Průlom: Babiš popsal, jak vypadala návštěva u syna Andreje a jeho matky. Řekne úplně vše

18.11.2018 19:28

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na svém facebookovém profilu vyjádřil k aktuální návštěvě ve Švýcarsku, kde se setkal se svým synem Andrejem.

Průlom: Babiš popsal, jak vypadala návštěva u syna Andreje a jeho matky. Řekne úplně vše
Foto: Screen: ČT24
Popisek: Andrej Babiš na tiskové konferenci.

„Včera jsem byl navštívit svého syna Andreje a jeho mámu, abych si poslechl, jak prožívají poslední dny. Už pochopili, jak je novináři zneužili. Že se snaží zneužít mého nemocného syna a postavit ho proti mně. Je nesmysl, jak čtu v novinách, že jsme se od mé svatby neviděli. Potkali jsme se od ní několikrát a v Ženevě jsem byl za ním podruhé. Včera jsme spolu strávili asi pět hodin, povídali si a hráli šachy. Je to už dlouho, co jsme spolu naposledy hráli,“ vyprávěl Babiš a pozval diváky ke sledování TV Nova dnes večer.

„V téhle mediální hysterii se samozřejmě úplně ztratilo, že jsem pracoval pro naši zemi jako obvykle. Přes ten šílený stres. Trochu mi to připomíná docela nedávné období. Pamatujete na naši vládu bez důvěry? Leden až červenec 2018. Ten super projekt ‚Demokratický blok‘ spolu s novináři tehdy rozjel svou kampaň o apokalypse, konci světa, rozpadu společnosti a ohrožení všeho. Člověk by si snad myslel, že hrozí úplný rozklad téhle země, nepůjde ani elektřina, nepojedou tramvaje a autobusy a nebude si moct koupit ani rohlík. Zatímco ‚Demokratický blok‘ tyhle šílené vize donekonečna vykládal do médií, já jsem sedl do autobusu, objel s našimi ministry všechny kraje a jednal s hejtmany a starosty. Na základě toho jsme vytvořili národní investiční plán na dalších 12 let. Vůbec první věc tohoto druhu, kterou kdy nějaká vláda České republiky udělala. Tenhle náš plán se líbí předsedovi Evropské komise, kterému jsem vysvětloval, že potřebujeme peníze na investice, ne na semináře. Pokračujeme v něm a předpokládám, že ho do Vánoc zveřejníme,“ dodal.

„O Paříži jsem vám psal minule, ale protože moje zahraniční cesta trvala čtyři dny, tak ‚přetekla‘ i do tohoto týdne. Dával jsem vám fotky z Centre Pompidou. Jednoho z nejodvážnějších architektonických počinů ve Francii. Nosná konstrukce, klimatizace, vodovod, elektřina, to všechno je umístěné vně budovy na fasádě. Je to unikát,“ popisoval dál Babiš. 

„Myslím, že je důležité mluvit konečně o České republice hrdě. Vždyť v tomhle přednáškovém sále seděly budoucí politické a byznysové elity Evropy," vyprávěl premiér, jenž se setkal se studenty. „Řekl jsem studentům, že z hlediska stavu našich veřejných financí jsme jedni z nejlepších na kontinentu. Mezinárodní agentury nám zvyšují rating i díky tomu, že máme třetí nejnižší státní dluh v Unii. A rozpočtově odpovědná by měla být i celá Evropská unie. Mluvil jsem o eurozóně, o daních, dal jsem naši zemi za příklad toho, jaké pokroky se dají udělat, když se opravdu chce. Tak třeba v roce 2017 jsme oproti roku 2013 vybrali na DPH o 2,7 miliardy eur víc. To je 73 miliard korun. Když to vezmeme v procentech, stoupl výběr DPH o víc než 20 procent. Taky máme skvělé úspěchy v boji proti organizovanému zločinu, který podvádí na daních ve velkém. No a tím jsem se dostal k mému návrhu opatření jménem REVERSE CHARGE pro celou Evropskou unii. Mluvil jsem i o dalších tématech, ale nebudu vás dál zatěžovat. Myslím, že čas na Sciences Po jsem využil na maximum,“ popisoval dále Babiš. 

