Rakouská vláda chce podle něj v brzké době zákonem zrychlit azylové řízení a po třech letech výsledek azylu přezkoumat, zda i nadále trvají okolnosti, kvůli nimž byl udělen. Pokud ne, pak je potřeba, aby se podle Kneifela uprchlík vrátil zpět.
Předseda horní komory rakouského parlamentu zavítal do Prahy ve čtvrtek a setkal se s předními českými politiky, včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky. Diskutovali především o migraci. Dnes jednal také s předsedou českého Senátu Milanem Štěchem. Společně vyjádřili velkou naději v jednání ve Vídni, kde se špičky zainteresovaných zemí snaží najít řešení syrské krize.
Bělobrádek uvedl, že je nutné nastavit pravidla, aby hranice nebyly průchodné pro kohokoliv a připomněl nelegální ekonomickou migraci. Oba politici ocenili, že se česko-rakouské vztahy v poslední době zlepšily.
"Pokud se Evropské unii nepodaří vyřešit migrační krizi, mohlo by to vést až ke ztroskotání EU. Zatím ale krize unii vždy posílily a já věřím, že tomu tak bude i v tomto případě," řekl Kneifel. Evropská unie podle něj ne ve všem odpovídá do detailu představám o možnostech řešení těchto zásadních otázek. Je poměrně hodně těžkopádná, poznamenal.
Stěhování národů
V současné době podle Kneifela přicházejí do Rakouska čtyři až sedm tisíc uprchlíků denně. Zvládat situaci prý nelze, břímě leží především na dobrovolnících a humanitárních organizacích. Ale i ty se dostávají k limitu svých možností, zdůraznil. "Nás tato situace naprosto převálcovala, protože my nejsme zemí na vnější hranici EU, tudíž jsme na to nebyli připraveni. Bylo to cosi jako náhlé stěhování národů," dodal.
Přestože proudy migrantů směřují podle něj do zemí, kde jsou vysoké sociální standardy - Německa, Švédska a Nizozemska, v Rakousku jako tranzitní zemi téměř 20 procent požádá o azyl. Musí se ale rozlišovat mezi ekonomickými migranty a těmi, kteří skutečně utíkají před válkou, uvedl.
Štěch s Kneifelem jednali také o dostavbě dálnic mezi oběma zeměmi. Předseda Senátu poukázal na komplikace, jimiž ekologicky zaměřené strany komplikují výstavbu dálnice D3 u Českých Budějovic. Věří ale, že dálnice bude dokončena do roku 2022. Společnými tématy byla také přeshraniční spolupráce, například společné turistické trasy nebo školy s dvojjazyčnou výukou. Všichni tři politici se domluvili se uspořádání společného zasedání hejtmanů a členů obou parlamentů z příhraničních oblastí ve Slavonicích na Jindřichohradecku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
