Rada vlády pro lidská práva kritizuje posílání dětí do ústavů

15.12.2015 19:42

Rada vlády pro lidská práva kritizovala dnes posílání malých dětí do ústavů. Navrhuje uzákonit věk, do kterého by nebylo možné chlapce a děvčata do zařízení umístit. Doporučuje také sjednotit systém péče o ohrožené děti pod jeden resort. Nyní problematika spadá pod ministerstva práce, školství a zdravotnictví. ČTK o tom informovala Olga Jeřábková z tiskového oddělení ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který radě předsedá.

Rada vlády pro lidská práva kritizuje posílání dětí do ústavů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr Jiří Dienstbier

Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňského roku jich v ústavech bylo 1213. Počet postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je asi 5000 lůžek, v zařízeních počátkem listopadu pobývalo kolem 4300 dětí. ČR dlouhodobě sklízí kritiku za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních.

„Z mezinárodních závazků ČR vyplývá povinnost zajistit ochranu dítěte primárně v jeho přirozeném prostředí. Pokud pobyt v původní rodině není možný, má být dítě umístěno přednostně v náhradní rodině. Až pokud ani tato forma není v nejlepším zájmu daného dítěte, může být umístěno do pobytového zařízení,“ uvedla předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle výboru by ústavy pro děti měly co nejvíc připomínat rodinné prostředí, přitom ale stále fungují domovy s velkou kapacitou.

Rada požaduje, aby se v zákoně zakotvil věk, do něhož nebude možné děti do ústavu posílat. Navrhuje postupně zakázat umisťovat do domovů předškoláky. Do zařízení by děti mohly putovat jen tehdy, pokud nebudou moci zůstat v rodině či u pěstounů.

Ochranu ohrožených dětí, pěstouny či dětské azylové domy má na starosti ministerstvo práce. Domovy pro děti do tří let spadají pod ministerstvo zdravotnictví, domovy pro starší děti a jejich školy pak pro ministerstvo školství. Podle rady kvůli této roztříštěnosti nemůže být péče efektivní a měla by se sjednotit pod jeden resort, lépe by se daly využít i peníze. „Finanční toky jsou nerovnoměrně rozloženy, směřují spíše do řešení následků umisťováním dětí do nákladnější ústavní péče místo preventivní práce s rodinou a služeb v terénu,“ uvedla rada v tiskové zprávě.

Ministerstvo práce plánovalo přesměrování peněz z ústavů do prevence a služeb pro rodiny. Ministryně práce Michaela Marksová měla začátkem listopadu podepsat s ministryní školství Kateřinou Valachovou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (všichni ČSSD) memorandum o sjednocení péče pod resort práce. Z podpisu zatím sešlo. Marksová zdůrazňovala, že by změna neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. Ministryně před nedávnem řekla, že na přeměně systému bude dál pracovat i bez případného podpisu memoranda.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…