Rada ÚSTR trvá na tom, že Herman neskončil z politických důvodů

15.04.2013 21:00

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nepracuje na politickou objednávku a odvolaný ředitel Daniel Herman neskončil z politických důvodů, řekla dnes novinářům předsedkyně rady Petruška Šustrová. Rada měla výhrady k jeho práci a nynější spory podle ní politizují politici a média. Rada by chtěla, aby se debaty z emotivní roviny a politizování přenesly na věcnou rovinu.

Rada ÚSTR trvá na tom, že Herman neskončil z politických důvodů
Foto: hns
Popisek: Šéf ÚSTR Daniel Herman v půlnočním rozhovoru

"Nikdo z členů rady nerozhoduje, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran," prohlásila Šustrová. Udivilo ji prý, kolik rozruchu odvolání ředitele vyvolalo. "Slyšeli jsme občas tak silná slova jako, že s tím stojí a padá demokracie v této zemi. To by podle mého názoru bylo s demokracií v této zemi dost smutné," dodala.

"Rada v žádném případě nevychází z nějakých politických zadání a nerozhoduje politicky. Nám jde o to, aby instituce, kterou jsme dostali svěřenou, dobře fungovala a aby se zapojila do celé sítě akademických a vědeckých institucí podobného zaměření, a jakékoli omezování vědeckého názoru je pro nás zcela nepřípustné," dodala Šustrová.

Pokřik a smích

Na tiskové konferenci panovala napjatá atmosféra, na členy rady apeloval například herec Ondřej Vetchý. Bývalá šéfka rady a její současná členka, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda nechala přečíst prohlášení, že nyní rada na politickou objednávku jedná. Kavalírová byla jedinou členkou ze šesti lidí v radě, která nesouhlasila s Hermanovým odvoláním.

Vystoupení radních někteří přítomní přerušovali pokřikem či smíchem. Členové rady se s novináři setkali ve vypjaté situaci, kdy personální změny v ÚSTR premiér Petr Nečas (ODS) odmítá jako počátek levicového puče, kterým se ČSSD snaží umést cestu k budoucí toleranci své menšinové vlády ze strany KSČM. Opoziční ČSSD odmítá tvrzení o svém nátlaku a vlivu na ÚSTR.

Odvolaný ředitel Herman, který se dnes s předsedou vlády sešel, věc pokládá za předem připravený převrat. Dnes vyšlo najevo, že kvůli Hermanovu odvolání odstoupila celá vědecká rada ústavu.

Digitalizace archiválií

Podle Šustrové od ledna, kdy zasedla v novém složení, se rada rozsáhle zajímala o práci Hermanova ústavu. "Z materiálů, které nám postupně dodávalo vedení ústavu, jsme dospěli k závěru, že instituce nepracuje tak, jak by měla a mohla," prohlásila Šustrová.

Jednotlivé projekty byly podle ní chaotické a nešlo z nich složit souvislý celek. "Další částí práce ústavu je digitalizace archiválií. My jsme se nikdy nesetkali s koncepcí digitalizace archiválií," vysvětlila. Vědecká činnost i digitalizace byly uskutečňovány jen podle ročních plánů, řekla šéfka rady.

Šustrovou a také dalšího člena rady Michala Uhla prý mrzí konec vědecké rady, v níž zasedali renomovaní historici. Podle Uhla je ale lidsky pochopitelné, že skončil sbor, který radil bývalému řediteli. "Je nám to líto, ale to je svaté právo každého spolupracovat, s kým chce," míní Šustrová. Dává prý přednost tomu, aby člověk vždy spolupracoval s celou institucí, a ne jen s konkrétním ředitelem. O tom, kdo by ve vědecké radě mohl zasednout, radní nehovořili.

Místo Hermana rada do ředitelského křesla vybrala Pavlu Foglovou. Ta ve své koncepci zveřejněné na webu ÚSTR uvádí, že je třeba ústav reformovat, především jej "depolitizovat a odideologizovat" , aby z něj vznikla "seriozní a respektovaná vědecká instituce.

"ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek (ABS) vznikly před pěti lety jako politikum," konstatovala. ÚSTR by podle ní měl nabízet kvalitní vědecké výstupy i ve vzdělávání a vytvářet "široký prostor pro ideologicky nepředpojatý a především nestranný vědecký výzkum". Foglová soudí, že instituce by měla mimo jiné zkvalitnit spolupráci s existujícími vědeckými institucemi. Jeden ze členů rady Lukáš Jelínek by chtěl, aby výstupy ÚSTR napříště podléhaly přísné vnitřní i vnější oponentuře. Hlavní rada by byla také ráda, kdyby se budoucí vědecká rada scházela častěji než třeba jen jednou ročně.

"ABS by měl v první řadě začít zpřístupňovat veřejnosti systémově digitalizované jemu svěřené archiválie a měl by se významněji podílet na své vědecké činnosti," dodala ředitelka.

Dnes ji vyzvala k odstoupení Nezávislá odborová organizace, která podporuje Hermana. Naopak další skupina odborů zastává odlišný názor.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…