Volební období v Evropském parlamentu pomalu končí a protože již někteří z dosavadních českých europoslanců kandidovat znovu nebudou, ParlamentníListy.cz zajímalo, co v EP za pětileté období někteří z nich odpracovali, prosadili, a na co jsou tak proto hrdí, nebo co je v pozici europoslance rozladilo.
„Jakou má v EU Česká republika pověst a je něco, co vás v EP pobavilo?“ zněly také další dotazy od ParlamentníchListů.cz k těm, co kandidují znovu. Z dvanácti oslovených europoslanců ale redakci odvětili jen někteří.
„Volby jsou vždy s otazníkem a já jsem kandidoval již mnohokráte na různé posty a musím říci, že člověk nikdy neví, jak to dopadne,“ odvětil nejprve ke své kandidatuře europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).
Byl zpravodajem pro navigační systém Galileo
„Co se mi v EP povedlo? Byl jsem třeba zpravodajem pro navigační systém Galileo, to byla dlouhá práce a velmi náročná. Ale nakonec se povedla, neboť agentura je v Praze a mne těší, že mám na tom také nějaký podíl. Dalším úspěchem byl širokopásmový internet – velká legislativní úprava za miliardu eur. Pracoval jsem na tom přes dva roky, bylo to také velmi složité, neboť se měnily finanční parametry a celá konstrukce legislativy. Pak si snad mohu zapsat plus ještě u bezpečnostních systémů a u energetiky, kde je v současné době velmi zásadní problém, o němž se však u nás moc nepíše. Jde o stanovisko na úpravu kontroly jaderných zařízení,“ zmínil dále Tošenovský.
Pro něj osobně prý byla doba pěti let strávená v Evropském parlamentu hodně zajímavá. „Hodně jsem se tady naučil,“ podotkl Tošenovský, který byl v předchozích letech hejtmanem Moravskoslezského kraje a také primátorem města Ostravy.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
Prý si ale vůbec nemyslí, že by v EP a potažmo celé Evropské unii měla Česká republika špatnou pověst, jak se o tom v tuzemsku někdy hovoří.
„Vůbec si to nemyslím. Já jsem tady v EP naopak zažíval velmi dobrou pověst České republiky a velmi korektní a velmi úctyhodné vztahy s dalšími europoslanci. Češi se ale často sami hloupě shazují, rádi se špiníme, což je asi v našem národním naturelu,“ podotkl.
V EU se na nás dívají optikou toho, čím jsme prošli...
„Dokonce jsem ani v Bruselu a ani ve Štrasburku nezažil, že by mne někdo ´ukřižoval´ jen proto, že jsem z trochu menší země. Naopak se tu na nás dívají optikou toho, čím jsme prošli. Nechci říci přímo, že se na nás dívají s úctou, ale vnímají fakt, že jsme prošli něčím před rokem 1989 a že jsme se s tím po roce 1990 srovnali. Proto to je často vnímáno slovy: ´Jo, vy Češi jste to zvládli, klobouk dolů!´ Někdy se něco podobného vysloví i při různých oficiálních setkáních, což docela hřeje na srdíčku a je to příjemné,“ sdělil dále Tošenovský.
Úsměvných historek prý v europarlamentu zažil celou řadu. „Takových těch vnitřních legrácek je tady řada, ale takový ten anglický humor je vždy pro mne zážitkem. Proto mám rád jednoho mého kolegu, který tady onen anglický humor používá. Navíc je to ukázka toho, jak by měla vypadat politická debata s velkou úctou. Anglický humor bychom my, Češi, potřebovali jako cvičení do našich českých politických debat,“ poznamenal s úsměvem Tošenovský.
Rozjetých věcí, na nichž by chtěl pracovat v EP i v dalším období, je prý celá řada. „Určitě bych rád pokračoval v energetice a dál se brodil kolem vědy a výzkumu a hlavně kolem kosmického výzkumu jako takového, kde žádný člověk a ani stát v Evropě nemá na to, aby tuto problematiku řešil sám, proto je tady evropská spolupráce velmi důležitá,“ doplnil Tošenovský.
„Jsem hrdý na to, že jsem pracoval jako místopředseda zahraničního výboru, místopředseda Evropského parlamentu i místopředseda celoevropské sociálně demokratické frakce. V těchto pozicích, i jako zpravodaj EP pro Rusko (a do léta 2013 pro Chorvatsko), jsem měl možnost spoluovlivňovat společnou zahraniční politiku EU,“ zmínil k dotazu na své úspěchy pro ParlamentníListy.cz europoslanec za ČSSD Libor Rouček, který ale má zcela jiný názor na pověst ČR v rámci EU.