„V Česku se toho událo ještě mnohem víc. Přiletěl za mnou do Prahy ministr energetiky USA Rick Perry. Je to opravdový veterán politiky a diplomacie. Předtím, než se stal ministrem, byl třikrát zvolený guvernérem Texasu. Hned na začátku jsem vyjádřil soustrast nad obětmi požárů v Kalifornii, kde je teď ještě 200 lidí nezvěstných. Mluvili jsme samozřejmě o energetice, o plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa. USA proti němu protestují a nabízejí jako náhradu plynu z Ruska svůj zkapalněný zemní plyn. A pro nás hlavní téma, jaderná energie. Zkoumáme možnosti výstavby dalších jaderných bloků. Do konce roku se rozhodneme, jak budeme dál postupovat. S Američany spolupracujeme na výzkumu nových technologií. Konkrétně naše Centrum výzkumu Řež vyvíjí s americkou laboratoří v Oak Ridge takzvané solné reaktory. Taky jsme americkým vědcům představili náš projekt tokamak na uchovávání vysokoteplotního plazmatu,“ zmínil Babiš. 

„Paní Vestagerovou jsem informoval o požadavcích vlády a odborářů, kteří říkají, že investice 35 milionů eur ročně, které potenciální kupec plánuje, jsou nízké. Firma potřebuje, aby příštích deset let investovala kromě kupcem avizovaných investic ještě dalších 750 milionů eur. Stejně jako na vládě u nás v Česku i v Bruselu je rozsah věcí, které řešíme, neuvěřitelný. Častokrát mě překvapí, co všechno je na stole. Od směrnice o ukončení změny času přes africký mor prasat až po umělou inteligenci a autorská práva,“ dodal Babiš ke svému dalšímu programu.

Celý příspěvek Andreje Babiše:

Čau lidi, právě uvažuju, jestli jsem tenhle týden vůbec přežil. Asi ano, když vám teď píšu.


Myslím, že jste všichni viděli, co se stalo. Psal jsem o tom. Aspoň jednu zprávu viděl každý z vás. Včera jsem byl navštívit svého syna Andreje a jeho mámu, abych si poslechl, jak prožívají poslední dny.

Už pochopili, jak je novináři zneužili. Že se snaží zneužít mého nemocného syna a postavit ho proti mně. Je nesmysl, jak čtu v novinách, že jsme se od mé svatby neviděli. Potkali jsme se od ní několikrát a v Ženevě jsem byl za ním podruhé. Včera jsme spolu strávili asi pět hodin, povídali si a hráli šachy. Je to už dlouho, co jsme spolu naposledy hráli.

Nic, pojďme si k tomu všemu říct, že dnes večer ve 21:25 budu na TV Nova (oficiální) v živém rozhovoru s Reyem Korantengem a řeknu všechno, co jste třeba ještě nevěděli. Zodpovím všechny otázky, které doposud padly. Tak budu rád, když se budete dívat.

V téhle mediální hysterii se samozřejmě úplně ztratilo, že jsem pracoval pro naši zemi jako obvykle. Přes ten šílený stres. Trochu mi to připomíná docela nedávné období. Pamatujete na naši vládu bez důvěry? Leden až červenec 2018. Ten super projekt “Demokratický blok” spolu s novináři tehdy rozjel svou kampaň o apokalypse, konci světa, rozpadu společnosti a ohrožení všeho. Člověk by si snad myslel, že hrozí úplný rozklad téhle země, nepůjde ani elektřina, nepojedou tramvaje a autobusy a nebude si moct koupit ani rohlík. Zatímco „Demokratický blok“ tyhle šílené vize donekonečna vykládal do médií, já jsem sednul do autobusu, objel s našimi ministry všechny kraje a jednal s hejtmany a starosty. Na základě toho jsme vytvořili národní investiční plán na dalších 12 let. Vůbec první věc tohoto druhu, kterou kdy nějaká vláda České republiky udělala. Tenhle náš plán se líbí předsedovi Evropské komise, kterému jsem vysvětloval, že potřebujeme peníze na investice, ne na semináře. Pokračujeme v něm a předpokládám, že ho do Vánoc zveřejníme.

Demokratický blok za tu dobu udělal… co přesně?

No, to sem ani nebudu psát.

TAKŽE, pokud si myslíte, stejně jako já, že politik je tady od toho, aby pracoval pro lidi, dejte si tohle moje další týdenní hlášení. Upozorňuju, že tentokrát jsem kolegy neposlechl a má v tuto chvíli SEDM stran A4! Snad někdy můžu vyhrát já, co říkáte?

O Paříži jsem vám psal minule, ale protože moje zahraniční cesta trvala čtyři dny, tak „přetekla“ i do tohoto týdne. Dával jsem vám fotky ze Centre Pompidou. Jednoho z nejodvážnějších architektonických počinů ve Francii. Nosná konstrukce, klimatizace, vodovod, elektřina, to všechno je umístěné vně budovy na fasádě. Je to unikát.

