„Nejedná se o standardní situaci. Bez ohledu na to, co si soudci a porota mysleli, nemohli rozhodnout jinak. Po těch záběrech, které jsme všichni viděli, jiný rozsudek by pro USA a napětí mezi Afroameričany a bělochy měl devastující dopad, který by už nikdo nikdy nedal dohromady,“ řekl v úvodu pořadu historik Martin Kovář k procesu smrti Afroameričana při policejním zákroku. Podle něj nešlo při procesu dělat nic jiného než vinu Chauvina uznat.
Odvádí Hana Lipovská dobrou práci coby členka Rady ČT? (Ptáme se od 26. 5. 2021)Anketa
Komentátor Martin Weiss však proces považuje za férový. „Byť je třeba říci, že máme pocit, že jsme vše viděli, ale záběry, které obletěly svět, nezachytily situaci od počátku samozřejmě,“ konstatoval komentátor s tím, že proces korektní byl. „Je zde ale nebezpečná situace, a to, že výsledek byl předurčený. Kdyby Chauvina neodsoudili, propuklo by v USA násilí,“ potvrdil Kovářova slova.
Profesor z New York University Prague a komentátor Tomáš Klvaňa navíc doplnil, že stačilo, aby byl v porotě jeden republikán, a celý proces mohl dopadnout jinak. „Je ale docela dobře, že to dopadlo odsouzením Chauvina a že se tolik lidí v porotě jednomyslně shodlo na tom odsouzení,“ dodal.
A jak hosté Michala Půra hodnotí rok od tragické události? Jeho smrt totiž inspirovala masivní protesty a vlny násilností proti policejní brutalitě. Komentátor Echo24.cz Martin Weiss je názoru, že situace rok poté se spíše zhoršila. Vlna nepokojů, která smrt provázela, vedla k velmi destruktivním demonstracím. Podle něj má velkou práci americká policie, aby si počínala odpovědněji.
Kovář rovněž zdůraznil, že lidé mají pocit, že vlna nepokojů, demonstrací a boj mezi Afroameričany a bělochy v USA je něco unikátního. „To se však dělo již v 60. letech, kdy hořela ghetta. Moji studenti na tyto záběry koukají jako na něco šokujícího, ale to už tu bylo,“ podotkl historik. Eskalace problémů navíc podle Kováře pramení z frustrace Afroameričanů z vlády bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy: „USA zůstala rasově rozdělenější než před jeho vládou. A spolu s Floydem je toto výsledek.“ Přetrvávající problémy v ghettech a jejich řešení je podle něj záležitostí na staletí, jestli je to vůbec řešitelné. Připustil, že postavení pro Afroameričany se zlepšilo, ale určitě ne pro všechny a dostatečně.
Klvaňa také pokračoval, že situace ve Spojených státech je vyostřená zejména problémy s otroctvím a dobou po jeho zrušení. „Neustále žijeme z problémů minulosti,“ podotkl. Tímto faktem historik Kovář není vůbec překvapený. „Na to nemusíme chodit daleko ani v Česku. Koho by napadlo, že v první prezidentské kampani Miloše Zemana bude hrát otázka odsunu sudetských Němců,“ uvedl historik k tématu. Podle něj to v českých volbách byla nezanedbatelná součást, která výsledky volby spolurozhodla. „Takže není žádné překvapení, že Afroameričané se vracejí k tématu, které mají pořád před očima,“ uvedl historik k faktu, že v nich stále žije problematika otroctví.
Weiss následně podotkl, že boj o práva Afroameričanů bude ještě nějaký čas trvat. „Je to ideologicky nastavené a bude to nějaký čas spíše horší,“ varoval.
Otázkou pak je, zda nemají Spojené státy problém obecně s rasismem větší než jen vůči Afroameričanům. Klvaňa podotkl, že USA jsou rozrůzněná společnost, americká kultura zejména v těch nižších sociálních vrstvách je daleko agresivnější. V tamní společnosti je podle něj také velké množství střelných zbraní, což v Evropě neznáme. V USA ji má každý pošťák,“ doplnil komentátor s tím, že vlna současných bouří jen tak neodezní, ale až časem snad opadne. Kovář si myslí, že situace se ještě vyostří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