Dr. Libor Rouček
Rouček: Silně jsme utrpěli euroskepticismem Klause a bývalých vlád ODS
„Věřím, že jsem svou prací alespoň trochu přispěl ke zlepšení naší pověsti v EU, která silně utrpěla euroskepticismem prezidenta Klause a bývalých vlád ODS. Kvůli skandálům a aférám s čerpáním evropských peněz máme navíc pověst středoevropského Rumunska či Řecka,“ uvedl totiž Rouček.
Odpověděl ale i komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček.
„Čeho já jsem dosáhnul v Evropském parlamentu? Když se podíváte na řidičák, tak jsem již na začátku minulého volebního období řekl, že namísto 119 různých formulářů si dejme jen jeden. No a co dnes vidíte? Je tady plastová kartička jako jeden standardní řidičský průkaz,“ uvedl na konto svých úspěchů pro ParlamentníListy.cz Kohlíček.
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.
Také se prý rozhodně nestydí za další práci.
Costa Concordia se šetřila podle návodu Kohlíčka
„V tomto období jsem měl dokonce na starosti věc, které si všiml asi každý v této republice – jde o záležitost kolem šetření havárie lodi Costa Concordia. Ta se vyšetřovala podle zprávy ´Technické vyšetřování námořní katastrofy´, jejímž jsem autorem v rámci námořního balíčku. V EP dále máme na starosti i další zajímavé věci. Česká republika je třeba jedním z největších výrobců ultralehkých a lehkých letadel a já se snažím s naším sdružením výrobců některé věci na úrovni EU prosazovat. Teď se ale kromě toho připravovaly projekty na další období v rámci koridorů, což jsou transevropské dopravní sítě. To jsou nejenom sítě pro komunikace pozemní, vodní, ale i pro leteckou dopravu, navíc tam patří i transevropské sítě přepravy ropy a elektrické vysokonapěťové energie. Jsou to tedy zásadní věci a přitom dlouhodobého horizontu - až do roku 2050,“ uvedl Kohlíček ke svým dalším plánům.
Podle něj jsou Češi v EP rovnocennými partnery za jediné podmínky: „Jsme v EP rovnocenní, pokud jsme ochotní se domluvit s ostatními a pokud oni vidí, že máme technické znalosti a nehledáme ve všem politiku. Třeba ve výboru pro dopravu a cestovní ruch se tento přístup v minulých letech zhodnotil až několikrát.“
Na dotaz, zda má ČR v EU dobrou pověst, ale pokrčil rameny. „Česká republika jako taková je skoro neznámá, protože naše vlády nás moc pozitivně nezviditelňují. Spíš jde tady o vztah ke konkrétním osobám,“ zmínil k tomu.
Docela dobrou pověst v rámci EP má určitě dle jeho soudu komisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Fülle.
„Po Vladimíru Špidlovi jsme totiž v tomto zrovna moc dobrou pověst neměli – i když v zahraniční politice EU aby člověk hledal úspěch s lampou v pravé poledne. Já ale oceňuji práci i u jednotlivých europoslanců. Jde třeba o kolegu z ODS Oldřicha Vlasáka, Jana Březinu z KDU-ČSL nebo našeho Vladimíra Remka. Horší věcí ale je, že někteří jiní kolegové z EP nejsou schopni najít Českou republiku na mapě. To je ovšem letitý problém. U Angličanů je to téměř běžné, neboť pro ně je nejdůležitější Velká Británie a potom možná zbytek světa,“ poznamenal Kohlíček.
Mysleli si, že jsem trouba
I on ale prý úsměvných historek zažil v lavici řadového europoslance nespočet. „Před několika lety jsme třeba v rámci EP probírali Turecko, které má deset procent svého území v Evropě. A já jsem k tomu prohlásil, že znám i stát, který má dvacet procent území v Evropě. Jenže poté hlavně Britové na mne koukali divně. Když jsem odvětil, že to je Kazachstán, tak mi naznačili, že jsem dokonce pěkný trouba. Při příštím zasedání zahraničního výboru mi ale dali za pravdu a omluvili se mi,“ zasmál se Kohlíček.
Štve ho prý hlavně pasivita našich ministerstev, když jde o to prosadit některé věci z legislativy EU k nám a naopak.
