„Tato vláda rekordně zadlužila naši zemi. Neváhá své dosavadní výdaje dokonce přenášet ostudně na obce (typicky v oblasti školství), a když obce postihly povodně, tak jim stát také moc nepomohl, pokud vůbec,“ upozorňuje senátorka.
Podle zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření obcí k 31. květnu 2025, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí na konci července, patřily právě přímé výdaje na vzdělávání mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery obcí za leden až květen 2025.
Podle senátorky Zwyrtek Hamplové stát namísto pomoci územním samosprávám jen vymýšlí nové daně, odvody a zvyšuje poplatky, přičemž utrácí miliardy a bere si další úvěry.
Naopak obce a města se podle Hamplové chovají odpovědně, protože kvůli nejisté budoucnosti a vysokým nákladům raději šetří a odkládají investice na lepší časy. Ministerstvo financí je však i přesto kritizuje za to, že málo investují, a poukazuje na vysoké přebytky.
„Letos v pololetí činily téměř 65 miliard korun, a jedná se tak o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle Ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi,“ uvedl server ČT24.
Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii.
— ČT24 (@CT24zive) August 2, 2025
??Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi.… pic.twitter.com/GJbvlvPR1l
„Abychom ještě za uhlídané peníze na účtech radnic nebyli jednou vděčni, třeba až zase stát vymyslí něco à la školníci, kuchařky a tak podobně, zkrátka když nebude už mít zase kde brát, ani na ten dluh,“ varuje senátorka Zwyrtek Hamplová před možností, že by stát v budoucnu mohl sáhnout na peníze obcí, až mu dojdou vlastní zdroje.
Senátorka dodává, že zatímco stát sám investuje nad své reálné možnosti, nemá co radit obcím, jak utrácet veřejné prostředky.
„To stát nezná, pravda, ‚investovat málo‘… Sám investuje totiž velmi velkoryse a často naopak ZCELA nad svými reálnými možnostmi. Ministerstvo financí není tedy zrovna tím, které má do způsobu utrácení veřejných financí komukoli co mluvit. A už vůbec ne obcím,“ tvrdí senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Podle ní jsou obce v hospodaření mnohem zodpovědnější než stát, který je místo ocenění kritizuje.
„Zatím se pořád ukazuje, že rozpočty měst, obcí a krajů bohužel nedýchají s vývojem státního rozpočtu. Pro další volební období je třeba udělat změnu,“ uvedl k vysokému přebytku obcí a krajů místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), cituje server ČT24. „Důsledkem toho, že neinvestují v takových požadovaných objemech, je zanedbaná infrastruktura některých obcí a některých krajů,“ dodal Nový.
Podle zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření obcí dosáhly za měsíc květen územní rozpočty přebytku 19,3 miliardy korun. Údaj je však zkreslený nevyplacenými dotacemi na školství. Po jejich očištění činilo saldo jen 2,6 miliardy korun.
Příjmy podle zprávy meziročně mírně vzrostly. Obcím vlastní příjmy mírně stouply, zatímco kraje zaznamenaly pokles kvůli nižším úrokovým výnosům a absenci loňských jednorázových příjmů, například z výplat věřitelům Sberbank CZ. Daňové příjmy se zvýšily u obcí i krajů, stojí za tím především růst mezd i daňové změny od roku 2024, které zvýšily výnos z daně příjmu fyzických osob.
Na výdajové straně dominoval výrazný růst kapitálových výdajů. Obce investovaly do základního školství a dopravy, kraje do kulturních a sportovních zařízení.
„Tento trend potvrzuje snahu územních rozpočtů alespoň částečně využít dostupné peněžní prostředky,“ uvádí ve zprávě Ministerstvo financí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením, že kritika obcí za šetření je neopodstatněná?
autor: Alena Kratochvílová