Sídlí tu francouzské Národní muzeum moderního umění a já do něj přišel řešit partnerství s naší Národní galerií. Tohle téma jsem otevřel už během návštěvy pana prezidenta Macrona u nás.

O licenci Centre Pompidou usilují galerie po celém světě a já myslím, že naše Praha, nejhezčí město na světě, by si ho zasloužila. Bylo skvělé, že se během téhle návštěvy mohl potkat náš ředitel národní galerie Jiří Fajt s ředitelem centra Sergem Lasvignesem. Prošli jsme si společně jejich úžasné sbírky a sedli ke stolu. Byl jsem překvapený, že pan ředitel Lasvignes nebyl nikdy v Praze, tak jsem ho pozval, abych mu osobně ukázal naše investiční plány pro Národní galerii a využití spolupráce s Centre Pompidou.

Naše národní galerie už s Centrem Pompidou spolupracovala. V pařížském Grand Palais hostili výstavu Františka Kupky. Jednoho z nejdražších výtvarných umělců vůbec. Teď chceme vztahy prohloubit a představit ty nejhodnotnější světové sbírky u nás. A samozřejmě chci jít ještě dál. Můj cíl je otevřít jednoho dne Centre Pompidou Praha, ať už třeba v Paláci Kinských na Staromáku nebo v rekonstruované budově Národní galerie nebo v úplně nové budově, o které jsem vám psal v minulém hlášení.

Mimochodem, novému pražskému primátorovi panu Zdeňku Hřibovi jsem poslal dopis, ve kterém ho informuji o projektech vlády, které bychom v Praze rádi zrealizovali. Těším se, že se s ním budu moct setkat.

Potom jsem odjel přednášet studentům elitní vysoké školy politických studií Sciences Po. Dnešní generace si už asi neuvědomuje, jak moc je naše česká kultura s tou francouzskou provázaná. Přes legionáře, vzdělance, umělce až po politiky. Na Sciences Po studovali třeba Karel Kramář a Edvard Beneš. Náš druhý prezident založil speciální československé sekce na gymnáziích v Dijonu a Nîmes.

Tahle tradice žije dodnes a připravuje českou mládež na studium na prestižních francouzských univerzitách. A naši slavní rodáci Jacques Rupnik a Lukáš Macek dnes zastávají na Science Po významné posty. Jsem na ně hrdý a obdivuju je.

Je skvělé, jak tahle elitní škola podporuje studenty z normálních rodin. Díky sociálním grantům stačí, aby měl člověk talent, nepotřebuje bohaté rodiče. A školné se vypočítává z příjmů rodičů a ještě v porovnání s francouzskými poměry. Díky tomu třeba naši čeští studenti, kteří doma patří k vyšší střední třídě, platí maximálně tisíc euro ročně.

Když už jsme u těch českých studentů, existuje historka ze svatby Emmanuela Macrona. Tehdy měl projev jeho nejlepší kamarád a spolužák ze Science Po. A řekl, že když poprvé Emmanuela na škole potkal, myslel si, že je to “český výměnný student, který desítky let neviděl holiče.” ??

Tím se dostávám k mému projevu, který jsme měl před studenty. Samozřejmě ve francouzštině. Nepřijel jsem ale nikoho bavit, spíš informovat o mém postoji k rozpočtu a daním v Evropské unii. Představil jsem jim taky naši zemi a můj boj za zdravé veřejné finance.

Myslím, že je důležité mluvit konečně o České republice hrdě. Vždyť v tomhle přednáškovém sále seděly budoucí politické a byznysové elity Evropy. Řekl jsem studentům, že z hlediska stavu našich veřejných financí jsme jedni z nejlepších na kontinentu. Mezinárodní agentury nám zvyšují rating i díky tomu, že máme třetí nejnižší státní dluh v unii. A rozpočtově odpovědná by měla být i celá Evropská unie.

Mluvil jsem o eurozóně, o daních, dal jsem naši zem za příklad toho, jaké pokroky se dají udělat, když se opravdu chce. Tak třeba v roce 2017 jsme oproti roku 2013 vybrali na DPH o 2,7 miliardy euro víc. To je 73 miliard korun. Když to vezmeme v procentech, stoupl výběr DPH o víc než 20 procent. Taky máme skvělé úspěchy v boji proti organizovanému zločinu, který podvádí na daních ve velkém. No a tím jsem se dostal k mému návrhu opatření jménem REVERSE CHARGE pro celou Evropskou unii. Mluvil jsem i o dalších tématech, ale nebudu vás dál zatěžovat. Myslím, že čas na Sciences Po jsem využil na maximum.

Musím říct, že moje paní reprezentovala naši zemi v Paříži skvěle. Během státnických setkání i těch uvolněnějších. Fotky s Brigitte Macronovou nebo Melanií Trumpovou jste určitě viděli. Třeba Daily Mail ji ze všech dam věnoval nejvíc fotek. Dávám do komentářů, koukněte ??

Já jsem měl po Sciences Po ještě několik drobnějších akcí a potom nasedl do letadla a odletěl směr Palermo. Začínala totiž konference o Libyi. Naší země se sice masová migrace netýká a já s kolegy z V4 jsme udělali všechno pro to, aby naši zemi ani do budoucna neohrozila. Ale vím, že tohle téma sledujete a věřím, že oceníte pozitivní zprávy.

Je skvělé, že konečně zasedly za jeden stůl všechny strany, kterých se neutěšená situace v Libyi dotýká. Přijeli zástupci stálých členů Rady Bezpečnosti OSN, libyjských sousedních států, zástupci EU, Ligy arabských států a OSN. To, aby se z Libye stal konečně stabilní a bezpečný stát, je v zájmu celé Evropy. Potřebujeme spolehlivého partnera v boji s terorismem a samozřejmě v boji s ilegální migrací z Afriky.

Hlavní cíl konference bylo ukázat zástupcům jednotlivých znesvářených frakcí z Libye, že Evropa je jednotná a podporuje Vládu národní shody pana premiéra Fáize Sarrádže. Mluvili jsme o křehkém příměří v Libyi, parlamentních a prezidentských volbách, rozvoji ekonomiky, což znamená hlavně těžbu a prodej ropy.

Pomoct musí evropský Svěřenecký fond pro Afriku. Ten byl založený před třemi lety, aby pomáhal stabilizovat země, odkud a přes které nejvíc lidí utíká. Naše země do fondu taky přispívá. Je to stokrát lepší investice než do řešení následků nelegální migrace. Přispíváme i mimo fond. Třeba minulý rok jsme poslali 5 milionů na zlepšení životních podmínek v detenčních centrech v Libyi, kde jsou zadržovaní nelegální migranti. Letos jsme zaslali stejnou částku přes mezinárodní zdravotně humanitární program MEDEVAC na zlepšení zdravotnické situace v Libyi. Koupilo se za ně kardiochirurgické vybavení.

Takže znova opakuju, Česká republika je solidární a jsem opravdu rád, že v Palermu jsme začali konečně i řešit politickou situaci v severní Africe. Stabilita a prosperita je jediné spolehlivé řešení nelegální migrace.

V rámci konference v Palermu jsem měl možnost se seznámit s tuniským prezidentem Al-Bádží Qáid as-Sabsím, byl tam také alžírský prezident Abdelazíz Buteflika, kterého znám už z Paříže, samozřejmě italský premiér Giuseppe Conte, který summit organizoval. Seděl jsem vedle ruského premiéra Dmitrije Medveděva, takže to byla příležitost procvičit si ruštinu. A měl jsem bilaterální jednání s tureckým víceprezidentem Fuatem Oktayem. Pozval mě do Turecka, abych vzal naše podnikatele. Já jsem ho zase žádal, jestli by se zasadil za to, abychom z prodeje elektrárny v Adularyi získali co nejvíc peněz.

No a po tiskovce zase na letiště a další přelet. Tentokrát do Kodaně v Dánsku na jednání s panem premiérem Larsem Loekkem Rasmussenem a potom na pracovní večeři ALDE. Domů jsem se dostal kolem půlnoci. 

V Česku se toho událo ještě mnohem víc. Přiletěl za mnou do Prahy ministr energetiky USA Rick Perry. Je to opravdový veterán politiky a diplomacie. Předtím, než se stal ministrem, byl třikrát zvolený guvernérem Texasu. Hned na začátku jsem vyjádřil soustrast nad obětmi požárů v Kalifornii, kde je teď ještě 200 lidí nezvěstných.

Mluvili jsme samozřejmě o energetice, o plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa. USA proti němu protestují a nabízí jako náhradu plynu z Ruska svůj zkapalněný zemní plyn. A pro nás hlavní téma jaderná energie. Zkoumáme možnosti výstavby dalších jaderných bloků. Do konce roku se rozhodneme, jak budeme dál postupovat. 

S Američany spolupracujeme na výzkumu nových technologií. Konkrétně naše Centrum výzkumu Řež vyvíjí s americkou laboratoří v Oak Ridge takzvané solné reaktory. Taky jsme americkým vědcům představili náš projekt tokamak na uchovávání vysokoteplotního plazmatu.

Pozval jsem taky pana ministra Perryho na další ročník Evropského jaderného fóra, který se bude konat v Praze. Bavili jsme se o iniciativě Trojmoří 12 členských států, mezi které patří i Česká republika, a které se dohodly na spolupráci v energetice a dopravě. Nemohl jsem vynechat export, protože USA jsou pro nás stále důležitější trh. Mimo Evropskou unii jsou náš odběratel číslo jedna a jen za prvních 8 měsíců tohoto roku nám tam stoupl obrat o 16,9 procent. Pro zajímavost, čtvrtinu zbraní prodáme právě do USA. Skvěle se ve státech daří taky třeba našim výrobcům lehkých sportovních letadel a oboustranně obchodujeme s leteckými motory. Velký byznys tam dělají naše softwarové, poradenské a vědeckovýzkumné firmy.

Mluvili jsme taky o clech na ocel a hliník. Snažíme se, aby Američané nezaváděli další omezení, hlavně na auta, protože to je jeden z pilířů naší ekonomiky.

Další významná návštěva přiletěla z Polska. A nebyl to jeden host, ale rovnou vláda. V Kramářově vile jsme měli už páté společné zasedání vlád České republiky a Polské republiky. Je to nejlepší příležitost, aby se potkali nejen premiéři, ale i ministři a probrali spolu společné projekty našich dvou zemí, navzájem se inspirovali a řešili problémy. Tak, jako jsme to udělali předtím se slovenskou vládou.

Když jsem psal o tom, že USA je náš nejdůležitější trh pro vývoz mimo EU, tak Polsko je náš druhý největší obchodní partner vůbec. A máme spoustu společných přeshraničních projektů, ale i některé potenciální problémy.

Jednali jsme samozřejmě o dopravě, poprosil jsem pana premiéra o pomoc s železničním spojením Liberec–Žitava, protože krátký úsek jde přes polské území. Debatovali jsme i o propojení Evropy ve směru sever–jih. A dál o životním prostředí, hlavně o dole Turów, kde Poláci na naši žádost plánují opatření, aby lidi na české straně nepřišli o vodu, dál jsme se bavili o zdravotní péči v pohraničí, kterou bychom mohli zlepšit prostřednictvím spolupráce záchranných služeb. Bavili jsme se i o jádru, o spolupráci našich expertů, sdílení zkušeností, které nám pomůžou se rozhodovat o výstavbě nových jaderných bloků. Dál o prosincové Evropské radě, migraci, víceletém finančním rámci, kohezi, brexitu. Bylo toho ještě mnohem víc a ministři měli i svoje vlastní separátní jednání. Společně s panem premiérem Mateuszem Morawieckim jsme pak dali tiskovku.

Dostal jsem žádost od Hospodářské komory České republiky, abych převzal záštitu nad předáváním cen „Řád Vavřínů 2018.“ V pražském Žofíně jsme pak předávali ocenění osobnostem za jejich celoživotní dílo, výjimečné podnikatelské a manažerské úspěchy, společenský dopad a mezinárodní přesah.

Jednal jsem s maďarským ministrem zahraničních věcí a obchodu panem Péterem Szijjártó a taky s panem Jean-Bernardem Lévym, generálním ředitelem Électricité de France, což je mamutí firma, která po světě vyrábí a dodává elektřinu. Jaderná energie je jedno z hlavních témat, která teď v Česku řešíme, takže přišel i viceprezident pro výstavbu nových jaderných zařízení Vakis Ramany a viceprezident pro mezinárodní vztahy Erkki Maillard.

Od šesti ráno jsme měli vládu. Ten samý den jsme jednali o minimální mzdě, která byla pro tento rok stanovená na 12 200 korun. Pro příští rok počítáme s navýšením o 1150 korun. To je růst o 8,2 procent a podle dosavadních odhadů mají růst mzdy obecně o 7-8 procent. Naší ekonomice se daří a je nedostatek lidí. Předpokládám, že minimálka dál poroste rychleji než průměr a v roce 2021 už bude 15 200 korun.

Přesvědčil jsem kolegy z vlády, abychom se nepřipojili k tzv. “Globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících,” i když kolega Petříček měl asi jiný názor. Už jsem na tohle téma psal v minulém hlášení, tak jen ve stručnosti. Naše země prosazuje zásadu, že nejdřív musíme efektivně zamezit nelegální migraci a až poté hledat cesty pro nárůst legální migrace. V paktu chybí vyjádření, že nelegální migrace je nežádoucí, naopak stírá rozdíly mezi nelegální a legální migrací. Takže zůstáváme po boku zemí, jako je Rakousko, USA, Maďarsko nebo Chorvatsko a k paktu se nepřipojujeme.

Co jsme měli dál? Třeba Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Setkání s naší velvyslankyní v Sýrii paní Evou Filipi a firmou Cubespace. O tom jsem vám už psal docela dost. Líbí se mi, že staví modulové stavby rychle a efektivně. Chceme v Sýrii postavit českou vesničku pro 150 místních sirotků, kteří v areálu budou mít mateřskou školku, školu, jídelnu, byty, hřiště. Syrská strana nás informovala, že jsou u nich areály zničených škol, které by se daly rekonstruovat. Představil jsem tenhle plán i Jean-Claudovi Junckerovi v Bruselu. Paní velvyslankyně Filipi nám zašle přehled vhodných míst pro českou vesničku pro sirotky a firma Cubespace představí svůj projekt.

Takže znovu na letiště. V Kbelích jsem byl už 6:30 ráno, dal tiskovku a odletěl směr Belgie. Potkal jsem se nejen s předsedou Evropské komise Junckerem, ale i předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, naší eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věrou Jourovou a eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Témata budete už možná znát nazpaměť: rozpočet evropské unie, migrace, vnitřní trh, brexit, eurozóna.

Z plánů, které máme v Evropě, vedle boje proti ilegální migraci, boje za rozpočet, který víc zohlední české zájmy z hlediska investic, je podle mě velice důležité centrum excelence pro umělou inteligenci, které bychom chtěli získat pro Prahu. Máme skvělé vědce. Naše česká Akademie věd je světoznámá. Dokonce se ze všech vědeckých institucí na světě umístila na 17. místě. Centrum excelence by bylo skvělé nejen pro vyskoškoláky, ale i jako potvrzení naší vládní strategie pro naše hospodářství a to je věda, výzkum a finální výroba. Tomu věnuji mimořádnou pozornost.

V prosinci nás čeká velmi důležitá Evropská rada. Taky se připravujeme na konferenci Evropské unie s Afrikou ve Vídni a summit s Ligou arabských států v únoru příštího roku. A samozřejmě náš čekají volby do Evropského parlamentu a po nich volba předsedy Evropské komise. Takže debatujeme o principu „Spitzenkandidat“, to znamená, že by se předsedou stal lídr kandidátky nejúspěšnější evropské politické strany. Můj názor na to je známý. Nesouhlasím s tím. Citoval mě třeba deník Politico: Šéfa komise mají vybírat členské státy. Dávám článek v angličtině do komentářů.

S paní Vestagerovou jsem řešil prodej ArcelorMittal Ostrava. Jeho prodej, ať už Liberty House Group, nebo jinému zájemci, musí schválit Evropská komise. Hlavně proto, aby nebyla omezená hospodářská soutěž, která by mohla zúžit možnost výběru pro spotřebitele. Já jsem už 27. září panu Junckerovi i paní Vestager napsal, že mám obavu o zaměstnanost na severu Moravy a celkový vývoj ocelářského průmyslu v Česku. Pokud má někdo ostravskou huť koupit, musíme mít jistotu, že u nás bude investovat, modernizovat a nejen tahat z hutě peníze.

Paní Vestagerovou jsem informoval o požadavcích vlády a odborářů, kteří říkají že investice 35 milionů euro ročně, které potenciální kupec plánuje, jsou nízké. Firma potřebuje, aby příštích 10 let investovala kromě kupcem avizovaných investic ještě dalších 750 milionů euro.

Stejně jako na vládě u nás v Česku, i v Bruselu je rozsah věcí, které řešíme neuvěřitelný. Častokrát mě překvapí, co všechno je na stole. Od směrnice o ukončení změny času, přes africký mor prasat až po umělou inteligenci a autorská práva. 

Zbytek jste asi viděli v médiích. Tedy ten emočně vyhrocený zbytek. Já se snažím dál pracovat. Mějte se hezky a koukněte na mě večer ve 21:25 na TV Nova.

 — v Sokolovna Průhonice.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…