„Protože se snažím od začátku svého působení v europarlamentu spolupracovat s Ministerstvem dopravy, tak musím zmínit pasivitu některých našich ministrů dopravy. Jde třeba o Víta Bártu... Když byl ministrem, tak jsem za ním zašel třikrát do Poslanecké sněmovny, když v úřadě ministerstva na mne nikdy neměl čas. Přesto jsem ho vždy i ve sněmovně našel se sluchátkem u ucha. On stále něco organizoval... Chápu ale, že v tomto případě neměl vůbec žádné myšlenky na to, abychom se sešli. Naopak velice mile mne překvapili lidé z Letecké amatérské asociace. My jsme totiž největší vývozci ultralightů a lehkých sportovních letadel. Proto jsem kvůli tomu rád spolupracoval se ředitelem VZLÚ (Výzkumný a zkušební letecký ústav). I díky němu jsem v EP předvedl naše technické školství a české výzkumné instituce a i naši obrovskou tradici v kosmonautice,“ uzavřel Kohlíček s tím, že jako trojka kandidátky ani on nemá jisté své znovuzvolení.
„Mně ale nevadí, že končím. Myslím si, že je to správné a že po každé periodě člověk musí obhajovat mandát. V demokracii je ale třeba se vždy ptát, jestli jsem ten správný, který má reprezentovat naše voliče,“ dodal.
Kožušník: Jsme v Evropě zapsaní dobře jako národ i jako stát
„Česká republika se v evropské politice určitě neztrácí. Jsme asertivním státem, který se nebojí prosazovat v EU své zájmy,“ uvedl Edvard Kožušník (ODS) k dotazu, jestli má Česko v EU dobrou pověst.
„Češi jsou v Evropě totiž zapsáni poměrně dobře jako národ i jako stát. Když se bavím s kolegy třeba z Německa či ze Španělska nebo i z Bulharska či z Rumunska, tak z jejich reakcí vyplývá, že Česká republika má poměrně dobré jméno, dobrou značku. Ale Česko těží z Prahy jako takové, neboť Praha je vůbec jedno z nejkrásnějších měst na světě. A tady jde o to, že evropští politici po Evropě hodně cestují a velmi často se dostanou jen do Prahy a pak si obrázek dělají pouze z Prahy. Přesto si myslím, že z těch nových členských zemí je ČR někde v popředí,“ poznamenal Kožušník.
Edvard Kožušník
Nemyslí si ani, že bychom byli nějací „vyvrhelové“ v rámci EU kvůli čerpání evropských peněz, jak to naznačuje Libor Rouček.
„Třeba Holandsko má v tomto reputaci ještě horší. Nehledě na to, že Bulharsko vůbec nečerpá. Já ale netvrdím, že v Česku je všechno v pořádku, co se týče evropských fondů. Rozumím ale postoji pana Roučka, neboť on má přece jenom blíže k německy mluvícím zemím, protože dlouhá léta žil ve Vídni, tak ty věci asi srovnává více s Německem a Rakouskem, které jsou v tomto smyslu na tom lépe.“
Prý on sám se vůbec v rámci EP nestydí za práci ve výboru pro vnitřní trh. „Zasazoval jsem se o potvrzení výjimky o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Intervenoval jsem v případu uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc českým a moravským regionům zasaženým ničivou povodní,“ sypal z rukávu Kožušník ke svým aktivitám v rámci funkce europoslance.
Řekl ano jednotné patentové úpravě, či systému evropské normalizace
Je rád, že i on v EP podpořil zásadní legislativní rozhodnutí, které se týká kupříkladu jednotné patentové úpravy, či systému evropské normalizace a také směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.
V Evropském parlamentu ale prý rád podpořil i mnohé nelegislativní výstupy, které se týkaly třeba Zprávy o stavu lidských práv, ocenění Guillermo Fariñase Sacharovovou cenou a veškeré dosavadní kroky vedoucí k vytvoření jednoho sídla Evropského parlamentu.
Oproti uplynulému volebnímu období by prý nic legislativně i nelegislativně jinak nedělal. „Za svými rozhodnutími si stojím a nemám potřebu na nich nic měnit,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kožušník.
„Já si žádnou úsměvnou historku nevybavuji,“ dodal pak Kožušník s tím, že sice znovu kandiduje, ovšem je až na desátém místě kandidátky.
„Rád bych ale v práci europoslance pokračoval. Co se týče preferencí, tak má rodná strana ODS na tom není úplně nejlépe, a jsem přitom dokonce až na desátém místě kandidátky. Ale budu bojovat a uvidíme, jak to dopadne,“ uzavřel Kožušník.
Flasarová: Řekla jsem jim, že se málo věnují boji proti chudobě
Komunistka Věra Flasarová, která naskočila do EP v době, kdy Vladimír Remek odešel (od ledna 2014) vykonávat funkci velvyslance České republiky v Rusku, pak především zmínila své kratičké působení mezi europoslanci.
