Rada z Izraele: Pandemie je zde považována za otázku národní bezpečnosti, boj s ní je nadřazen politickým zájmům

22.04.2021 20:44

JINÝMA OČIMA Kdy Izrael otevře hranice Čechům? Někteří pracovníci našeho velvyslanectví v Tel Avivu se nedostali domů 9 měsíců. Mnohým přitom omarodili blízcí… Jak vnímají situaci v zemi, kde se ctí disciplína bez diskuzí? S Českem se vedou pandemické dialogy; co je ale pro nás oproti této židovské zemi překážka? „Neztuhne nám úsměv...“ zpívá se prý v Izraeli, aby se pozdvihla morálka.

Rada z Izraele: Pandemie je zde považována za otázku národní bezpečnosti, boj s ní je nadřazen politickým zájmům
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Skulptura přátelství mezi Českem a Izraelem
reklama

/V rámci „kolektivního“ interview zveřejňujeme odpovědi bez dílčích jmen, tým ambasády je stvrdil jako jednotnou „společnou řeč“, což se PL rozhodly výjimečně akceptovat, se souhlasem velvyslance. Pozn. red./

Jak se změnilo poslání a úkoly ambasády v souvislosti s omezením mezistátního cestování a turistiky? Ztracené české turisty momentálně neřešíte… a kdy se podle vás do země opět dostanou?

Máte pravdu, že pomoc českým turistům v nouzi již rok neřešíme. Rovněž politických delegací výrazně ubylo.

Na druhou stranu pandemie a s ní související přesun do virtuálního prostředí umožnil posílit četnost bilaterálních konzultací v různých oblastech. Dříve jsme se spoléhali jen na fyzická setkávání, která vždy zabrala i s cestou několik dní. Dnes je možné stejná témata probrat on-line za tři hodiny. Velvyslanectví se proto snaží rozšiřovat spektrum aktivit, od politických přes obchodní až po kulturní projekty.

V oblasti cestovního ruchu je situace složitější. Izrael má již rok uzavřené hranice z důvodu zamezení zavlečení nákazy, případně nových mutací koronaviru. Obnovení cestovního ruchu tak bude velmi pomalé a bude záležet i na rychlosti, se kterou se bude očkovat v Evropě a v USA, odkud pochází většina turistů mířících do Izraele.

Jak se v covidové době (ne)daří českým podnikatelům v Izraeli?

Podnikatelům se snažíme pomáhat dlouhodobě. I v průběhu pandemie se podařilo mnoho úspěchů v oblasti podpory českého exportu. Jako příklad můžeme uvést dodávku polyetylenu na stavbu vodní nádrže HaBonim královédvorskou firmou JUTA.

Ambasáda i státní agentura CzechTrade pravidelně komunikují s českými podnikateli, kterým se aktivně snažíme pomoci proniknout na zdejší trh. K tomu mimo jiné slouží i různé semináře a B2B setkání, které probíhají ve virtuálním prostředí. Zájemcům z řad vašich čtenářů doporučujeme pravidelně sledovat facebook naší ambasády.

Co je pro vás zcela nové, s čím se potýkáte právě v důsledku pandemie, co by vás před dvěma lety vůbec nenapadlo?

Zcela nová je pro nás nemožnost cestovat do České republiky a opačně. Před pandemií bylo na trase Praha-Tel Aviv šest přímých letů denně. Dnes je cesta do Prahy 18hodinové martýrium spojené s obrovskou byrokracií a karanténami na obou stranách.

Ještě před měsícem byla po návratu do Izraele povinná a státem kontrolovaná 14denní karanténa. Nyní sice existuje možnost pro očkované se jí vyhnout, ale i tak musíte absolvovat nejméně dva PCR testy. Pro děti, které očkované nejsou, tato povinnost stále platí.

Z tohoto důvodu nebyla velká část zaměstnanců velvyslanectví doma 9 měsíců i déle. To samozřejmě zvyšuje již tak vysokou psychickou zátěž, zvláště v okamžicích, kdy rodinní příslušníci v České republice onemocní. 

Osobně se dívám s podivem na to, jak Izrael covidovou pandemie zvládá za politické situace, která tam panuje. Mimo jiné čtvrté volby za dva roky… Co byste k tomu řekli?

Zde je znovu na místě zmínit rozdíly v mentalitě. V Izraeli v březnu proběhly již čtvrté předčasné volby, státní rozpočet se naposledy podařilo schválit v březnu 2019. Politické strany se přou například o pobídkové a kompenzační programy pro podnikatele.

Nicméně pandemie jako taková je považována za otázku národní bezpečnosti, a boj s ní je proto nadřazen partikulárním politickým zájmům. Protože mezi odborníky panuje vesměs konsenzus podložený obecně uznávanými mezinárodními vědeckými autoritami, panuje konsenzus i na jejím řešení, kterým je očkovat, očkovat, očkovat.

Je snad krize, neutěšená situace v zemi, sama o sobě „dobrým“ zázemím pro zvládnutí jiné – covidové – krize? Je to proto, že obyvatelé Izraele zvládají začínat od nuly, prošli vojenským výcvikem, a tak „poslouchají na slovo“?

Každá krize je zde vnímána jako příležitost pro další zlepšení a pro posílení odolnosti společnosti i státních institucí. V době pandemie vznikla celá řádka populárních písní, jejichž cílem bylo zvednout morálku občanů.

