Jako jeden z důkazů svého tvrzení uvádí Hiro konflikt v Sýrii, kde se upevňuje role Ruska a Američanům se nepodařilo svrhnout režim syrského prezidenta Bašára Asada. „A to je pouze jeden z mnoha podobných signálů. Podívejme se také na smělé plány Číny, která zřídila Asijskou banku pro investice do infrastruktury (AIIB) a usiluje v rámci mamutího projektu o dopravní propojení se zeměmi Asie i Evropy. Ukazuje se, že dříve vládnoucí ekonomická síla USA v mezinárodním měřítku slábne.“
Hiro se dále vrací k mírové dohodě mezi Moskvou a Washingtonem o příměří v Sýrii. „Dohoda je sice aktuálně v troskách, ale přesto má jeden zásadní aspekt. Poprvé od pádu SSSR se Rusku podařilo v oblasti diplomacie dostat na úroveň vlivu Sovětského svazu. Jak poznamenal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, dohoda je začátkem nových vztahů s USA. Vojenský zásah Kremlu v Sýrii bude mít skutečně multiplikační efekt, díky němuž Moskva jenom získá.“
„Putin získal díky své omezené intervenci v Sýrii větší vliv na rozhodování o budoucnosti Blízkého východu a navíc tak odvrátil mezinárodní pozornost od Krymu a krize na Ukrajině. Navíc se ruskému prezidentu podařilo vyvrátit tvrzení Obamy, že je Rusko pouze regionální mocností. Příjemným bonusem je pro Putina jeho vysoká popularita mezi ruským obyvatelstvem, jež v jednu chvíli dosáhla výše 89 %.“
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Hiro rovněž poukazuje na politické i hospodářské sbližování Ruska s Čínou. „Během loňské návštěvy Putina v Číně bylo uzavřeno 58 dohod v hodnotě 50 miliard dolarů. Vedle toho bude Gazprom dodávat Číně příštích třicet let zemní plyn, za což ruská strana inkasuje celkem 400 miliard dolarů. Oba prezidenti také vyzvali ke spolupráci mezi státními tiskovými agenturami ve snaze zvýšit vliv obou zemí na mezinárodní dění.“
Zatímco spolupráce mezi Ruskem a Čínou narůstá, Američané se naopak snažili vliv Číny v Asii potlačit. „V roce 2010 zahájil prezident Obama kroky, které měly vést v Asii k omezení vlivu Číny. To se ale nestalo a Peking od té doby prezentoval několik velkolepých projektů. Mezi jiným to bylo zřízení již zmíněné AIIB. Washington se pokoušel apelovat na západní země, aby se na vzniku této banky nepodílely, ale neuspěl a Velká Británie, Francie i Německo patří mezi zakládající členy.“
„Zatímco spojenectví mezi Velkou Británií, Rakouskem, Ruskem a Pruskem po roce 1815 rozhodlo o tom, že by žádná evropská země neměla být tak silná jako Francie za Napoleona, Rusko a Čína usilují o to samé s ohledem na Spojené státy. Spojené státy měly mezi lety 1992 až 2008 fakticky neomezenou moc. Vzhledem k neúspěchům v Iráku a Afghánistánu se však v létě 2008, kdy Rusko vstoupilo do Gruzie, zmohla Bushova administrativa jen na slovní kritiku. Lze tedy říci, že se nacházíme v devátém roce multipolárního světa,“ píše Hiro.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
