Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)Anketa
Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale je velice pravděpodobné, že o návrhu proběhne diskuse s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který má do Indie dorazit na dvoudenní návštěvu už zítra. Indie dle Bloombergu chce udržet obchodní spojení s Ruskem jednak kvůli zbraním, které od země odebírá, ale také proto, aby mohla skupovat levnou ropu, o kterou nyní západní odběratelé nemají zájem. Vláda Narendry Modího se pak staví proti tlaku západních zemí s argumentem, že ruské zbraně potřebuje, protože Čína také začíná být vojensky asertivnější. Na hranicích Číny a Indie už došlo k několika potyčkám.
Dle návrhu by rubly dorazily do indické banky, kde by byly konvertovány na rupie a systém by fungoval i opačně. Zatím podle zdrojů Bloombergu není jasné, zda bude kurz rublu a rupie fixní nebo plovoucí. Kromě toho chce prý Rusko propojit ruský a indický systém platebních karet.
Tento plán podle Times of India není nic tak nového, Rusko se podle indického listu na odpojení od SWIFTu připravovalo už od roku 2014. Zde je dobré připomenout, že SWIFT je pouze komunikační protokol, žádné peníze přes něj ve skutečnosti neproudí, jen poskytuje zabezpečený kanál, přes který si banky instrukce k platbám posílají.
Dle Times of India může Rusko při vyloučení ze SWIFT vsadit například na kryptoměny. Jak podotýká singapurská firma Chainanalysis, ve východní Evropě velice bují používání kryptoměn k nezákonným účelům, zvláště na Ukrajině. V listopadu 2021 dle deníku Moskva oznámila, že spustí prototyp „digitálního rublu“.
Jak deník také poukazuje, volání po vyloučení Ruska z bankovního systému není ničím novým, Rusko mělo od roku 2014 8 let na přípravu. Ve zmíněném roce, kdy Rusko anektovalo Krym, například společnosti Visa a MasterCard zablokovaly služby některých ruských bank. O měsíc později ruská vláda schválila zákon o vytvoření národního platebního systému pro karty, který zpracovává všechny platby kartou v Rusku a je plně pod kontrolou ruské centrální banky.
Ve stejném roce také Rusko vytvořilo svůj systém pro platební informace SPFS. V roce 2019 přišel od účetní komory návrh, že by v tomto systému musely fungovat všechny ruské banky včetně poboček těch zahraničních. Tento systém však má nevýhodu, operace probíhají jen ve všední dny během pracovních hodin, zatímco SWIFT funguje neustále. Obsah zpráv v něm je pak limitován na dvacet kilobajtů. Kvůli těmto omezením se dle Times of India počítá spíše s tím, že alternativou ke SWIFT se stane čínský CIPS. I tak by se prý daly západní sankce obcházet, ruské banky by posílaly platby přes Čínu. Ovšem CIPS funguje jen v juanu.
Již zmíněná firma Chainanalysis také podotýká, že 74 procent internetového výpalného, tedy plateb v kryptoměnách, v hodnotě 400 milionů dolarů, směřovalo do kapes subjektů nějakým způsobem spojených s Ruskem. Kryptoměny prý už k obcházení sankcí používají Írán a Severní Korea. A Rusko má údajně nástroje, jak by mohlo skrýt původ plateb, což by umožnilo firmám mimo Rusko s ruskými firmami obchodovat, aniž by západní instituce byly schopné původ platby dohledat.
Dle dalšího článku Times of India je zatím do SPFS zapojeno jen několik zemí kromě Ruska, například Arménie, Turecko, Uzbekistán a Kazachstán. Ale právě přes banky v jiných zemích by ty ruské mohly posílat instrukce do SWIFT. Ovšem to by zřejmě přilákalo pozornost mezinárodních regulačních orgánů, což by tyto prostředníky odradilo. Navíc, například systém CIPS je operačně závislý na SWIFT.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas