Americká média i většina politických elit v obecném slova smyslu Donaldu Trumpovi vyčítají jeho neochotu explicitně odsoudit bělošské ultrapravicové extremisty, kteří o víkendu řádili během násilných nepokojů ve městě Charlottesville ve Virginii. Protesty vyvrcholily tím, že jeden z pravicových radikálů v plné rychlosti vjel automobilem do davu levicových odpůrců a usmrtil jednu ženu, další lidi pak vážně zranil.

Donald Trump násilí odsoudil, podle některých ale příliš pozdě a nepříliš důrazně. Hlavní problém ale většina amerických mainstreamových médií spatřuje v tom, že nebyl konkrétní. Trump totiž ještě během víkendu odsoudil násilí v Charlottesville pouze v obecné rovině bez toho, aby hlasitě jmenoval a odsoudil jednu konkrétní skupinu.

Násilí v Charlottesville na obou stranách...

Pravdou totiž je, že v Charlottesville docházelo k násilnostem ze strany obou zúčastněných táborů: tedy jak rasistů, neonacistů, či jak je kulantně přezdívá americký tisk tzv. white supremacists (bělošských šovinistů vyznávajících nadřazenost bílé rasy), tak i levicových extremistů z řad hnutí Antifa a dalších. I zástupci levice byli totiž dle dostupných snímků a videozáznamů kolujících po internetu ozbrojeni, byť pouze baseballovými pálkami; oproti přívržencům bělošské nadřazenosti, kteří byli v ulicích města spatřeni v plné polní a s automatickými zbraněmi však byli ve značné nevýhodě.

Bělošští šovinisté se do města sjeli na protest proti plánovanému svržení sochy konfederačního generála Roberta E. Lee, k němuž mělo dojít z popudu místní demokratické administrativy. Generál Lee podle demokratů symbolizuje rasistický režim americké konfederace z dob občanské války. Jenže pozice rasistů a neonacistů je na americkém jihu tradičně velmi silná. Plánované svržení konfederační ikony tak bez mohutných protestů mohlo proběhnout jen těžko.