Za živnou půdu neonacismu Mareš považuje nárůst etnického napětí a pokračující mezinárodní spolupráci. „Extrémisté se více zaměřují na sociální rétoriku a snaží se oslovit mládež provokativními směry,“ dodal v Událostech, komentářích.
Obavy z terorismu vznikly na základě zaznamenání případů, kdy si neonacisté obstarávali zbraně. „Nejednalo by se ale o terorismus, jaký známe z islámských zemí, ale o cílený a selektivní,“ upřesnil Mareš.
Prevence především
Třetina mladých neonacistů je ve věku 13 až 18 let. V boji proti neonacismu hraje tedy důležitou roli prevence. „Vytvořili jsme metodiku pro základní a střední školy. Studenti o problematiku mají poměrně zájem, vedení škol ale chybí metodická podpora od ministerstva školství, které pouze vypisuje dotační programy,“ vyjádřil se Tomáš Habart z organizace Člověk v tísni. Habart připouští, že část mladé populace se radikalizuje. „V každé druhé třídě se někdo najde,“ dodal.
Mareš ve své zprávě zmiňoval také nebezpečí vzniku etnických gangů. „Vycházíme z toho, co se děje v některých regionech. Zatím jsou pouze náznaky, ale jisté indicie jsme tu zaznamenali,“ řekl Mareš.
Patrik Banga z občanského sdružení Romea připouští, že takové nebezpečí tu je, i když gangy by to nenazýval. „Severočeští Romové říkají, že už nebudou jenom utíkat, emigrovat do Kanady, ale začnou se aktivně bránit. Může tedy dojít k lokálním střetům, nárazovým akcím,“ naznačil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: aš
