Prý vraždím nebohé německé civilisty v Sudetech. Klausův exporadce se brání proti Putnovi a o Veselovském říká...

V Lidových novinách 24.9.2014 o Vás napsal Martin C. Putna, že mu po shlédnutí interview s Martinem Veselovským „děsivě připomínáte typy, které vraždí německé civilisty v Sudetech“. Čím si to vysvětlujete?

Tím, že jsem, jak píše, vedl pokus o torpédování expozice o loupežích a vraždách páchaných na Němcích v českých zemích, kterou připravuje Blanka Mouralová v ústeckém muzeu.

To jste uvedl v interview s Martinem Veselovským?

Prvního září Veselovský představil ředitelku o.p.s. Collegium Bohemicum předtočenými záběry exponátů z výstavy, kterou za mnoho let přijímání dotací stále připravuje. S tím se střídalo povídání, že jsem jí chtěl odvolat z funkce kvůli mojí zavrženíhodné politické orientaci. „Profík“ Veselovský mne však do „interview“, jež bylo zpola věnováno mně, nepozval. Na jeho nadřízeném jsem se domohl – podle Veselovského – pokračování.

V něm jsem stačil uvést, že Dozorčí rada může doporučit Správní radě odvolání ředitelky, když zjistí její pochybení při „výkonu funkce s péčí řádného hospodáře“. Nikoli kvůli ideovému pojetí výstavy, neboť to je v kompetenci jiného - Vědecké rady. Z toho si mohl divák domyslet, že Mouralová odkazem na moje pikle, jak jí odvolat, zakrývá pravé důvody – její hospodaření. Veselovský to však v tomto bodě převedl na moje „spojení“ s údajným antisemitou Adamem Bartošem.

A není pravda, že kandidujete v senátních volbách na Děčínsku s podporou strany NE-Bruselu? Není v tom problém?

Je to pravda. Ale ani tuto stranu netvoří pouze Adam Bartoš a nemám čas hledat po internetu, co kde napsal. Přijímám tuto podporu, ale s vlastním, to jest nezávislým, programem. S nimi se názorově i politicky rozcházím, což jsem citoval i z prohlášení této strany. Svoji celoživotní humanitní orientaci jsem dokládal i dekretem k výzkumné stáži k problematice lidských práv na Kolumbijské univerzitě již z roku 1988 nebo první vysokoškolskou učebnicí v Československu k této problematice, jejímž jsem autorem. Také sborníkem z mezinárodní vědecké konference k 65. výročí odsunu Němců, v němž je zařazeno i moje vystoupení, například vedle vystoupení děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Proč ?

Abych zdůraznil, že k takzvanému „odsunu sudeťáků“ či k „Benešovým dekretům“ nemám postoj ovlivněný emocemi či kariéristickými ambicemi. Ale vědeckými poznatky z oblasti ústavního práva a historie. Od dizertace, kterou jsem obhajoval v roce 1985 za poněkud dramatických podmínek, se zaměřuji na problematiku lidských práv. Zmíněný Putna však z toho dovodil opak – že jsem typ násilníka upalujícího cigaretami svoje oběti, typ vraha nebohých sudeťáků. To nemohlo být produktem jeho případné demence. Naopak, mohl jen zaplesat, že se také kontroluje osud financí v rukách jeho „historičky“ na expozici o jemu tak milých sudeťácích. Rozpor mezi tím, co bylo u Veselovského, a Putnovým textem si vysvětluji tak, že nic neviděl a jen napsal, o co byl snad jen požádán.

Co můžete říct ke kauze Mouralová ?

