Přežije Bohuslav Sobotka jako premiér podzimní komunální a senátní volby?Anketa
Podle kvalifikovaných odhadů, které poskytla Rada seniorů ČR, žije u nás asi 250 tisíc důchodců v materiální bídě. Podle metodiky Evropské unie jde o 574 tisíc lidí pod hranicí chudoby. „Situace je špatná, protože minulé vlády devastovaly právní řád. U některých sociálních segmentů se zvyšovaly životní náklady a nominální nárůst byl minimální. Situace je zlá, lidé čekají na to, co se stane a jsou nespokojení, že změny nejdou tak rychle, jak by si představovali. Než se zřejmě noví politici všechno naučí, tak to bude chvíli trvat,“ uvedl předseda Rady seniorů České republiky Zdeněk Pernes pro ParlamentníListy.cz.
„Zatím jsme navázali kontakty se všemi ministerstvy. Deklarovali jsme naše požadavky. Páni ministři přislíbili, že budou akceptovány, takže přísliby máme. Máme asi dvanáct legislativních požadavků, protože devastace legislativy minulou vládou byla obrovská. Některé zákony už k nám byly zaslány k připomínkování, takže už víme, jaká je situace, ale není to jednoduché,“ dodal.
Senioři by měli dostat navíc minimálně 282 korun
Senioři tak mohou doufat. Jejich představy o rychlosti zlepšení životní úrovně ale byly jiné. To se týká i plánovaného navýšení peněz na důchody. „Nikdo neví, jaké bude konečné rozhodnutí. Zákon je napsaný šalamounsky. Někde jsem zaslechl 250 korun. Zkrátka to musí být nejméně 1,8 procentního bodu u průměrné penze. Pokud bude inflace vyšší, tak by to bylo těch 205 korun. S tím spokojení nejsme, protože tato částka nevykompenzuje pokles reálné kupní síly penzí roku 2012 a 2013. Požadovali jsme minimálně 282 korun, aby byl kryt pokles reálné kupní síly penzí za minulé roky. Ta klesá už čtvrtým rokem a letos poklesne určitě taky. Máme požadavky vyšší, než vláda slibuje, ale díky alespoň za to,“ reagoval Pernes.
„Zdá se, že bude schváleno znovuobnovení slevy na dani pracujícím důchodcům, což je pro nás také jedna z obrovských priorit. Zlepšení finanční dostupnosti bydlení pro osamocené seniory je řešeno zatím z jedné třetiny, což se nám nelíbí. V této věci jsme narazili. Vítáme zrušení poplatků ve zdravotnictví. Ostatní věci jsou v řešení. Vstřícnost je větší, některé věci jsou v návrhu novel právních předpisů, ale naše požadavky jsou v některých oblastech vyšší,“ shrnul.
Psali jsme:
Předseda Svazu důchodců ČR Oldřich Pospíšil
Podobný náhled na situaci má i předseda Svazu důchodců České republiky Oldřich Pospíšil. „Je možné sledovat určitou snahu vlády, která by měla přinést do života důchodců úlevu. To, co spáchal pan Kalousek, nemá obdoby. Zařízl nárůst důchodů. Když za vámi přijde žena a říká, že jí přidali na důchodu 24 korun a po manželovi 8 korun a pošlou jí tuto informaci dvěma dopisy? Hrubě uráželi lidi, kteří celý život pracovali. Samozřejmě se pomstili i na pracujících důchodcích, když je okradli o 24 tisíc a také slovo důchodci vyškrtli ze slev na drahách. Zasáhli do osobního i spolkového života. Věřím tomu, že teď by mělo nastat určité zlepšení, ale to, co nám sebrali za uplynulé tři roky, nám už asi nikdo nevrátí,“ reagoval Pospíšil, kterého by potěšilo, kdyby se stav vrátil alespoň do původních kolejí před nástupem Nečasovy vlády. „Na důchodcích byly spáchány některé věci zcela neoprávněně. Ze strany pana Kalouska to vypadalo, že ještě řekne, že za jednoho zlikvidovaného důchodce bude odměna 10 000 korun a měli jsme tu genocidu. A lidé by se na to našli,“ doplnil rázně předseda Svazu důchodců.
