Prezident Ruské federace Vladimir Putin prohlásil, že jakákoli zahraniční vojska na ukrajinském území budou považována za „legitimní cíle“ pro Rusko, pokud by tam zůstala po dosažení mírové dohody.

Ruský vládce Vladimir Putin zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem. Garance bezpečnosti jsou podle něho nutné i pro Rusko.

— ČT24 (@CT24zive) September 5, 2025

Při vystoupení na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci vládce Kremlu uvedl, že Rusko by respektovalo garance bezpečnosti, které by byly vypracovány jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu, ale podle jeho slov zatím o těchto garancích nikdo seriózně nejednal.

Putin: Přítomnost zahraničních vojáků po uzavření míru nemá smysl

Putin také zdůraznil, že přítomnost zahraničních vojáků na Ukrajině po uzavření udržitelného míru „nemá smysl“, a dodal, že pokud budou dosaženy dohody o dlouhodobém míru, Rusko je bude plnit v plném rozsahu. Nicméně projevil značný skepticismus ohledně možnosti dosažení dohody s ukrajinskou stranou, když prohlásil, že „dohodnout se o klíčových otázkách s Ukrajinou bude prakticky nemožné“. V Kyjevě totiž podle něj politická vůle k uzavření smíru chybí.

????Pokud Zelenskyj chce, ať přijede do Moskvy, setkáme se, - řekl Putin

??„Západ je viníkem války na Ukrajině, protože zcela ignoroval bezpečnostní zájmy Ruska,“ dodal.

On úplně zešílel, ztratil rozum?? pic.twitter.com/OYrNlG6dVB

— Eva ???????????? (@Eva_CZ1) September 3, 2025

Další vývoj v postoji Kyjeva Putin komentoval s tím, že ještě nedávno Zelenskyj vylučoval kontakty s Ruskem, ale nyní o ně žádá. Předestřel možnost jednání v Moskvě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha však označil Putinův návrh na setkání v Moskvě za „nepřijatelný“.

Putin uvedl, že je připraven na kontakty s ukrajinskou stranou, ale nevidí v nich smysl, pokud nebudou připraveny s jasným cílem. Kromě toho kritizoval ukrajinský soudní systém, který podle něj byl „prakticky zničen“, což komplikuje možnosti seriózních jednání.

Rusko bude považovat za legitimní cíle jakákoli vojska na území Ukrajiny, prohlásil Putin.

Rusko bude respektovat garance bezpečnosti, které mají být vypracovány pro Rusko i Ukrajinu, uvedl Putin. pic.twitter.com/4RegQdSx0l

— neČT24 (@42TCen) September 5, 2025

Putinův postoj zůstává nekompromisní, s důrazem na ruské bezpečnostní zájmy včetně požadavku na neutralitu Ukrajiny a odmítnutí jejího vstupu do NATO. Ruský vládce však naznačil, že vidí „světlo na konci tunelu“ díky snahám USA pod vedením Donalda Trumpa o mírové řešení.

Jeho podmínky, včetně uznání ruských teritoriálních zisků, však zůstávají pro Ukrajinu nepřijatelné, jak potvrzuje reakce ukrajinského ministra zahraničí. Bez vzájemně uznaných garancí a vůle k ústupkům zůstává cesta k míru nejistá.

Macron svolal přes třicet zemí, chtějí na Ukrajinu poslat vojáky

Francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal ve čtvrtek v Paříži summit „koalice ochotných“, na němž se sešlo přes 30 zemí, převážně evropských, spolu s dalšími spojenci, jako jsou Kanada, Japonsko a Austrálie. Účastníci setkání diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po skončení konfliktu s Ruskem. Macron na tiskové konferenci po jednání oznámil, že 26 zemí se zavázalo vyslat vojáky jako „zajišťovací sílu“ na Ukrajinu. Vojáci by měli působit na zemi, na moři nebo ve vzduchu a zajistit bezpečnost území den po dosažení příměří nebo mírové dohody. Tato síla by neměla být nasazena na frontové linii, ale sloužit jako odstrašující prvek proti další ruské agresi. Macron zdůraznil, že tato iniciativa má podporu USA, ačkoli americká účast na summitu byla omezena na vyslance Steva Witkoffa, který jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron také vyzval k pokračování tlaku na Rusko, aby přistoupilo na ukončení bojů, a podpořil myšlenku, že evropské sankce vůči Rusku by se měly zpřísnit, pokud Moskva bude zdržovat jednání, což podpořila i německá vláda.

Společně s britským premiérem Keirem Starmerem zdůraznil, že jakákoli evropská zajišťovací síla musí mít podporu USA, aby byla efektivní. Starmer na summitu zmínil „neporušitelný závazek“ vůči Ukrajině a uvedl, že koalice rozhodla o dodávkách dálkových raket na posílení ukrajinských zásob.

Také Kanada potvrdila svou účast v koalici a převzetí závazku k vyslání vojáků jako součásti zajišťovací síly po dosažení příměří.

Summitu se účastnilo i Japonsko a Austrálie. Mezi dalšími účastníky byli zástupci evropských zemí, které jsou převážně členy EU a NATO. Německo se zatím zdráhá přislíbit konkrétní vojenskou účast a čeká na jasnější rámec americké podpory.

Zelenskyj kritizoval nákupy ruské ropy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil závazek 26 zemí za „první konkrétní krok“ k zajištění bezpečnosti Ukrajiny a poděkoval evropským spojencům. Kritizoval však nákupy ruské ropy některými evropskými zeměmi, konkrétně Maďarskem a Slovenskem, protože to podle něj podkopává jednotu. Maďarský premiér Viktor Orbán, který se summitu nezúčastnil, ale krátce poté jednal s Macronem, nadále prosazuje otevření jednání s Ruskem a varuje před „válkychtivými“ postoji některých evropských zemí.

Macronův návrh není bez kontroverzí. Někteří spojenci v NATO, včetně Německa, vyjádřili obavy kvůli nevyjasněnosti některých právních otázek a kvůli riziku eskalace zásahu bez jasného mandátu OSN. Navíc absence přímé účasti USA na summitu a Trumpovo pozastavení vojenské pomoci Ukrajině vyvolávají otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti evropské iniciativy.

Psali jsme:

Popletený Takáč se v debatě o zdravotnictví ptal na Ukrajinu

26 zemí slíbilo Ukrajině poválečné bezpečnostní záruky,

Ukrajina nemůže spoléhat na spojence. Výstupy z „koalice ochotných“

Zastřelený vysoký ukrajinský politik. Údajný vrah prozradil motiv