„Je jasné, že za necelý půl rok tohoto mandátu v Evropském parlamentu nemohu dokázat ´převratné´ věci - tím spíš, že činnost EP se před novými volbami pomalu blíží ke konci,“ řekla Flasarová ParlamentnímListům.cz s tím, že se ale snaží jít „ve šlépějích“ Vladimíra Remka, za kterého do EP - po jeho odchodu do diplomatické služby - přišla.
„Ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jsem podpořila v konečné fázi zprávu, týkající se zřízení programu pro pozorování a sledování vesmíru. Aktivně jsem se zapojila také do diskuzí o podobě transevropských komunikačních sítí. Jsem ráda, že se mi podařilo prezentovat sociální aspekty této problematiky, protože rozvoj sítí se často diskriminačně projevuje vůči sociálně slabým vrstvám společnosti, občanům z hůře dostupných lokalit atp. Ve výboru pro rozpočet jsem pak plénum EP seznámila i s názorem na nedostatečnou pozornost, věnovanou boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Je podle mne nepřijatelné, abychom stavěli proti sobě například v otázce nezaměstnanosti mladé lidi a občany starších ročníků,“ vypočetla svá pozitiva Flasarová.
Prý by ale nijak nedramatizovala údajnou špatnou pověst ČR v rámci EU.
„Přímo v Evropském parlamentu naše renomé tak špatné není. Tady musím reagovat především poznámkou, že pověst ČR v EU se ani tak neutváří v EP, jako u nás doma. Odvíjí se od postojů vedení státu, vlády, ministrů a státních institucí - jak se stavíme k Evropě, jak chceme spolupracovat v rámci unie a také jak se nám daří, či nedaří čerpat například evropské prostředky. To, že se často politici u nás vůči EU vymezují, svalují problémy takzvaně na Brusel, to nám moc dobrou vizitku u partnerů nedělá.“
Jako by ani neodešla
Na nic vtipného, co by zažila s kolegy europoslanci si nevzpomíná.
„Nevím, jestli to je úsměvné pro čtenáře, ale já jsem byla třeba potěšena ve chvílích, kdy jsem v EP potkávala bývalé kolegy i zaměstnance parlamentu, které znám z působení europoslankyně v letech 2004 až 2009. Jejich srdečné chování a přijetí bylo, jako kdybych se vracela odněkud po měsíci a nikoli po pauze takřka čtyři a půl roku. To svědčí o zdejší politické kultuře. No a co se nezměnilo za tu dobu k lepšímu, je například neustálé pendlování mezi Bruselem a Štrasburkem. Poslanci na to dlouhodobě upozorňují, ale rozhodnutí o zastavení zbytečného přejíždění a tím i utrácení je na vedení členských zemí unie,“ uzavřela povídání o práci europoslance Flasarová.
Fajmon: Legislativa EP je i v knižní podobě
Hynek Fajmon z ODS, který nyní do europarlamentu již kandidovat nebude, si také pro ParlamentníListy.cz udělal čas, byť jen na kratičké odpovědi.
„Každé volební období jednou končí. Nemám z toho žádné zvláštní pocity. Podařilo se mi prosadit relativně férové podmínky pro novou Společnou zemědělskou politiku EU pro roky 2014 až 2020. A po celých deset let jsem v rámci EP zajišťoval kvalitní veřejně dostupný monitoring evropské legislativy, který je zdarma k dispozici komukoliv na mém webu. Na tuto službu jsem hrdý. Nikdo jiný ji nedělal a nyní je její výsledek k dispozici i v knižní podobě,“ uvedl Fajmon.
Podle jeho mínění má Česká republika pověst odpovídající jejímu postavení: „Tedy ani špatnou a ani vysloveně dobrou. Řekl bych neutrální.“
Úsměvných historek v EP byla podle Fajmona spousta a nejvíce jich bylo spojeno podle něj s tlumočením.
„Asi nejvíc mne štvalo to neustále dojíždění a cestování,“ uzavřel Fajmon hodnocení své práce europoslance. Fajmon byl do EP zvolen poprvé ve volbách roku 2004 a působil tam jako člen rozpočtového výboru a stálé delegace EP pro vztahy s Čínskou lidovou republikou. Mandát obhájil i ve volbách roku 2009 a byl tehdy zařazen do výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 23. a 24. května 2014 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V Česku se bude volit 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát. Počty poslanců budou dle Lisabonské smlouvy oproti současnosti ale o něco sníženy – nyní má Evropský parlament 766 poslanců (po přistoupení Chorvatska), z toho Česko má 22 poslanců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
