Podle Ragozina sice v Rusku nevládne demokracie, ale jeho političtí vůdci jsou přímo posedlí po zpětné vazbě ze strany ruského obyvatelstva. „V Rusku se velmi často konají různé průzkumy veřejného mínění. Získané výsledky mohou částečně vysvětlovat některé kroky Kremlu v oblasti domácí i zahraniční politiky. Většina z těchto rozhodnutí má posléze za následek vyšší popularitu prezidenta nebo vlády a celkovou konsolidaci režimu,“ vysvětluje Ragozin a uvádí konkrétně leden loňského roku, kdy dosahovala popularita Vladimira Putina jen 65 %. „Vše se změnilo téměř přes noc po ruské okupaci Krymu, kdy se zvýšila až na 88 %,“ píše Ragozin.

„Takový vzestup překvapil snad každého včetně samotného ruského prezidenta,“ cituje Ragozin bývalého Putinova poradce pro domácí politiku v letech 1999–2011 Gleba Pavlovského. Ani rok po anexi Krymu Putinova obliba neklesá. Přesto je Putin nucen čelit frustracím obyčejných Rusů v důsledku zhoršení životního standardu po extrémním poklesu cen za ropu a vyhlášení sankcí. Podle šéfa výzkumné agentury Levada Lva Gudkova bude Putinovi doposud vysoká popularita opět klesat. „Vlastenecké nadšení pomalu opadá. Relativní klid ve sporu s Ukrajinou může vést ke vzepětí negativních nálad.“