Dozorčí rada na tiskovce 26.9.2014 v sídle Collegia Bohemica za přítomnosti předsedy Správní rady a ředitele ústeckého muzea vydala prohlášení ke kampani, kterou ke škodě na pověsti společnosti vede proti jejím orgánům a členům Mouralová. Cituji - den před jednáním Správní rady prostřednictvím Mladé fronty Dnes vzkázala, že když bude odvolána, tak její tým s ní odejde. Výstava se nebude moci konat a do EU vrátíme stamilióny, které Ústí nad Labem obdrželo na rekonstrukci muzea. Proč se uchyluje dokonce k vydírání orgánů Collegia? Vždyť i v případě odvolání by podle zákoníku práce setrvala v pracovním poměru a mohla vyvíjet to, pro co se považuje za nenahraditelnou.

Jednání Správní rady však bylo přerušeno, neboť ředitelka několik let neprováděla aktualizaci zápisů členů orgánů Collegia u příslušného soudu. Což se týká i dvou ze tří členů Dozorčí rady, kteří jsme byli zakladateli společnosti jmenováni v říjnu 2013. Mělo to snad být její pojistkou k uplatnění námitky neplatnosti toho, k čemu se dopracujeme? Proč se takto chová?

Její letité vzkazy veřejnosti o chystané epochální výstavě už některým kolegům připomínají Remundův film „Český sen“ o kampani k otevření hypermarketu, který ve skutečnosti neexistoval. Den po jednání Správní rady, které bylo odročeno cca na listopad, se mi ozvala redaktorka z Berlínského televizního a rozhlasového vysílání o Střední a Východní Evropě s dotazy podobajícími se vydírání Mouralové v ústecké Mladé frontě Dnes. A již 1. září měl Veselovský rozhovor s Mouralovou na „živo“, prostřihaný předtočenými záběry z jí připravované expozice.

Dobře. Ale v čem konkrétně tkví její údajné „ředitelské“ pochybení ?

To obdržela od Dozorčí rady písemně a dlouho před jednáním Správní rady a mohla se s tím pochlubit v redakcích, kde jí vyšli vstříc. Opět cituji z prohlášení Dozorčí rady. Jako ředitelka nese odpovědnost, že Ministerstvu kultury ČR do 15. února 2014 nebylo zasláno vyúčtování jeho dotace ve výši 1,1 milionu korun. To znamená, že Ministerstvo kultury, aby neporušilo zákon, nemůže pro rok 2014 poskytnout další příspěvek Collegiu na jeho činnost. Jde přitom v podstatě o nadaci existující z darů a dotací. Ovšem nemám zprávu, že by si za to paní ředitelka nevyplácela plat.

Dále. Společnost nemá dodnes zakládací smlouvu odpovídající poslední novele zákona o o.p.s., neboť na příslušný návrh zakládací smlouvy, který jsem za univerzitu vypracoval, až v roce 2013 reagovala protinávrhem. V rozporu se zákonem danými kompetencemi vypustila z řad zakladatelů Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně a Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Ačkoli by si této společnosti měla vážit, neboť to není „český extrémně nacionalistický spolek“! Podotýkám, že předsedou Dozorčí rady a jejím dlouholetým členem je nominant právě této společnosti.

Mouralová tím však zabránila posílení kompetencí Vědecké rady, neboť její odborná stanoviska by byla pro ředitelku, na rozdíl od současnosti, závazná. Ostatně - nesvolala jí už více než dva roky! Takže v současnosti neznáme její aktuální názor na stav připravované expozice. A pro zajímavost. Mouralová není historička, za jakou jí Putna vydává. V letech 1992 – 1998 absolvovala pětileté studium politologie.

Jaké máte další výhrady?

Posláním Collegia je šířit vědecky objektivní poznatky o dějinách soužití Němců s Čechy v Čechách. Avšak na internetu jí spatříte ve společnosti pohlavárů Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Snad v roce 2011 jsem jí řekl, ať uspořádá výstavu přímo o nich, nebo alespoň vystaví jejich dvacetibodové „Stanovisko k sudetské otázce“, které si naposledy potvrdili v roce 1994. V bodu č. 16 uvádějí, cit.: „S osudem sudetských Němců a jejich teritoria smí být proto nakládáno jen s jejich výslovným souhlasem.“ A aby bylo zřejmé, o jaké území se jedná, cituji z bodu č.4: „Velikost tohoto území obnáší 25.775 km2.“ Pokud rozloha ČR činí 79 000 km2, tak 25.775 km2 rozlohy českého pohraničí, které si zde německy mluvící obyvatelstvo počátkem 20.století přejmenovalo na „Sudety“, představuje třetinu! To jsou mocenské, tedy i politické, požadavky vůči České republice a Mouralová by se od toho měla distancovat, pokud má být Collegium pro české paměťové instituce věrohodné.

