Mogheriniová přicestovala do Turecka jen týden poté, co se s tureckým prezidentem Erdoganem v Ankaře setkal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Společně s ním se setkání zúčastnil např. i šéf Gazpromu Alexej Miller. Putin v Turecku před týdnem oznámil, že Rusko odstupuje od výstavby plynovodu South Stream. Důvodem tohoto rozhodnutí je nesouhlas Bulharska, které bylo podle Putina vystaveno tlaku ze strany Evropské unie. Přesto by právě dnes mělo dle informací Evropské komise další jednání o budoucnosti plynovodu South Stream pokračovat.
South Stream byl dlouhodobě plánovaný projekt, který měl stát 40 miliard dolarů. Jeho záměrem bylo dodávat plyn do jižní a střední Evropy a „obejít“ přitom území Ukrajiny. Původně měl vést po dně Černého moře a poté přes Bulharsko a Srbsko pokračovat do Maďarska a Rakouska. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se po oznámení ukončení plánů na výstavbu plynovodu South Stream nechal slyšet, že „jde o dobrou zprávu“. Zaorálek vyjádřil přesvědčení, že České republice by jeho výstavba k ničemu pozitivnímu nepřispěla a naopak by snížila její význam jako tranzitní země.
Jak již ParlamentníListy.cz informovaly, prezident Putin sice před týdnem v Ankaře oznámil ukončení projektu South Stream, ale zároveň Rusko podepsalo s tureckou společností Botas smlouvu o výstavbě plynovodu do Turecka. Jeho kapacita by přitom měla být srovnatelná s plánovanou kapacitou plynovodu South Stream. V průběhu Putinovvy návštěvy v Turecku došlo k posílení obchodních vazeb mezi oběma zeměmi. Agentura Reuters před týdnem zmínila, že takový vývoj bezpochyby vzbudí nevoli na straně Evropské unie a Spojených států.
Turecko nejenom, že s Ruskem uzavřelo nové obchodní smlouvy, ale na rozdíl od většiny evropských zemí se neřídí západními sankcemi vůči Moskvě. Očekává se, že šéfka evropské diplomacie bude na Ankaru vyvíjet tlak i v tomto směru. Expert Jan Campbell ve svém včerejším komentáři psaném pro ParlamentníListy.cz upozorňuje, že plynovod do Turecka způsobil změnu konfigurace dodávek plynu do EU. „Kostky byly vrženy. EU a evropští dodavatelé plynu mají čas do roku 2020, kdy končí stávající smlouvy o dodávkách plynu, dohodnout se s Gazpromem nejenom na ceně, ale i na místě předání plynu,“ napsal Campbell.
Campbell také zmiňuje, že pokud se Gazpromu nepodaří v příštích pěti letech plynovod do Turecka přivést, situace se pro EU stane skutečně vážnou. Zmiňuje také tlak, kterému bude Turecko vystaveno ze strany USA i Evropské unie. V této souvislosti se očekává, že právě šéfka evropské diplomacie se bude jako první vysoký evropský představitel pokoušet Turecko ovlivnit. Evropská unie této návštěvě přikládá značnou důležitost, což dle informací tureckého deníku Hurriyet Daily News dokládá i skutečnost, že společně s Mogheriniovou přicestovali další dva evropští komisaři.
„Rozhodli jsme se Turecko navštívit hned na začátku našeho mandátu, protože turecká vláda učinila významné kroky v procesu přistoupení k EU. Chtěli bychom dát Turecku jasný signál, že vzájemné vztahy mezi EU a Tureckem považujeme za klíčov,“ prohlásila Mogheriniová pro turecký deník. Evropská komisařka rovněž zmínila, že by vzájemná spolupráce EU a Turecka v regionu mohla vést k politickému řešení krize v Sýrii.
Psali jsme:
autor: pro
