Jan Rejžek podstatnou část své novinářské tvorby věnoval právě nekrologům. Někdy ovšem jeho texty o právě zemřelých vzbudily značné kontroverze, třeba když pár minut po smrti nazval skladatele Petra Hapku „kýčařem“.
Nyní se v soukromé konverzaci na sociální síti blýskl dalším ostrým zhodnocením právě skončeného života, publikovaným ve čtvrtek kolem třetí hodiny ranní. „Já se z těch mladých neinformovaných blbečků na Seznamu.cz a iDNES.cz. asi zblázním,“ uvedl tentokrát svůj facebookový příspěvek.
A čím jej novináři zmíněných serverů rozhořčili? „Zemřel podle nich hlavně propagátor zdravé výživy Rajko Doleček. A že to byl hlavně prosrbský nácek, nevědí???“ rozjel se novinář a poslechový diskžokej.
Téma v jeho sociální bublině rozpoutalo ještě v nočních hodinách živou debatu. Na námitku, že Doleček nebyl příliš známý a málokdo o něm věděl, že je Srb, Rejžek vypálil: „Google, vážená. To se jen klikne. Doleček a Srbsko, Stačí chtít.“
Psali jsme:
A pak dal znovu nahlédnout do své novinářské kuchyně: „Kliknu na heslo a vyjede o tom náckovi všechno! Akorát jsou leniví i takto hledat a papouškují blbosti.“
Další pak v diskusi tleskali Rejžkovu pojmenování a přitakali, že profesor endokrinologie a veterán jugoslávského odboje z druhé světové války skutečně je náckem. Přisadil si i Jan Jandourek, novinář známý z webu Forum24.cz Pavla Šafra. „Ale zase se nesporně zasloužil o to, že řada lidí v bývalé Jugoslávii výrazně zhubla,“ napsal v narážce na Dolečkovu specializaci dietologa.
Další pohotově vyštrachali film Nebezpečný svět Rajko Dolečka, který o něm natočila filmařka mající kořeny v Bosně a netající se tím, že Srba Dolečka chtěla nenávidět. Doporučený film vzbudil v Rejžkově bublině živý zájem.
Jedna z diskutujících pak debatu uzavřela: „Nechci být zlomyslná, ale kmotřička Smrt někdy setne i lotra. Což je ta konečná spravedlnost. A to je dobře, dobrých lidí už setla moc a moc.“
Profesor Rajko Doleček pocházel z česko-srbské rodiny. Za druhé světové války se v Jugoslávii zapojil do odbojového hnutí. Netajil se tím, že později díky svým znalostem jazyků pracoval jako tlumočník pro postupující Rudou armádu. Po válce pracoval pro jugoslávskou misi organizace UNNRA, distribuující ve válkou postižených oblastech humanitární pomoc.
Po roztržce Tita se Stalinem se s rodiči (otec byl Čech, matka Srbka, Doleček se narodil v Praze) vrátil do Československa, dostudoval medicínu a začal se věnovat práci lékaře. V oblasti endokrinologie dosáhl značných úspěchů, v šedesátých letech byl na roční stáži v USA a kariéru zakončil v akademické hodnosti profesora.
V Československu se proslavil zejména svými televizními pořady propagujícími zdravý životní styl, které k Rejžkově nelibosti připomínali autoři zpráv o jeho úmrtí. Současně ale neváhal rázně vystoupit, když měl pocit nespravedlnosti. Velmi se proto angažoval v devadesátých letech, když byla vlast jeho matky tak jako další země bývalé Jugoslávie postižena občanskou válkou a následně vojenskou operací NATO v roce 1999. Protestoval také proti značně selektivní spravedlnosti mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který trestal srbské politiky a generály výrazně přísněji než chorvatské či bosenské.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