Po zrušení Benešových dekretů, jejichž jádrem a podstatou je ústavní dekret č.11/1944 o obnově právního řádu, který ruší Němci vnucené bezpráví od „Mnichova“ do obnovy československých orgánů, by se mohl Posselt a spol. jménem dnes už většinou zesnulých „odsunutých“ domáhat dalšího kola restitucí. Pátá kolona v médiích jim od převratu soustavně připravuje veřejné mínění. Mimo jiné nedávno narazili na konkurenci, když jeden ze zakladatelů Britských listů Pecina a komunistožrout Šinágl si ze zřejmě stejné motivace založili podobně nazvaný spolek.

Mouralové spřízněný redaktor ústecké Mladé fronty Dnes tlachá, když napsal, že je mi, coby poradci bývalého prezidenta Klause, „její expozice“ málo pročeská. Ta je podle Putny, který to má z první ruky od „historičky“, „o loupežích a vraždách páchaných na Němcích v českých zemích“. Mimo jiné na to by měla Mouralové dát česká vláda, pro kterou zároveň funguje jako jedna z třiceti poradců premiéra, zhruba 50 milionů. Jsem zvědav, zda vláda také přispěje na zřízení pomníku téměř miliónu vyhnaných Čechů, kteří museli podle mnichovského diktátu do 10 dnů opustit rodné české pohraničí.

Kandidujete do Senátu v pohraničí, na Děčínsku. S jakým programem?

Nejpalčivějším problémem Děčínska je nezaměstnanost, zvyšovaná přílivem sociálně deprivovaných osob, což komplikuje nejen řešení nezaměstnanosti „starousedlíků“, ale i snižuje dlouhodobou toleranci vůči jejich množícím se excesům. Když se i primátoři obracejí s prosíkem do Prahy, umocňuje se pocit nájemníka ve vlastním domě. Legislativa neumožňuje některé lokální problémy řešit, a navíc to zakazuje těm, které sužují.

Účinná řešení často odporují Listině, jak dokazuje čerstvé fiasko návrhu zákona proti zlodějům kovů. Reálná šance nastane, až Senát získá moc korigovat časté nesmysly poslanců. Proto v něm musí někdo stále vyvolávat jednání o zlepšení Ústavy, činící dnes Senát zbytečným. Také Listina, aby, jako její dosud platný vzor - Všeobecná deklarace lidských práv, obsahovala klíčové sociální právo na práci, včetně zásady „není právo bez povinnosti". Jako ústavní právník bych v ústavodárném Senátu prosazoval zakotvení práva na práci včetně zásady „není právo bez povinnosti“. Aby stát musel zajišťovat práceschopným zaměstnání. Od „odmítačů“ práce, kteří neprokáží legální zdroj obživy, aby vymáhal pojistné. Dokud by se nepřemístili na většinu dne do zaměstnání, v němž by si osvojovali pracovní návyky a slušné soužití s ostatními.

JUDr. et PhDr. Jaroslav Kuba, CSc., absolvent právnické a filosofické fakulty UK v Praze, věnuje se problematice filosofie práva a lidských práv, na pozvání a náklady americké strany z r.1988 působil na právech Kolumbijské university v New Yorku, v Československu vydal první VŠ učebnici k této problematice, jako VŠ pedagog se věnuje především ústavnímu právu, vykonává advokátní praxi, působil jako legislativně právní poradce prezidenta ČR, publikuje (např. Právo, Britské listy,).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.