Podle Ragozina sice v Rusku nevládne demokracie, ale jeho političtí vůdci jsou přímo posedlí po zpětné vazbě ze strany ruského obyvatelstva. „V Rusku se velmi často konají různé průzkumy veřejného mínění. Získané výsledky mohou částečně vysvětlovat některé kroky Kremlu v oblasti domácí i zahraniční politiky. Většina z těchto rozhodnutí má posléze za následek vyšší popularitu prezidenta nebo vlády a celkovou konsolidaci režimu,“ vysvětluje Ragozin a uvádí konkrétně leden loňského roku, kdy dosahovala popularita Vladimira Putina jen 65 %. „Vše se změnilo téměř přes noc po ruské okupaci Krymu, kdy se zvýšila až na 88 %,“ píše Ragozin.
„Takový vzestup překvapil snad každého včetně samotného ruského prezidenta,“ cituje Ragozin bývalého Putinova poradce pro domácí politiku v letech 1999–2011 Gleba Pavlovského. Ani rok po anexi Krymu Putinova obliba neklesá. Přesto je Putin nucen čelit frustracím obyčejných Rusů v důsledku zhoršení životního standardu po extrémním poklesu cen za ropu a vyhlášení sankcí. Podle šéfa výzkumné agentury Levada Lva Gudkova bude Putinovi doposud vysoká popularita opět klesat. „Vlastenecké nadšení pomalu opadá. Relativní klid ve sporu s Ukrajinou může vést ke vzepětí negativních nálad.“
celý text v angličtině najdete ZDE
Gudkov je přesvědčen, že Putin bude potřebovat novou eskalaci napětí, aby tak nedošlo k rozpadu dosažené jednoty národa, ke které vyzýval ruský prezident při svém pravidelném každoročním vystoupení, kde odpovídá na dotazy diváků. „Nepředpokládám ovšem, že by šlo o další útok na Ukrajinu či jiného souseda. Převzetí Krymu bylo přivítáno především proto, že tak bylo učiněno nekrvavou cestou a novou situaci přivítali i samotní obyvatelé poloostrova. Další válka však u Rusů podporu rozhodně nemá,“ poukazuje Gudkov a soudí, že nyní Putinův režim obrátí svoji pozornost vůči „nepřátelům“ uvnitř země, případně nepřátelé ve vzdáleném zahraničí.
Dalším terčem režimu se podle Gudkova stanou nepočetné skupinky ruských liberálů, kteří podporují integrací se Západem. „Kreml tyto jedince s oblibou nazývá pátou kolonou. Odhaduji, že budou ruské úřady více a rozhodněji zasahovat proti všem disidentům,“ předpovídá Gudkin. Přestože represe v současném Rusku nedosahují těch v sovětských dobách, domácí napětí stále roste. Jak uvádí Ragozin, v únoru Moskvou pochodovalo 30 000 Putinových příznivců, kteří požadovali rozdrcení páté kolony a vzetí opozičních vůdců do vězení. O týden později přišla smrt opozičního předáka Borise Němcova, kterou v průběhu čtyřhodinového pořadu Putin nazval hanebným činem.
„Tlak proti opozici v posledních měsících stále narůstá. Oficiální státní média přitvrzují v antiopoziční rétorice. V pátek jeden z Putinových spolupracovníků obvinil opozici ze zakládání lesních požárů, které zničily desítky vesnic na Sibiři. Vůči této hromadné kampani nezůstal imunní Putin, když minulý měsíc prohlašoval, že mají západní tajné služby v plánu využívat ruskou opozici a nevládní organizace k narušení voleb, které se budou konat příští rok. Ve svém čtyřhodinovém vystoupení minulý týden se však podobné kontroverzi vyhýbal a naopak opozici vyzýval k účasti ve volbách,“ píše Ragozin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
