanou i dobré vztahy s Evropskou unií. „Při tomto scénáři ale musí dojít k decentralizaci Ukrajiny a k upřímnějšímu dialogu Ruska s Evropou. Když se totiž Evropa přestane neustále schovávat za politickou linii USA, mohla by s východem vylepšit vzájemné vztahy. Posílit evropanství vůči globalizaci. Jak se v Německu smějí, aby sídlila část generálního štábu NATO v Moskvě. Ruští liberálové problém řešit nebudou, protože mají stejnou pozici jako ukrajinští nacionalisté a američtí jestřábi,“ dodala.
Podle ní není správné ze všeho obviňovat Rusko. Třeba Minské dohody často zůstaly jen „mrtvými prohlášeními“. Jak Bilčenko sdělila: „Když se podíváme na historii fronty, Ukrajina často narušuje demarkační linii. Dnes jsme mnohem náchylnější věřit opolčencům a to, že se z ukrajinské strany často napadá umírněné obyvatelstvo, se již skoro přestalo skrývat.“
Psali jsme:
Svoboda slova na Ukrajině
„Mám problémy vyjadřovat své názory v masových médiích na Ukrajině. Proto píšu nejčastěji na alternativní weby. Ostatně vedu často i rozhovory s představiteli antimajdanu, ale ti se ke mě stavějí také podezřívavě, protože nevěří, že člověk může prozřít. Se skupinou levicových přátel proto děláme antiglobalistické studie. Radikálové totiž už nemají tak pevnou půdu pod nohama ani na západní Ukrajině a Služba bezpečnosti Ukrajiny sice stále provádí své lynče, ale mnohem víc se o nich mluví. Přestože se radikálové vydávají za strážce etnických tradic, běžní občané si uvědomují, že radikalismus a etnické tradice jsou něco jiného,“ poznamenala.
Jevhenije Bilčenko se za své současné názory dostala i na kontroverzní internetové stránky Mirotvorec. U její fotografie je uvedeno: „Antiukrajinská propaganda, popírání ruské agrese, manipulování společensky důležitými informacemi.“
„Osoby s odlišným názorem byly pronásledovány, byla na ně psána udání na jejich pracoviště, zveřejňovali je včetně adres na stránkách Mirotvorec, které fungují jako nástroj politické čistky, a někdy je dokonce likvidovali fyzicky, jak se to stalo například Olesi Buzinovi,“ napsala na to konto v článku „Ukrajina čtyři roky po Majdanu – Iluze volby mezi klasickým a liberálním fašismem“, který je přeložen do češtiny na stránkách !Argument.
Zpověď „básnířky Majdanu“
„Jsem jen básník. Také stojím v cestě kulkám. Střevo, byť tenké jako lyrika Achmadulinové. Ale není toho tolik, abychom se báli rudé: Je třeba básní – sáčků s medicínou,“ zní jedna z dalších slok básně „Kdo jsem?“ A kdo je Jevhenije Bilčenko? Ukrajinská básnířka píšící převážně rusky, jejíž básně byly přeloženy do třiadvaceti jazyků, a překladatelka. Také profesorka katedry kulturologie Filozofické fakulty Národní pedagogické univerzity M. P. Dragomanova a doktorka kulturologie.
Byla vášnivou podporovatelkou dění na Majdanu a věnovala mu právě báseň „Kdo jsem?“, která se hned rozšířila po internetu. Podle vlastních slov byla dobrovolnicí Pravého sektoru, jelikož tehdy našla lidi liberálního smýšlení právě tam. Určitou dobu se starala o sbírky věcí bojovníkům dobrovolnického ukrajinského sboru na Donbase. Její přesvědčení o Majdanu se ale postupně rozpadalo a roku 2015 začala otevřeně kritizovat mnohé důsledky Majdanu, jako růst korupce, prodlužování války a masovou cenzuru.
„Jako učitelé a studenti, kteří se zúčastnili Majdanu, jsme byli velmi naivní. Věřili jsme, že pořádáme antikorupční a sociální protesty proti oligarchické vládě. Nicméně posléze se na Majdanu začaly objevovat vizuální stopy nacionalismu. Ostatně už se o tom píší i disertační práce, že raný Majdan byl studentský a demokratický, kdežto později začal být svázán stále více s radikály a nacionalisty. Nosila jsem tričko I love St. Petersburg, protože jsem tam pár let žila. Nejdřív to nikomu nepřišlo divné, ale pak mě začali podezřívat, že jsem něco jako ruský provokatér. Podle mě situace na Ukrajině vyvrcholila v syntézu liberalismu a nacionalismu,“ vysvětlila. Jak dnes Jevhenije Bilčenko říká, oligarchové na Ukrajině ovládají pravé radikály jako zbraň k upevnění své vlády. Nicméně jde o tygra puštěného ze řetězu, který se může kdykoliv obrátit proti svému chovateli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
