Centrum Levada prohlašuje, že režim Vladimira Putina stojí na dvou pilířích: na schopnosti zajistit ekonomický růst a na schopnosti zajistit veřejné služby. A právě důvěru ve schopnost Kremlu zajistit tyto dvě věci koronavirus, dle centra, podkopal. Ekonomický růst zajišťuje podporu od střední třídy, veřejné služby pak podporu od nižší třídy, a to včetně úředníků a důchodců.
Dle centra Levada byla zatím největší ranou pro Putinův režim finanční krize z roku 2008. Ta vedla k poklesu podpory pro vládu a dokonce i k protestům v roce 2011. Následně strana Jednotné Rusko čelila ve volbách signifikantním ztrátám. Pokles pokračoval, dle centra, až do roku 2013, pak ovšem došlo k anexi Krymu, což trend zvrátilo. Ale pouze na dva a půl roku, pak opět podpora pro vládu začala kolísat.
Centrum Levada míní, že koronavirová krize zasáhne Rusko ještě silněji než finanční krize z roku 2008. Především ekonomicky, protože cena ropy spadla na historická minima a také v Rusku se ekonomika zastavila. „Dvakrát více Rusů uvedlo, že čelí zpoždění výplaty, krácení mezd nebo propuštění v květnu 2020, oproti říjnu 2019,“ uvádí Levada.
Krize se dotkla i důvěry ve Vladimira Putina. Když měli Rusové v průzkumu jmenovat lídry, kterým věří, v lednu prý 35 % uvedlo jméno ruského prezidenta, v květnu už jen 25 %. Jak centrum dodává, za 20 let měření k takovému poklesu ještě nedošlo. I podpora prezidenta prý klesla na 59 %.
Dále, tato krize je unikátní v tom, že je to poprvé, co do ní Putin vstupuje už oslaben. Zatímco v roce 2008 byla jeho popularita vysoká po osmi letech ekonomického růstu a ekonomická krize v roce 2014 byla přebita vlnou patriotismu z anexe Krymu, nyní už před koronavirem popularita Vladimira Putina údajně klesala kvůli nepopulárnímu zvýšení věku odchodu do důchodu a pětiletému poklesu reálných mezd. Což, jak tvrdí centrum Levada, vedlo k tomu, že už v roce 2018 překonala v průzkumech důvěru v prezidenta důvěra v armádu.
Fotogalerie: - Zeman v Rusku
Dle průzkumů si už před koronavirovou krizí Rusové stěžovali na dostupnost zdravotnictví a neschopnost státu zajistit důstojné podmínky. Tyto obavy prý sdílelo 40 % respondentů, a ti, kdo je měli, měli také podstatně menší důvěru v politický režim Ruska a v osobu Vladimra Putina.
„Pokračující krize s největší pravděpodobností odhalí další nedostatky v ruské zdravotní péči. Na sociálních sítích už se šíří videa, která ukazují špatnou úroveň ruských nemocnic a dokonce i nehody a úmrtí zaviněná nebezpečným či nedostatečným vybavením,“ uvádějí autoři z centra. A kvůli koronaviru si zkušeností s ruským zdravotnictvím projde mnohem více lidí. Zvláště důchodci. Právě ti mají o poznání vyšší důvěru ve Vladimira Putina než například mladí lidé. Dle centra to ale může nekvalitní zdravotní péče změnit.
Toto jsou ale krátkodobé trendy. Nicméně, dle Levady ani ty dlouhodobé nehovoří v Putinův prospěch. V Rusku pokračuje urbanizace a ve městech už nyní sídlí čtvrtina populace. Údajně více než 40 % Rusů čerpá informace z internetu a sociálních sítí, čímž obcházejí klasická média, která má Putin „pod palcem“.
Fotogalerie: - Ruská štreka legionářů
Což vede, dle centra, k přehodnocení priorit. Například když účastníci průzkumu odpovídali na otázku, která práva a svobody jsou pro ně nejdůležitější, tak se mezi roky 2017 až 2019 zvýšil podíl těch, kteří odpověděli „svoboda slova“, z 34 % na 58 %. Podíl těch, kdo uvedli právo na shromažďování se zvýšil ze 13 % na 28 %, a těch, kdo uvedli svobodný přístup k informacím, z 25 % na 39 %. Tři nejdůležitější práva byla dle průzkumu právo na život, svobodu a osobní integritu. Důležitost práva na lékařskou péči zůstala na 70 % a důležitost práva na spravedlivý soudní proces se zvětšila z 50 % na 64 %. Jak centrum dodává, tato práva považovali za důležitá především mladí a vzdělaní lidé.
Psali jsme:
Na závěr centrum Levada připomíná, zatímco přechozí krize byly takové, že stát mohl budit dojem, že dokáže pomoci v jejich překonání, tato prý odhalila neschopnost Kremlu zajistit dlouhodobý ekonomický růst a veřejné služby.
„Nadcházející krize ve zdravotnictví ještě více vybudí veřejnou nespokojenost s Kremlem. A jak Putin stárne, Rusko se modernizuje, přesunuje do měst a přestává být závislé na státních médiích. Ruská společnost už se nedá řídit čistě autokraticky. I když Moskva má ještě velké ekonomické rezervy, Putin by se mohl stát přítěží pro režim, který vytvořil. A v roce 2024, kdy proběhnou další volby, mohou změny v ruské společnosti být takové, že ohrozí Putinovu schopnost udržet si moc,“ shrnují autoři z centra Levada.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
