Institut pro výzkum veřejného mínění INSA provedl pro německý deník Bild průzkum, z nějž vyplynulo, že většina občanů (59 %) si přeje předčasné volby do Spolkového sněmu už v příštím roce. Pouze 27 % bylo dle průzkumu proti.
Pro nové volby by musel německý kancléř Olaf Scholz z SPD čelit hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu. Pokud by mu důvěra většinou poslanců nebyla vyslovena, mohl by požádat prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera o rozpuštění Spolkového sněmu.
Na to, že by si Němci přáli předčasné volby, poukázal na sociální síti X i německý ekonom Holger Zschaepitz. „Dobré ráno z Německa, kde 59 % Němců dává přednost novým volbám v roce 2024 kvůli politickému chaosu, ukázal průzkum BILD. Pouze 27 % je proti předčasným volbám. (Bez odpovědi je 14 %),“ upozorňuje ekonom.
Good Morning from #Germany where 59% of Germans prefer new elections in 2024 due to political chaos, BILD poll shows. Just 27% are against early elections. (no response: 14%). pic.twitter.com/Eze8I6XH8z
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) December 16, 2023
V příloze Zschaepitz sdílí grafiku, jež ukazuje, jak se s časem volební preference Němců proměnily od roku 2021, kdy se v září konaly federální volby do Spolkového sněmu. V oněch volbách se zvýšil počet poslanců ze 709 na 736 a největší stranou se stala SPD s 206 poslanci. Na druhém místě skončila se 197 poslanci CDU/CSU s 24,1 % a třetí největší stranou ve Spolkovém sněmu se stal Svaz 90/Zelení, kteří získali přibližně 15 % hlasů. S nejmenším počtem hlasů v roce 2021 skončila Levice, která získala jen 4,9 % hlasů.
Během dvou let se však pozice německých stran výrazně změnila. Podle průzkumu nyní s přehledem vede koalice dvou křesťansko-demokratických stran CDU/CSU, které předsedá Friedrich Merz. Ke 14. prosinci 2023 by tuto stranu volilo 31 % německých občanů.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Třetí místo by obsadila strana SPD, pokud by se volby konaly již tento prosinec. Od minulých voleb tak tehdy vítězná strana ztratila 11,7 procentních bodů, a v současnosti by SPD volilo jen 14 % Němců.
V grafice je znázorněn i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Zde lze vidět, že od této doby výrazně začaly růst voličské preference pro AfD, zatímco hlasy pro SPD začaly klesat.
Stejné procento voličů, kteří by v prosinci 2023 svůj hlas dali SPD, by hlasovali pro stranu Zelených. Od voleb 2021 nastal nárůst v oblibě této strany krátce začátkem jara 2022, od září 2022 však šla strana v preferencích voličů konstantně dolů.
Během posledních dvou let si pohoršila i Svobodná demokratická strana FDP s předsedou Christianem Lindnerem. Nyní by stranu volilo jen 5 % voličů, což je jen o jeden procentní bod méně, než kolik Němců by svůj hlas dalo Levici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