Dovolíme si ocitovat refrén nejpopulárnější z nich:

Proti veškerým protivenstvím jsme nikdy neztratili naději.

Co přinese další den, se nedozvíme a za vše poděkujeme.

Jak bylo, tak i bude, už jsme překonali mnohé, překonáme i toto.

Neztuhne nám úsměv, i tato krize je na nás krátká.

Je současnost vhodný čas pro mírové procesy? Jak se toto změnilo v době covidu? 

Pandemie paradoxně pomohla k uklidnění bezpečnostní situace. V roce 2019 byl jih Izraele ostřelován raketami z pásma Gazy zhruba jednou za sedm týdnů.

Z Gazy jsou rovněž vypouštěny nám všem známé dětské balonky, na jejichž konci je však připevněna výbušnina ve tvaru hraček, aby přilákaly pozornost dětí. Po dopadu nálož vybuchne s cílem zranit co nejvíce osob. Zápalné balony fungují obdobně, cílem je však zapálit budovy či obdělávaná pole. Ohroženy jsou především zabydlené oblasti u hranice s pásmem Gazy. V době uzávěr však tyto útoky prakticky ustaly.

Samostatnou kapitolou je konflikt mezi Izraelem a šíitským Íránem, respektive jeho spřátelenými milicemi v Sýrii a Libanonu. Ten probíhá více skrytě, ale s nezmenšenou intenzitou. Ve vztazích s arabskými zeměmi byl rok 2020 rokem historických mírových dohod:

K narovnání vztahů došlo postupně se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem. Tento pozitivní vývoj si ještě před rokem nedokázal nikdo v regionu Blízkého východu představit. Nezbývá než doufat, že tato přátelská atmosféra sehraje pozitivní vliv i v izraelsko-palestinských vztazích.

Co by se ze současné situace dalo z Izraele vytěžit za radu pro ČR?

Běžní Izraelci by jistě poradili semknout se, neztratit naději a táhnout za jeden provaz.

Na hledání případných chyb a viníků je vždycky čas až poté, co je krize zažehnána.

Co se mimochodem osvědčilo pro otevření škol? V Čechách jeden tábor rodičů odmítá testování a roušky, ale žádají bezpodmínečné otevření škol.

Ze zemí OEDC měl Izrael v posledním roce nejdéle zavřenou školskou soustavu, školy se po roce plně otevírají nyní. V průběhu pandemie byly s mnohaměsíčními přestávkami otevřeny jen školky a první až čtvrté ročníky základních škol. Od pátých ročníků výše usedli žáci do lavic naposledy v březnu loňského roku. Důvodem byl konsenzus, že školy představují jedno z hlavních rizik pro šíření nákazy.

Všechny děti nosí povinně roušky a ve třetích a čtvrtých ročnících jsou rozděleny na poloviny. O rouškách debata nebyla – rodiče mají zájem, aby děti chodily do školy a jestli je proto nutné nosit roušky, učiní tak. Děti se ve školách netestovaly, protože byly téměř rok doma a školy se otevírají až měsíc poté, co došlo k otevření celé ekonomiky a nedošlo k nárůstu případů nákazy.

Jaká konkrétně existuje „pandemická“ spolupráce mezi Izraelem a ČR a v čem je naopak rozdíl?

Mezi ČR a Izraelem proběhl v posledním roce bezpočet videokonferencí a konzultací na všech úrovních. Premiér Andrej Babiš pravidelně komunikuje s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem, v aktivním kontaktu jsou i prezidenti obou zemí. Spolupracují i statistici, epidemiologové a lékaři z „první linie“. Jedná se skutečně o spolupráci mezi dvěma strategickými partnery, kteří se od sebe navzájem učí.

Jistou překážku představuje rozdíl v organizaci zdravotní péče. V Izraeli je ze zákona povinné zdravotní pojištění u jedné ze čtyř zdravotních pojišťoven. Ty zajišťují veškerou péči, od praktických lékařů, přes odborné ambulance až po laboratoře a často i lékárny.

Praktický lékař má smlouvu vždy pouze s jednou zdravotní pojišťovnou: to znamená, že v případě potřeby vyhledáte lékařskou péči prostřednictvím své zdravotní pojišťovny.

Zdravotnictví je plně digitalizované a o pacientech jsou okamžitě dostupné veškeré informace. To vede k vysoké efektivitě i kvalitě péče o pacienty. Plná digitalizace a centralizace informací navíc velmi urychlila logistiku očkování.

A v neposlední míře je důležité zmínit i rozdíl v mentalitě, který jsme se již pokusili popsat: Místní společnost je připravena se bez větších diskuzí velmi disciplinovaně omezit na relativně dlouhou dobu, pokud to bezpečnost státu vyžaduje.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jestli nás napadli agenti GRU, tak je to svinstvo. Ale nevěřím tomu. Rusové nejsou nepřátelé. Hovoří někdejší partyzán Mirkovič

15:50 Jestli nás napadli agenti GRU, tak je to svinstvo. Ale nevěřím tomu. Rusové nejsou nepřátelé. Hovoří někdejší partyzán Mirkovič

Tuzemská média mi připadají, jako bychom zůstali v socialismu. Jen diktát Sovětského svazu nahradil …