Senioři neviděli ani cent z Evropské unie
Oldřich Pospíšil kritizuje také přístup médií k seniorů. Podle něj se nedívají na starší občany s dostatečným respektem. „Nelze představovat seniory jen v negativním světle, jako babky, které lítají od obchoďáku k obchoďáku. To není pravda. Je nás více než 2 miliony 300 tisíc a když to přeženu, tak 10 procent z toho potřebuje sociální zaopatření. Ostatní jsou relativně zdraví,“ doplnil Pospíšil a upozornil i na další nešvar společnosti: „Včera jsem byl na konferenci ve sněmovně a tam bylo řečeno, že zdraví lidé do dvou let poté, co odejdou do důchodu, onemocní. Jde o velmi prudký nárůst nemocnosti. Důvod je celkem jasný. O volnočasové aktivity důchodců se v tomto státě absolutně nikdo nestará. Senioři nejsou ani v hledáčku Evropské unie. Za celých deset let jsme z peněz Evropské unie neviděli ani jeden cent. To je velká chyba. V Evropě je více než 250 milionů seniorů. Jediné, co jsem slyšel z Evropské unie, bylo, že by se mělo odcházet do důchodu v 70 letech.“ Podle předsedy by se měla vláda zaměřit také na řešení stanovené hranice počtu let při odchodu do důchodu.
Senioři se nemají kde scházet
Senioři by byli schopní vyvíjet aktivitu sami, jenže například v Praze k tomu nemají vůbec žádný prostor. „V Praze tu máme 28 nebo 30 organizací a přitom tu nemáme ani jednu místnost. Jak chcete vyvíjet činnost, když nemáte ani jednu základnu? Projednával jsem tento problém s radním Dlouhým, tak uvidíme, co se zlepší. Alespoň nás na radnici přijali a uznali, že senioři tady jsou. Za pana Béma se absolutně nešlo domluvit. Jisté pokroky vnímáme a uvidíme, co přinesou volby do zastupitelstev,“ doplnil Pospíšil.
Lidé se zdravotním postižením si oddechli
Také Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky zaznamenal změnu. Vláda je prý vůči zdravotně znevýhodněným přátelštější. „V době, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí spravoval pan Drábek, připravili úředníci tak zvanou reformu spojenou s sKartou, která pro nás byla nepřijatelná. V současné době už se některé věci změnily. Oddělilo se posuzování příspěvku na péči od posuzování nároku na průkazy osob se zdravotním postižením, což bylo chybné. V současné době jednáme s paní ministryní o změně posuzování nároku na příspěvek na péči. Chceme dát více důrazu na sociální šetření, která probíhají. Došlo i k tomu, že se obnovil institut osoby zdravotně znevýhodněné. Vláda odstranila některé nejhorší excesy, které byly provedeny v době vlády Petra Nečase, ale především v době úřadování pana Drábka,“ popsal Krása.
Krása: Stát se nemůže zbavit odpovědnosti za sociální služby
Některé systémové změny by ale také podle Krásy měly probíhat rychleji. Nesouhlas vyslovil s plánovaným převodem kompetencí ze státu na kraje. „Máme problém s tím, že ministerstvo chce dát všechny kompetence v oblasti sociálních služeb do působnosti krajů, a to i včetně inspekce kvality sociálních služeb. S tím nesouhlasíme. Domníváme se, že se stát nemůže zbavit odpovědnosti za systém sociálních služeb, že to je jeho odpovědnost. Cítím určitý nesoulad a považujeme to za dost vážný problém. Je to jen politická dohoda, není jediný reálný argument pro převod. Nejde jen o to, že by změnu prosazovala tato vláda, záměr byl politicky dohodnutý už v roce 2009. Nám se dařilo převod oddalovat, ale letos se mi zdá, že bohužel už existuje politická dohoda napříč všemi parlamentními stranami, takže náš manévrovací prostor je minimální. Přesto to považuji za velkou chybu. Mimochodem, financování sociálních služeb decentralizovalo Rakousko a Švýcarsko, teď tento model opouští a převádí kompetence zpět na centrum,“ kritizuje Krása.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
