"Bylo oceněno, že ČR splnila doporučení, která přijala během prvního přezkumu, jako například přistoupení k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu či přijetí antidiskriminační legislativy. Stejně tak bylo pozitivně hodnoceno úsilí ČR v oblasti integrace příslušníků romské menšiny, zlepšení právní ochrany dětí a boje proti obchodování s lidmi," sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která se jednání v Ženevě zúčastnila, ve zprávě uvádí, že kritické komentáře byly zaměřeny na užší skupinu témat, jimž "jednoznačně vévodila romská otázka, včetně vzdělávání romských dětí, a problematika diskriminace, xenofobie a netolerance obecně". Pozornost byla podle Šimůnkové zaměřena například i na otázku rovných příležitostí žen a mužů, domácího násilí či ochrany migrantů.