Do počátku roku 1968 byl Antonín Novotný prezidentem ČSSR. Podle Ransdorfa se mu mnozí intelektuálové posmívali. Ale nebyl prý takový prosťáček, jak ho líčili. Nebyl mužem velkých koncepcí, ale organizační um měl.
Podle Ransdorfa ale hlavně důsledně hájil národní ekonomické zájmy i proti Sovětům. „Člověk si říká, zda by současní mocní byli schopni tak energicky obhajovat národní zájem při jednání s USA nebo Evropskou komisí. Myslím, že ne, protože servilita současné reprezentace je evidentní,“ domnívá se Ransdorf.
Poukazuje především na to, že Novotný nikdy nedovolil Sovětům, aby umístili na našem území své vojenské jednotky. „Měl rušnou konverzaci s Brežněvem poté, kdy jsme u nás hostili a vítali Nikitu Chruščova (v říjnu 1964 ho Sověti sesadili). Brežněv to Novotnému nikdy nezapomněl,“ uvedl europoslanec s tím, že Sověti nechali v klidu Novotného padnout v lednu 1968 z funkce 1. tajemníka KSČ a v březnu z funkce prezidenta republiky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
