Zaslouží si Michail Sergejevič Gorbačov naši úctu?Anketa
Poukázal také na to, že se snažil reformami snížit represe a útrapy, kterým lidé v Sovětském svazu čelili.
Připomíná, že Američané za vlády Reagana nechtěli docílit zhroucení Sovětského svazu, ale jejich cílem bylo „zadržet svévolný konflikt“, který hrozil vyústěním v nukleární armagedon.
Reaganův poradce poukazuje, že si sám prezident byl vědom Gorbačovovy významnosti i velikosti a toho, že chce, aby studená válka skončila. Vůle Ameriky a Gorbačova však nestačila, bránil tomu totiž dle Robertse postoj nedůvěřivých členů sovětského politbyra.
Reaganův plán tedy prý spočíval v pokusu vyprostit nejdříve americkou ekonomiku ze stagflace, a pak všechen tlak hrozícího závodu ve zbrojení vrhnout na Sovětský svaz. „A to s cílem posílit Gorbačovovu snahu ukončit studenou válku a poté vystavit s potížemi se potýkající sovětskou ekonomiku závodu ve zbrojení s oživující se ekonomikou USA,“ poukazuje Roberts, jenž byl spolutvůrce tohoto plánu, který neměl za cíl studenou válku vyhrát, nýbrž ji ukončit, což americký prezident zdůrazňoval.
Zastánci tvrdé linie v Moskvě prý Gorbačova za ústupky Západu kritizovali a Reagan se tak snažil o opatrný postup. A Reagan kromě pozvání Gorbačova do Bílého domu například zakázal jakékoli hanlivé referování o Sovětském svazu. „Nikdo a nic, a dokonce ani CIA, nedokázaly odvrátit konec studené války,“ poukazuje někdejší americký náměstek ministra financí v Reaganově administrativě.
Obrat vztahů mezi Washingtonem a Moskvou však měl dle něj přijít záhy. Ministr zahraničí v administrativě George Bushe staršího James Baker sice měl podle něj dát Gorbačovovi ujištění, že výměnou za jeho souhlas se sjednocením Německa „nepohne se NATO už ani o píď směrem na východ“, pak ale nastaly změny v samotném Sovětském svazu i v USA a dohoda padla.
Sovětský svaz se krátce nato zhroutil. A podle Robertse ne kvůli Reaganovi, ale kvůli samotným komunistům tvrdé linie a jejich puči, která vedl k pádu sovětské vlády a ke vzestupu Jelcina.
„Gorbačov, sdílející s Reaganem přesvědčení o nesmyslnosti studené války, věřil, že konflikt skončil. A chyba tohoto jeho přesvědčení spočívala v tom, že Washingtonu neporozuměl. Americký prezident může totiž uzavřít dohodu, kterou jeho následník může spálit na popel. Což platí dokonce i pro dokumenty podepsané, ale případ dokumentu nepodepsaného umožnil korupčnímu Clintonovu režimu prohlásit, že žádná dohoda o tom, že se NATO nepohne k ruským hranicím, neexistuje a nikdy ani neexistovala,“ tvrdí Roberts, podle nějž Clinton „zrušil Reaganem a Gorbačovem uzavřené zakončení jedné studené války a nastolil studenou válku druhou“.
Podle Robertse pokračuje v Clintonově směru také další následovník ze strany Demokratů – současný prezident Joe Biden. A ani jedna strana prý dnes „nerozumí tomu, co se skutečně stalo“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak