Cesta k přímé volbě prezidenta, o které politici mluvili již řadu let, začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Přímou volbu měly ve volebních programech všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a již v červnu se vyjednávači budoucí vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) dohodli na tom, že začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu. Tento plán strany završily v prosinci 2011, kdy sněmovna schválila vládní novelu Ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta (v únoru 2012 novelu přijal Senát a podepsal prezident Václav Klaus). V červnu 2012 pak sněmovna schválila prováděcí zákon. V říjnu 2012 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil termín volby, první kolo na 11. a 12. ledna 2013.
Zavedení přímé volby nemělo jenom příznivce, zaznělo i mnoho kritických hlasů. Například končící prezident Václav Klaus označil předloni v prosinci přímou volbu hlavy státu za "populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí". Přímou volbu prezidenta v podobě, v jaké ji schválil Parlament, kritizoval třeba i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
